Zima – vhodné období pro kácení stromů. Jaké stromy můžeme na své zahradě libovolně pokácet

Ačkoli se to mnohým z nás nelíbí, nejsme na své zahradě zcela svrchovanými pány. Příkladem budiž kácení stromů. Zdaleka ne všechny stromy můžeme totiž pokácet dle své libosti. Mnohdy potřebujeme povolení. A  i když povolení nepotřebujeme, musíme kácet ve vhodném období. Důvodem je ochrana krajiny a nenarušení přírody. Co a kdy můžeme tedy pokácet bez papírování?

Jaké stromy můžeme pokácet bez povolení

Abychom zjistili, jak to s tím kácením vlastně je, musíme nahlédnout do Vyhlášky č. 189/2013 Sb. o ochraně dřevin a povolování jejich kácení. (Dřevinami se myslí zejména stromy nebo keře.) Zde se dozvíme, že povolení ke kácení nebudeme potřebovat pokud budeme chtít pokácet:

  • dřeviny, které mají obvod kmene do 80 cm ve výšce 130 cm nad zemí,
  • ovocné dřeviny rostoucí na pozemcích v zastavěném území evidovaných v katastru nemovitostí jako druh pozemku zahrada nebo zastavěná plocha a nádvoří ostatní plocha se způsobem využití pozemku zeleň”. (V současné době již není rozhodující, jestli je zahrada oplocená či nikoli, ale právě to, jak je pozemek registrován v katastru nemovitostí.)
  • zapojené porosty dřevin, jejichž plocha nepřesahuje 40 m2. Zapojené dřeviny jsou takové, jejichž větve se vzájemně dotýkají nebo prorůstají a obvod kmene těchto dřevin je do 80 cm ve výšce 130 cm nad zemí.

Je samozřejmé, že se nesmí jednat o žádné významné a památné stromy. Vše najdete dopodrobna v § 3 uvedené vyhlášky. Mnoho lidé také neví, že nelze pokácet strom, na němž hnízdí ptáci, ledaže by strom byl vážně poškozený a ohrožoval by okolí.

Jak na to v praxi

V praxi to znamená, že s kácením ovocných stromů na své zahradě mít problém nebudeme. Pokud usoudíme, že hrušeň už nerodí, a že ji tudíž skácíme, můžeme naše rozhodnutí směle realizovat. Nesmí ale v její koruně právě hnízdit ptáci. Jestliže máme na zahradě vzrostlejší smrk nebo borovici, musíme vzít metr do ruky a změřit obvod stromu. Pokud se „vleze“ do požadovaných rozměrů, pak i tento strom můžeme pokácet. Pokud ne, budeme si muset vyřídit povolení ke skácení. Jeho kladné vyřízení však zdaleka není samozřejmostí.

Pokud se nechceme zatěžovat byrokracií, máme ještě jednu možnost, a to strom šetrně zkrátit, což může být u vzrostlého stromu problém. Proto je nejlépe dbát na pravidelné zastřihování jak větví, tak vršku stromů. Maličký vánoční smrček, který jsme přesadili z květináče na zahradu, se může bez zastřihování za pár let rozrůst do úctyhodných rozměrů. Odborníci mají zato, že pro ořez jehličnatých stromů platí trochu jiná pravidla než pro stromy listnaté, protože mají mírně odlišný biorytmus. Doporučují prořezávat jejich větve uprostřed léta od července do srpna nebo od února do dubna.

Kdy můžeme kácet

Zmíněná vyhláška v § 5 říká, že kácení dřevin se provádí zpravidla v období jejich vegetačního klidu, tedy v období přirozeného útlumu fyziologických a ekologických funkcí dřeviny. Konkrétně toto období však nevymezuje. Obecně se má zato, že dané období trvá od začátku října do konce března. Nicméně, je třeba zohlednit stav dotyčné dřeviny a také průběh daného roku z hlediska počasí. Nalévání pupenů nebude probíhat u všech druhů stromů stejně. Navíc každý rok se skutečné jaro dostavuje trochu jindy. Je-li teplý konec zimy, pak stromy a keře začínají rašit dříve. V jejich větvích si zakládají ptáci hnízda. Pokud se pokácí takový strom, řežeme, a to doslovně již do živého. S ním se navíc často skácí k zemi také hnízdo s vajíčky.

Porušení zákona

Pokud jako fyzická osoba pokácíme strom „načerno“, mohla by nám hrozit pokuta až ve výši 20 000 Kč.