Evropská komise dál tlačí na útlum zemědělství

Pane doktore, jak víme trialog Evropské komise, Evropského parlamentu a Evropské rady se dohodl na Společné zemědělské politice na dalších sedm let s dvouletým odkladem. Jsou výsledky tohoto jednání pro naše zemědělce přijatelné?

Zemědělci v Evropské unii včetně těch našich výsledky přijmout musejí, protože Česká republika je členem EU. Reakce zemědělských odborníků na výsledky jednání byly optimistické v tom smyslu, že s konečným ujednáním se dá ještě žít, že části hrozeb z „ambiciózních plánů“ jsme zůstali ušetřeni a dotace v jejich struktuře se podařilo zachovat. Já ovšem vůbec optimisticky naladěn nejsem, protože budoucnost zemědělství v EU, tak jak ji připravuje Evropská komise ve prospěch nadnárodních korporací s podporou iniciativních škůdců z řad klimaalarmistických levičáků, je velmi nepěkná. Rozdíly zůstávají, čeští zemědělci mají nižší dotace na hektar a podstatně nižší „národní dotace“. K tomu ještě naprostá většina poslanců EP zvolených za ČR tlačila na to, aby členské státy neměly vůbec žádnou volnost v rozhodování a zastropování plateb bylo po celé EU stejné a závazné. Argumentovali nutností snížit dotace „pro Babiše“, ale poškodilo by to hlavně zemědělské podniky, které mají desítky akcionářů, drobných majitelů pozemků. To naštěstí Evropská rada odmítla, takže ČR bude moci mluvit do svých záležitostí.

Jak se do zemědělství promítne Zelená dohoda?

Specificky pro zemědělství jsou připraveny další, jak oni říkají „strategie“, například „Z pole na vidličku“ a „Strategie pro biodiverzitu“, které směřují k dalším omezením, například ke snížení používání pesticidů o 50 %, rozumějme v každé zemi o 50 % bez ohledu na to, že dnes mají některé západní země několikanásobnou spotřebu. Používání minerálních hnojiv se má snížit o 20 % bez ohledu na dosavadní spotřebu v jednotlivých zemích. Deset procent zemědělské půdy se má vyčlenit na nezemědělské využití a „bio“ se má rozšířit na 25 % plochy. To vše vede ke snížení produkce.

Zdá se, že nepříznivé důsledky schválených opatření Evropská komise nebrala v úvahu. Nebo je to záměr?

Dopadové studie existují, vypracovávají je hlavně akademická pracoviště. I Evropská komise v polovině října prezentovala v Zemědělském výboru v Evropském parlamentu výsledky studie, kterou nechala vypracovat. Byla podrobena kritice, že výsledky měla k dispozici už půl roku a tajila je, zatímco byla projednávána „reforma zemědělství“. Studie přepokládá pokles zemědělské produkce v jednotlivých oborech v průměru kolem 15 %. Jiné studie dospívají k ještě méně příznivým výsledkům. Znamená to nahrazení produkce dovozem z mimounijních zemí, kde si s pesticidy, hnojivy, antibiotiky, hormony, blahem zvířat, sociálními standardy a technologiemi zpracování nelámou hlavu. Tato produkce většinou projde kontrolou, jejíž kapacita je omezená, a korupce funguje. Počítá se s poklesem příjmů zemědělců, který může být částečně kompenzován růstem cen pro spotřebitele. „Vědci“ optimisticky dodávají, že nezapočítali zcela vliv budoucího vědecko-technického pokroku a dosažení změny chování spotřebitelů, kteří přejdou na jinou dietu podle nové nabídky. Připomíná mi to plánování v padesátých letech u nás, kdy se počítalo se stachanovskou iniciativou pracujících, zlepšovatelským hnutím a objevy sovětských vědců.

Hlavním motivem iniciativy „reformy zemědělství“ má být záchrana planety Země před oteplováním a ztrátou biodiverzity. Nakolik tato reforma napomůže těmto cílům?

Jsem si jist, a nejsem sám, kdo je přesvědčen, že skutečným cílem iniciátorů je nahrazení evropské produkce levným a méně kvalitním dovozem tak, aby to obohatilo obchodní giganty. Jsou připraveny obchodní dohody např. s Mercosurem (skupina jihoamerických států), v nichž má být dovoz průmyslových výrobků z Evropy vyvážen dovozem zemědělské produkce. Masová produkce v těchto zemích dramaticky zhoršuje jejich biodiverzitu a kácení či vypalování lesů značně přispívá k oteplování planety a deficitu srážek. O dopravě na velké vzdálenosti ani nemluvě. Současně si Zelení dělají starosti, že „musíme“ v roce 2050 uživit 10 miliard obyvatel Země. Chtějí to řešit přechodem lidstva na „rostlinnější stravu“, takže se prý ušetří na zdravotní péči. Už nyní Zelení, Levice, Socialisté a další v jiných frakcích Evropského parlamentu tlačí na omezování živočišné výroby, „spravedlivé ceny masa“ (vyšší, tedy se započítáním škod, které planetě působí chov hospodářských zvířat), „blaho zvířat“ (zákaz klecí, dojnice na loukách, atd.) To všechno povede ke snížení produkce. Už nyní je soběstačnost ČR v zemědělství kolem 60 %.

V nedávném usnesení EP se konstatovalo, že ačkoli poklesla produkce skleníkových plynů, biodiverzita se i nadále zhoršila. Uvidím, co se dozvím na Konferenci OSN o klimatu v Glasgow. V nadcházející konferenci o Budoucnosti evropského zemědělství se budeme snažit také ukázat, co má hlavní reálný vliv na oteplování planety a nakolik a čím ho lze zmírnit.

Děkujeme za rozhovor