Vysočinu stále trápí sucho, chybí téměř ¾ ročních srážek

Ilustrační foto

VYSOČINA – Zákaz zalévání zahrádek, mytí aut nebo napouštění bazénů. To může být důsledkem chybějící povrchové i podzemí vody na Vysočině. Podle Krajského úřadu Kraje Vysočina přesáhl deficit srážek na území Vysočiny od roku 2015 do června 2019 celých 400 mm. V krajině proto chybí téměř ¾ ročních srážek.

„Musíme si uvědomit vážnost situace a začít šetřit vodou. Každý musí začít sám u sebe. Dovoluji si proto, vzhledem k pokračujícímu suchu, požádat obyvatele našeho kraje včetně právnických i podnikajících osob o hospodárné nakládání s povrchovými i podzemními vodami a obecně o šetření s vodou,“ uvedl krajský radní pro oblast lesního a vodního hospodářství, zemědělství a životního prostředí Martin Hyský. Zatím jde tedy pouze o prosbu a doporučení. Fakta ale mluví naprosto jasně.

Na území Vysočiny nenajdeme významné zdroje podzemních vod s výjimkou prameniště Podmoklany na Chotěbořsku, proto jsou zdrojem vody pro skupinové vodovody převážně vodárenské nádrže. V současné době je stav zaplněnosti těchto nádrží mezi 89 % (Nová Říše) a téměř 95 % (Mostiště a Švihov). Vodárenské nádrže ve správě státních podniků Povodí v současnosti zajišťují dodávky surové povrchové vody pro úpravny vody a podle průběžně aktualizovaných prognóz budou schopny požadované odběry zabezpečit i ve zbytku letošního roku. V případě podzemních vod je situace výrazně horší, snížení vydatnosti u mnoha místních zdrojů trvá.

Na Vysočině funguje od roku 2016 pracovní skupina, která se zabývá řešením dopadů dlouhodobého sucha a nedostatku vody. Výstupem jednání pracovní skupiny jsou dva metodické materiály – Doporučení pro obce a obecní úřady Kraje Vysočina k možnému postupu v případě nedostatku vody a Návrh krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých opatření, která by měla napomoci snížení dopadů sucha a nedostatku vody na území Vysočiny. Tyto výstupy jsou zveřejněny na webových stránkách kraje v dokumentech odboru životního prostředí a zemědělství.

V současné době dochází k navyšování odběrů povrchové vody z nádrže Vír pro brněnskou aglomeraci vzhledem k tomu, že prameniště Březová se potýká s následky dlouhodobého sucha a poklesem hladiny podzemní vody. Do budoucna se pak počítá s výraznějším podílem odběru vody z nádrže Vír na zásobování brněnské aglomerace pitnou vodou.

Dlouhodobé sucho se projevuje nejen na snížení průtoků ve vodních tocích, ale i na zaklesnutí hladiny podzemních vod. Negativní vliv na množství a kvalitu podzemních vod mají i ubývající lesní porosty zasažené kůrovcovou kalamitou, které jsou vidět prakticky po celém území kraje.

V případě nehospodárného nakládání s vodou v období sucha zpravidla dojde k přechodnému nedostatku vody, který se projeví nedostatkem pitné vody v některých místech na Vysočině. Nedostatek pitné vody trápil lidi například ve Sněžném na Žďársku , v Kališti na Pelhřimovsku nebo v Horní Cerekvi, ale také ve Zhoři na Jihlavsku.

„Pokud tato situace nastane a vyžaduje-li to veřejný zájem, mohou vodoprávní úřady podle platných právních předpisů, které upravují nakládání s vodami při mimořádných opatřeních, přijmout restriktivní opatření k omezení nebo zákazu některých povolení k odběru povrchové nebo podzemní vody,“ vysvětlila krajská mluvčí Jitka Svatošová. Pak by opravdu mohlo dojít na zákaz zalévání zahrádek nebo napouštění bazénů. Někteří z nás už ale znají i ty scénáře, že pro pitnou vodu musí s nádobami do centra obce nebo městyse k cisterně.