Tvrdá vs. měkká voda II. Jak si určit tvrdost vody doma a zdarma. Teplota vody a vodní kámen

Ilustrační foto

Znát tvrdost vody, kterou používáme v domácnosti, je dosti zásadní věc, protože souvisí s usazováním vodního kamene. Ten totiž, nebudeme-li si ho všímat, dokáže udělat pěknou paseku. Jak ale poznáme, jakou vodu doma vlastně máme? Udělejte si vlastní pokus.

 Co vás doma upozorní na tvrdou vodu

V prvním díle jsme si řekli, jaký vliv má příroda na tvrdost vody a uvedli jsme si hlavní rozdíly mezi vodou měkkou a tvrdou, včetně stupnice tvrdosti. Nyní potřebujeme zjistit, jestli je naše voda měkká, nebo naopak tvrdá.

Orientačně nás může upozornit na tvrdou vodu i to, že prádlo vytažené z pračky je nepříjemně tvrdé a musíme přidávat aviváž, hůře nám pění šampón ve vlasech, a ty se pak celkově hůře myjí, nebo také naše kůže po umytí není jemná a hebká, i když třeba při koupání v jiném regionu (tedy za použití vody o jiné tvrdosti) taková byla. Dalším signálem je nevzhledný matný povlak na uvařeném čaji nebo kávě, který pak často ulpívá i na samotném hrníčku. Jestliže neutřeme nádobí, můžeme narazit na bílé skvrny na hrncích, talířích a na dřezu. Také koupelna prozradí, jak na tom jsme s vodním kamenem. Rád se usazuje na vodovodních kohoutcích či ve sprše. Skvrny nemusí být vždy bílé. Pokud například voda obsahuje větší podíl železa, mohou být usazeniny zabarveny i do červena.

Mapa tvrdosti vody

Pro získání přesné hodnoty, je potřeba nechat udělat rozbor na odborném pracovišti, což je placená služba. Orientační odhad však můžeme získat zdarma doma, aniž bychom museli někam zasílat vzorek.

Jednou z možností je najít svou lokalitu na mapě tvrdosti vody. Mezi oblasti s tvrdou vodou patří např. Královehradecký, Olomoucký či Středočeský kraj (vyjma Prahy), zatímco měkká voda je např. v oblasti Prahy a v určitých částech Ústeckého nebo Jihočeského kraje. Středně tvrdou vodu najdeme např. v Ostravě a velké části Moravskoslezského kraje.

Domácí pokus s vodou

Napustíme do láhve vodu tak, aby dosahovala přibližně do její 1/3, přidáme trochu tekutého mýdla, mýdlový roztok důkladně protřepeme a pak necháme chviličku v klidu stát. Když se voda „uklidní“ prozkoumáme ji.

Bude-li v láhvi pěna (bohatě) nahromaděná v její horní části, tj. nad hladinou vody, zatímco vlastní voda dole bude relativně průhledná, pak je naše voda měkká. Naopak o tvrdou vodu půjde, jestliže pěny bude nad hladinou vody jen málo nebo žádná a voda bude zkalená, což svědčí o špatné rozpustnosti mýdla v tvrdé vodě.

Rýdlová: Měkká voda

Teplá voda zvyšuje tvorbu vodního kamene

Na tvorbu vodního kamene má velký vliv také teplota vody. Při teplotě nad 60 °C se totiž vodní kámen vylučuje ve větším množství, takže trpí i rozvodné potrubí vody či topení. Tam, kde je to možné, se proto doporučuje nastavit teplotu vody na max. 55 °C.

Jak (ne)čistit vodní kámen

Vytvoření vodního kamene a následným škodám je nejlépe zabránit preventivně. Tedy pravidelně čistit nejen varnou konvici, kde jeho rostoucí usazeninu vidíme na první pohled, ale také pamatovat na všechny ostatní spotřebiče jakou jsou pračka, myčka, kávovar atd. Na jejich čištění existuje spousta „babských“ rad. Mezi nejosvědčenější patří čištění za pomoci slabého roztoku kyseliny citrónové, octu nebo sody. ( I já osobně s teplou vodou a trochou kyseliny citronové dosahuji u rychlovarné konvice skvělých výsledků.) Na druhé straně přibývá hlasů proti těmto přírodním metodám. Jako argument proti je uváděno, že např. ocet je velmi agresivní, a pokud jej budeme k čištění používat často, můžeme spotřebič poškodit. Ačkoli se kdysi tyto přírodní prostředky k čištění výborně osvědčily, dnešní moderní spotřebiče jsou již jiné – mnohem složitější, a tudíž také citlivější k jakýmkoli neodborným zásahům. Z tohoto důvodu se doporučuje používat pouze výrobky speciálně určené pro odstraňování vodního kamene u daného spotřebiče. Čistit pračky a myčky nádobí se doporučuje dle četnosti používání a tvrdosti vody 1 až 3krát ročně.