Zákoník práce. Jak budeme chodit do práce, pokud se u nás začne šířit infekce koronaviru?

Ilustrační foto

Jak může zaměstnavatel řešit situaci, když se obává, že jeho zaměstnanci mohou být potenciálním zdrojem nákazy, např. po návratu ze zahraničí, i když oficiálně jim lékařem karanténa nařízená nebyla? A co dělat, kdyby došlo k uzavření celých měst podobně jako v zahraničí?

Home office – výborné řešení

Pokud karanténa nebyla oficiálně nařízena, nicméně zaměstnavatel má obavy, že by dotyčný zaměstnanec po návratu z místa, kde se koronavirus vyskytuje, mohl ohrozit ostatní zaměstnance nebo by jeho přítomnost vyvolala paniku na pracovišti, pak je nejlepší volbou umožnit dotyčnému home office. Svou práci dotyčný odvede doma a také za ni dostane adekvátní mzdu.

Když home office není možný

Jenže ne vždy lze situaci takto vyřešit, protože jsou práce, které z domova vykonávat nelze. Manuální dělník u pásu pracovat z domu prostě nemůže, i kdyby chtěl. Tehdy má zaměstnavatel možnost zaměstnanci po nezbytně nutnou dobu, v tomto případě po inkubační dobu nemoci, nepřidělit práci. Jednalo by se o překážku na straně zaměstnavatele a zaměstnanci by v takové situaci náležela náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. Další řešení, které ovšem poněkud obchází zákoník práce, je, že se zaměstnavatel dohodne se zaměstnancem na čerpání dovolené.

Kdyby došlo na uzavírání celých měst

Pokud by došlo k rozsáhlému šíření nákazy, české zákony umožňují izolovat, tedy uzavřít, celé obce či města obdobně jako se stalo v severní Itálii. Pro firmy fungující v této oblasti nastane v dané chvíli vážný problém. Zaměstnanci z jiných lokalit se nebudou moci dostavit na své pracoviště. Prozatím ještě žádná česká firma tuto situaci neřešila, takže není k dispozici žádný precedent. Má se zato, že by se jednalo o § 208 zákoníku práce, který hovoří o tzv. jiných překážkách v práci na straně zaměstnavatele. V tomto případě má zaměstnanec nárok na náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku (až na výjimku konta pracovní doby). Je ovšem otázkou, na jak dlouho by firmy byly schopny tuto finančně náročnou situaci ustát.

Převedení zaměstnance na pobočku mimo uzavřené území

Pokud by měl zaměstnavatel možnost zaměstnat své zaměstnance na stejné pracovní pozici, ale v části firmy, která by se vyskytovala mimo uzavřené území, pak by za určitých podmínek mohl své zaměstnance zaměstnat tam. Patrně by ovšem došlo ke změně místa výkonu práce, které bylo uvedené v pracovní smlouvě. Pokud zaměstnanec souhlasí, pak stačí jen uzavřít dodatek ke stávající pracovní smlouvě. Pokud však zaměstnanec nesouhlasí, pak zaměstnavatel může přistoupit k rozvázání pracovního poměru. V tomto případě by musel zaměstnanci poskytnout 2 měsíční výpovědní lhůtu a odstupné. Ve výpovědní lhůtě by zaměstnanec byl tzv. na překážkách v práci a měl nárok na náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku. Může se také stát, že by zaměstnavatel neměl jinou možnost, než převést zaměstnance mimo uzavřené území v rámci své firmy na jinou pracovní pozici. Pokud si zaměstnanec na nové pracovní pozici vydělá méně než před převedením, zaměstnavatel má povinnost doplatit mu mzdu tak, aby dosahovala jeho průměrného výdělku před převedením.