Nebolí a nemusí mít měsíce i léta žádné výrazné příznaky, proto o něm spousta lidí neví, dokud jim nezačne způsobovat vážné zdravotní komplikace. Řeč je o vysokém krevním tlaku, tichém zabijákovi, který může poškodit nejen srdce, cévy a mozek. V ČR postihuje přibližně 40 % dospělých. Oficiálně léčených je pouze polovina, protože řada lidí o své nemoci vůbec neví, případně ji podceňuje. Zvýšený či vysoký krevní tlak není ovšem jen záležitostí lidí nad padesát, jak si mnozí mylně myslí. Postihuje totiž i mladé lidi (cca 20–39 let), a to až v 18 %, což rozhodně není dobrý signál.
Škodí tiše a důkladně
Dlouhodobě vysoký krevní tlak poškozuje cévy a orgány. Cévy více namáhá a přispívá ke vzniku aterosklerózy, může vést k srdečnímu selhání, arytmiím nebo infarktu, zvyšuje riziko mrtvice. Přetěžuje ledviny a může způsobit jejich selhání. Negativní vliv může mít také na oči, protože může poškodit jejich sítnici, a vést tak k poruchám zraku až k slepotě. Jeho následky mohou výrazně snížit kvalitu života, a to po všech stránkách – výkonnosti, sexuálního života, psychické pohody i celkové vitality.
Co je vlastně krevní tlak
Krevní tlak je síla, kterou proudící krev působí na stěny našich tepen. Měří se ve dvou hodnotách. Systolický tlak (vyšší číslo) je tlak, kdy se srdce stáhne a vypudí krev. Diastolický tlak (nižší číslo) je tlak, kdy je srdce uvolněné mezi údery. Správný krevní tlak je důležitý, zajišťuje – že se krev dostane ke všem orgánům. Za normální hodnoty krevního tlaku jsou považovány hodnoty 120/80 mmHg.
Jaké mohou být první příznaky
Pokud se vysoký krevní tlak projeví, příznaky mohou být bolest hlavy, podrážděnost, únava, dušnost při námaze, poruchy spánku, tlak na hrudi nebo bušení srdce.
Na vině bývá genetika, životní styl i věk
Mezi rizikové faktory vysokého krevního tlaku patří genetika. Pokud mají vysoký krevní tlak rodiče, šance, že jej bude mít i jejich dítě, je vyšší. Krevní tlak má také tendenci zvyšovat se s věkem – cévy ztrácí pružnost, a tlak roste. Mnoho rizikových faktorů můžeme ale ovlivnit, protože zásadní je životní styl.
K vysokému krevnímu tlaku přispívá nadměrný příjem soli, tučných a průmyslově zpracovaných potravin, málo ovoce, zeleniny a vlákniny, nedostatek pohybu, obezita, nadměrná konzumace alkoholu a kouření. Tlak může zvyšovat také dlouhodobý stres a nedostatek kvalitního spánku. Vysoký krevní tlak může být důsledkem chronických onemocnění, jako jsou cukrovka, onemocnění ledvin nebo hormonální poruchy.
Zachytit ho dříve, než začne ničit
Kvůli časté bezpříznakovosti je klíčové zachytit jej dřív, než začne významně škodit. Proto je důležité tlak pravidelně měřit a případně ho léčit. Měření probíhá u lékaře v rámci preventivní prohlídky jednou za dva roky nebo si jej může člověk měřit sám tlakoměrem. Při zvýšeném tlaku není vždy potřeba hned sahat po lécích, mnohdy pomůže úprava životního stylu. Na vině totiž bývá často stres, přetěžování organismu a chaotický životní styl.
Kde získat více informací
Onemocnění srdce a cév a jejich prevence – základní a srozumitelný přehled (ateroskleróza, krevní tlak, infarkt myokardu, mozková mrtvice, srdeční selhání atd.) včetně podcastů.
Zpracováno dle TZ Loono z.s., neziskové organizace mladých lékařů a studentů medicíny, kteří se snaží vzdělávat veřejnost v oblasti zdraví
