Zprávy nebo legendy o existenci robotů existují už řadu staletí

Čínský historik Zhuo Zhang, žijící na přelomu 7. a 8. století, je autorem velmi objemného díla Dějiny vlády a lidu. Zde nalezneme většinou historky z doby vlády dynastie Tchang (618 – 907) a z období předcházejícího. Zvláštností je, že se tu objevují i zprávy o konstrukci mechanických nástrojů, kterými myslel náš historik v podstatě roboty.

Ling a Wang

A tak tu píše o geniálním vynálezci Lingovi, který prý zkonstruoval stroj, který uměl tančit. Když chtěl panovník někomu nabídnout nápoj, tento stroj se před dotyčným člověkem uklonil a podal mu pohárek. Nikdo ovšem nevěděl, jaký mechanismus se skrývá pod zevnějškem stroje.

Dějiny vlády a lidu se zmiňují i o dalším podobném géniovi jménem Wang, který měl vytvořit dřevěného mnicha, který držel v ruce misku a uměl žebrat. Když byla miska naplněna mincemi, mnich oznámil, že už má dostatek almužny. Všichni prý tehdy chtěli slyšet jeho hlas, a tak mincemi nešetřili.

Evropští vynálezci

A co Evropa? Traduje se, že papež Silvestr II. (945 – 1003), a poté německý učenec Albertus Magnus (1206 – 1280) sestrojili jakési mluvící hlavy – ovšem mohou to být jen legendy. Pozdější zkazky o mluvících strojích jsou nespolehlivé. Také se samozřejmě objevila řada podvodníků, kteří se nechali zavřít do malé skříňky a mluvili z jejího nitra, takže to vypadalo jako mluvící stroj. Přesto – našlo se pár jedinců, kterým se podařily neuvěřitelné věci.

Kupříkladu v roce 1783 oslovil abbé Mical francouzskou Akademii věd, které oznámil, že vyrobil dvě mluvící hlavy. Žádal o vytvoření komise, která by jeho dílo zkontrolovala. Máme k dispozici dopis, který sepsal francouzský spisovatel Antoine de Rivarol. V něm popisuje dvojici železných hlav, které naprosto srozumitelně mluví. Podle něho byly tyto hlavy obrovské. Abbé Mical prý pracoval na svém vynálezu několik desetiletí. Co bylo principem? Hlavy byly údajně vybaveny dvěma klaviaturami, z nichž jedna, ve tvaru válce, byla jednodušší a produkovala pouze omezený počet vět. Druhá obsahovala na jakémsi potahu všechny hlásky francouzštiny. S trochou cviku pak mohl člověk na této klaviatuře „mluvit“ pomocí prstů stejně, jako se hovořilo jazykem.

Vynálezů tohoto druhu bylo ostatně více. Ve Vídni měl sestrojit Friedrich Knauss hned tři mluvící hlavy a baron Wolfgang von Kempelen, žijící na přelomu 18. a 19. století, pracoval též na sestrojení mluvícího stroje. Jeho mluvící automat prý udělal dojem i na Goetha.

Drážďanský stroj

Takzvaný drážďanský stroj ale vznikl již o sto let dříve. Možná dokonce všechny uvedené vynálezce inspiroval. Na mluvící hlavě pracoval pět let drážďanský rektor Johann Valentin Merbitz (1650 – 1704). A povedlo se – hlava prý mluvila velmi precizně, což mohla dosvědčit řada svědků z řad šlechty a dvořanů. Mluvila navíc v několika jazycích. Vynálezce ale předběhl svoji dobu, a tak se mezi odborníky o něm raději mlčelo. Dnes se už těžko dozvíme, co z uvedených skutečností je pravda a co legenda…