Alžběta Stuartovna – život české „zimní královny“ byl velmi dramatický

Slibný začátek

Narodila se roku 1596 jako dcera anglického a skotského krále Jakuba I. a dánské princezny Anny. V sedmnácti letech byla provdána za falckého kurfiřta Fridricha a zdá se, že se do sebe skutečně zamilovali, navzdory tomu, že svatba měla především spojit anglikánskou církev s kalvinisty.

4. listopadu 1619 byl Fridrich Falcký, považovaný za neformální hlavu německých protestantů, slavnostně korunován českým králem. Vybrali jej vzbouřené české hlavy, ale nepřátelé mu přezdívali „zimní král“ s tím, že na trůnu beztak vydrží pouze do jara. Je pravdou, že poněkud na překážku bylo, že on ani jeho žena neznali ani slovo česky a obklopovali se pouze německým dvorem. Co je zajímavé, pobuřovaly i hluboké dekolty královny a jejích dvorních dam a vůbec životní styl královského páru – zkrátka se chtěli bavit. To poněkud střízlivým Pražanům bylo trnem v oku.

Bílá hora

V prosinci 1619 se jim narodil v pořadí třetí syn Ruprecht a panování Fridricha spělo pomalu ke konci. 8. listopadu 1620, po porážce českých stavů v bitvě na Bílé hoře, Fridrich i se svou těhotnou manželkou museli opustit Pražský hrad a druhý den odjeli z Prahy ve velkém spěchu. Nejprve do slezské Vratislavi, odkud se on pokoušel zburcovat slezské a moravské stavy. Raději také poslal Alžbětu k jejímu švagrovi na zámek Kostřín, kde porodila syna Mořice.

Rodina

Následně se celá rodina zase potkala v nizozemském Haagu – zde našli útočiště, když bylo Fridrichovo Falcko okupováno císařskými vojsky. Odtud vedli korespondenci s českými pobělohorskými exulanty a někteří jim dokonce slíbili věrnost.

Fridrich s Alžbětou měli celkem třináct dětí, dospělosti se však dožilo deset. Alžbětě byla nejvíce podobná prý půvabem i inteligencí nejstarší dcera, rovněž Alžběta, která se stala přítelkyní i René Descarta.

Fridrichova smrt

Fridrich Falcký velmi věřil švédskému králi Gustavu II. Adolfovi. Od něj získal i příslib znovuzískání české koruny. Ten ale zahynul v roce 1632 v bitvě u Lützenu, kde se střetl s císařským vojskem, které vedl Albrecht z Valdštejna. Jen třináct dní poté, 29. listopadu 1632, zemřel v Mohuči sám Fridrich, prý na tyfus. Byli ale lidé, kteří si mysleli, že jej nechal otrávit sám císař Ferdinand II.

Další strádání

Z Alžběty se stala vdova. Oporou se jí stal anglický šlechtic lord William Craven. Spousta lidí se ostatně domnívalo, že byli spolu tajně oddáni.

Svoje další léta neprožila právě šťastně – v roce 1649 dal Oliver Cromwell, vůdce anglické revoluce, popravit jejího bratra Karla I. Syn Mořic se ztratil beze stopy ve světě. Syn Filip padl ve vojsku francouzského krále Ludvíka XIV. Ke zděšení své matky další dva potomci – Eduard a Ludvika Hollandia – přestoupili ke katolictví.

Královna nalezla útočiště v roce 1661 v Anglii v londýnském paláci lorda Cravena. Používala titul české královny až do své smrti v roce 1662. Byla pochována ve Westminsterském opatství. Její vnuk, hannoverský kurfiřt Jiří I., se v roce 1714 stal anglickým králem a založil dynastii panující v Británii dodnes.

Témata článku