Dožíváme se mnohem vyššího věku než naši předci. Stárnutí se však nevyhneme. Každý se ovšem začne cítit starý v jiném věku. Někdo cítí výrazný úbytek fyzických i psychických sil ještě před šedesátkou, někdo krátce po ní a jiný až s příchodem sedmdesátky. První „poslíčci“ stárnutí však přicházejí mnohem dříve, a to již po čtyřicítce. Po padesátce nám však jasně říkají: „Zpomal, tohle tempo už není pro tebe.“
Stárneme skokově
Předpoklad, že v průběhu života stárne naše tělo i mysl lineárně, tedy rovnoměrně, a navíc všechny orgány stejně, není pravdivý. Jsou etapy života, kdy stárnutí probíhá kontinuálně, takže ho pro nenápadné změny ani nezaznamenáme. Ty jsou však vystřídány obdobím, kdy zjistíme, že je něco výrazněji jinak, než na co jsme byli doposud zvyklí. Klasickým příkladem je zhoršování zraku, které se projevuje vetchozrakostí kolem 45. roku věku. U mnohých lidí jde v tomto věku o jediný problém, jinak se cítí naprosto v kondici. U jiných se přidávají další zdravotní problémy, např. vysoký krevní tlak či problémy s klouby.
Mozek stárne ve vlnách
Vědci objevili, že náš mozek stárne ve třech vlnách. Tento proces se údajně poprvé výrazněji projeví před šedesátkou, tedy v průběhu páté dekády života. Teoreticky se jedná o věk 57, 70 a 78 let. V tomto věku se totiž výrazně mění hladiny 13 proteinů, jež mají zásadní vliv na stárnutí mozku. Jedná se například o protein označovaný BCAN (Brevican protein), který je spojován s nástupem demence, mozkové příhody a pohybových problémů. Vědci poukazují na skutečnost, že pokud by se podařilo v těchto obdobích zasáhnout, resp. ovlivnit výrazné změny těchto klíčových proteinů, bylo by možné zpomalit proces stárnutí lidské mozku a organismu jako takového.
Další stárnutí těla
Další změny související s věkem, jako například zpomalení metabolismu, zvýšená náchylnost k nemocem, stárnutí kůže a výskyt vrásek vykazují významný vzestup ve věku 44 a 60 let. Důsledkem těchto změn dochází také velmi často k vzestupu hmotnosti nebo zhoršené schopnosti odbourávat alkohol (takže člověk se dříve opije a také mu může být po jeho konzumaci celkově hůře).
Ve čtvrté životní dekádě jsou totiž pozorovány významné změny v počtu molekul souvisejících s metabolismem alkoholu, kofeinu a tuků, rovněž jako posuny v markerech souvisejících s kardiovaskulárním onemocněním a stárnutím kůže a svalů. Druhá vlna stárnutí, avšak již méně výrazná, byla zaznamenána v šesté dekádě života.
Právě po čtyřicítce a kolem šedesátky se lidé, jimž není jejich zdravotní stav a vzhled lhostejný, rozhodnou často měnit svůj životní styl a snaží se zařadit do svého života více pohybu, cvičení a upřednostnit racionální stravu, což se ukazuje jako velmi prospěšné.
Demence jako časovaná puma
V r. 2018 poprvé počet osob na Zemi starších 64 let převýšil počet dětí do 5 let. Nikdy předtím celosvětová populace takto nezestárla, navíc daný trend bude patrně pokračovat. Vzhledem k dramatickému stárnutí celosvětové populace se stane brzy výskyt demence jedním z hlavních nejen zdravotních, ale také ekonomických problémů. Pro ilustraci jen ve Velké Británii vzrostl výskyt oficiálně zaznamenané demence během osmi let (od r. 2011 do r. 2019) o více než 200 000 případů. V současnosti se odhaduje počet osob s demencí v této zemi na 850 000. Její výskyt se má však strmě zvyšovat. Dle odhadů se má ve Velké Británii do r. 2 025 jednat o více než milion obyvatel a do r. 2050 o více než dva miliony.
