Nemůžete pracovat na plný úvazek? Job sharing bude možná právě pro vás

Ilustrační foto

Zákoník práce dozná od příštího roku několik zásadních změn. Všech zaměstnanců a zaměstnavatelů se bude týkat nový způsob výpočtu dovolené. Další změnou, která sice nebude mít tak široký dopad, ale o to více bude aktuálnější, je zavedení institutu sdíleného pracovního místa známého jako „job sharing“. Zatímco v mnoha zahraničních zemích je tento způsob práce více méně běžný, u nás se jednalo spíše o pouhé výjimky. Český zákoník práce tento pojem dosud totiž ani neznal. Od příštího roku se vše změní. Na jakém principu bude job sharing fungovat a pro koho bude výhodný?

Jak se bude sdílet práce

Od 1. ledna 2021 bude v zákoníku práce oficiálně zaveden institut sdíleného pracovního místa. Cílem této úpravy bylo zvýšit flexibilitu pracovněprávního vztahu mezi zaměstnavatelem a zaměstnanci, kteří z nejrůznějších důvodů nemohou pracovat na plný úvazek. Jak již vyplývá ze samotného názvu, jde o to, že dané pracovní místo bude sdíleno více (zpravidla dvěma, ale není to dogma) zaměstnanci. Důležité je, že pracovní náplň bude v rámci této pozice stejná pro sdílející zaměstnance a měla by být nadefinována v pracovní smlouvě. Rozvržení úkolů zůstává na jejich vzájemné dohodě. Domluví se na časovém rozvrhu, kdy bude kdo pracovat, a také na tom, kdo a co udělá. Podmínkou je, že v rámci čtyř týdnů (tedy měsíce) musí odpracovat stanovený počet hodin. Zpravidla se bude jednat o 40 hodin, přičemž se hovoří o tzv. čtyřtýdenním vyrovnávacím období. Dohody bude nutno uzavírat písemně.

Sdílení je zajímavé hlavně pro ženy

Sdílení pracovního místa je v zahraniční typické zejména pro ženy (převyšují počty mužů dvakrát až třikrát). U nás lze do budoucna očekávat obdobnou situaci. Muž zpravidla jakožto živitel rodiny usiluje o co nejvyšší kariéru a plat, byť za cenu přesčasů a na úkor času tráveného s rodinou, takže o sdílené místo s výrazně nižším platem nestojí. Žena má jiné cíle – skloubit péči o rodinu a zároveň si udržet svou odbornost a částečnou finanční nezávislost. Sdílení je výzvou nejen pro ženy na mateřské či matky malých dětí, ale také pro ženy, které pečují například o nemocné rodiče. Určitě může být zajímavé také pro osoby se sníženou pracovní schopností, které nejsou schopny odpracovat osm hodin denně, ale třeba čtyři hodiny již zvládnou.

Výhody pro zaměstnavatele

Tento systém se zdá být výhodný většinou pro zaměstnance. Může nějaké výhody očekávat také zaměstnavatel? Ten si totiž zpravidla vybaví větší administrativu spojenou s vyšším počtem zaměstnanců a také nutnost pořídit pro ně pracovní vybavení. Jednou z velkých výhod však je vzájemná zastupitelnost sdílejících zaměstnanců, protože oba (jedná-li se o dva pracovníky) mají stejnou pracovní náplň a zároveň jsou vysoce motivovaní k dobrým pracovním výsledkům, které jsou nutné pro fungování jejich společného pracovního místa. Nabídka sdílených pracovních míst rovněž zvyšuje atraktivitu zaměstnavatele na trhu práce. Velkým benefitem je také vyšší loajalita takto pracujících zaměstnanců, protože si jsou vědomi, že právě jejich firma jim umožňuje sladit pracovní a osobní život. Sdílející zaměstnanci se mohou navíc obohatit o vzájemné zkušenosti. Udává se také, že bývají zpravidla více produktivní než jeden zaměstnanec.

Kdy to nebude fungovat

Všechny výhody ovšem mohou přijít nazmar, pokud nebude mezi zaměstnanci fungovat ochota spolupracovat a místo toho nastoupí vzájemná rivalita. Při vší snaze se může také stát, že sdílející zaměstnanci si zkrátka povahově či stylem práce „nesednou“. Jedná se o aspekty, které je nutno mít na paměti už při volbě kandidátů a věnovat jim pečlivou pozornost v průběhu zkušební doby.

Job sharing ve světě

Největší popularitě se těší job sharing ve Velké Británii, kde ho využívá přibližně 46 % firem a organizací, a to jak v soukromé sféře, tak v podnikatelském sektoru. Volná místa se přímo inzerují jako sdílená pracovní pozice a zájem o ně je veliký. Dále následují Nizozemsko, Rakousko, Švýcarsko a Francie, kde zaměstnavatelé využívají tuto možnost asi ve 20 %. V Německu se údajně jedná o 15 % a v České republice pouze o 7 %. Je ovšem docela možné, že nás v budoucnosti čeká podobný trend jako v západních zemích, kde počty sdílených pozic začaly výrazně narůstat právě v posledních deseti letech.