Kyanidová otrava v Bečvě. Policie tápe, Deza znovu ve hře

Ilustrační foto

PŘEROVSKO – Policie ani po čtyřech týdnech nezjistila viníka ekologické katastrofy na Bečvě, při které v září zahynulo po otravě kyanidy téměř 40 tun ryb. Vyšetřovatelé prozatím označili jako zdroj znečištění patnáctikilometrový kanál z areálu bývalé Tesly v Rožnově pod Radhoštěm, který ústí do Bečvy ve Valašském Meziříčí. Přesný původ jedů se jim ale stále nedaří odhalit.

„Máme několik podezřelých, v tuto chvíli nelze činit jakékoliv konkrétní závěry. Ta věc je komplikovaná. Je složitější, než jsme si mysleli,“ řekl Radiožurnálu náměstek vsetínského okresního státního zastupitelství Petr Bareš. Právě on dohlíží na prověřování ekologické havárie. A otevřeně připouští, že pravděpodobnost objasnění celé katastrofy se zmenšuje. Dřívější pátrání Radiožurnálu v terénu i vědecké práce odborníků verzi vyšetřovatelů o výpusti z areálu Tesly zpochybňují. Hlavním argumentem zůstává fakt, že v téměř čtyřkilometrovém úseku řeky pod výpustí ještě po otravě řeky žily ryby. Rožnovský kanál byl tak zpočátku zcela mimo pozornost. Vyplývá to například z nového svědectví člena rybářského svazu z Valašského Meziříčí Tomáše Krutila, který pomáhal ekologickou katastrofu bezprostředně likvidovat. Podle Krutila v neděli 20. září večer v okolí rožnovského kanálu plavala asi do vzdálenosti 20 m bílá pěna. O zdroj otravy v řece však nešlo. Jako důkaz přitom Krutil uvádí, že ryby žily. „Když jsem se brodil tou pěnou, tak tam byly živé ryby, bez problémů se tam pohybovaly,“ řekl Krutil.

Staňte se členy FB skupiny Život v Olomouckém kraji a žádná zpráva vám neunikne.  Zpravodajství o nákaze koronavirem přinášíme ve speciálu Koronavirus on-line .

Někteří ze zasahujících rybářů také vypověděli, že při vytahování mrtvých ryb z řeky cítili intenzivní zápach chloru. To by podle expertů mohlo znamenat, že viník si byl havárie velmi dobře vědom a snažil se ji zamaskovat vypuštěním většího množství chlornanu sodného. Právě ten se totiž používá pro likvidaci kyanidů v odpadních vodách. V takové situaci by kyanidy při odebírání vzorků u jednotlivých kanalizačních výpustí ve vodě by už být nemohly. Nejvýše položený bod, kde podle rybářů ryby po otravě v neděli 20. září hynuly, se nacházel mezi Lhotkou nad Bečvou a Choryní – zhruba 600 metrů nad choryňským silničním mostem. Místo úhynu je přitom od výpusti rožnovského kanálu vzdálené zhruba 3,5 kilometru. Proto je potřeba při hledání skutečného místa znečištění obrátit pozornost na část řeky níže po proudu, tedy do okolí Lhotky nad Bečvou. Jedna z tamních kanalizačních výpustí přitom patří chemičce Deza z holdingu Agrofert. Deza sice jakýkoliv podíl na ekologické katastrofě striktně odmítá, jenže vědecké práce některých odborníků na oblast chemie i vodních toků hlavní argumenty zástupců chemičky zpochybňují.

Mluvčí holdingu Agrofert Karel Hanzelka opakovaně odmítl, že by Deza mohla mít s otravou cokoliv společného. Zdůraznil přitom, že kyanidy se v odpadních vodách Dezy vyskytují pouze ve stopovém množství, a to navíc v méně toxické, takzvané komplexní formě. Jenže podle docenta a tajemníka katedry biochemie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci Marka Petřivalského je i tento argument zavádějící. „Podle dostupných informací je evidentní, že provozem odpadních vod firmy Deza ročně prochází řádově tuny kyanidů, tedy množství schopné totálně otrávit několik velkých řek,“ konstatuje Petřivalský. V případě úniku do řeky přitom mohou zabíjet i zmíněné méně jedovaté formy kyanidů, které se mohou v řece působením slunečního světla pozvolna rozkládat a uvolňovat kyanovodík. Právě kyanovodík je jedním z nejúčinnějších jedů, ostatně za 2. války byl nacisty využíván ve vyhlazovacích táborech jako základ bojového plynu Cyklon B. Pro ryby ve vodě je toxický už ve velmi malých koncentracích. V neděli 20. září byly přitom podle Petřivalského pro obdobou reakci se slunečním zářením vhodné podmínky.