Když pochopíte princip mikrovlnné trouby, vyvarujete se chyb, které dělá většina lidí. Jídlo bude lépe chutnat

Ilustrační foto

Bez mikrovlnky si už dnes život nedokážeme představit. Většinou ji používáme k ohřívání jídla a pití, ale jsou i tací, kteří v ní vaří nebo dokonce pečou. Fakt je ovšem ten, že jídlo, které z ní vyjmeme, má mnohdy do ideálu poctivě připraveného pokrmu dosti daleko. Kde hledat chybu? V mikrovlnce samotné, nebo že bychom snad dělali něco špatně my? Asi tušíte, že obviňovat ze všech nedostatků ubohou mikrovlnnou pomocnici by asi nebylo úplně spravedlivé.

Jak většina z nás ohřívá jídlo

Zpravidla dáme talíř do mikrovlnné trouby a nastavíme ji na maximum, aby bylo jídlo co nejrychleji teplé. Pokud si ohříváme pití, třeba hrníček s kakaem, ti pečlivější z nás ho postaví pěkně doprostřed a zase zapnou na maximum. Jakmile trouba cinkne, nastupují zpravidla dvě možnosti. Buď se na jídlo nedočkavě vrhneme, nebo na něho zapomeneme.

 Jak mikrovlnná trouba funguje

Hlavní úlohu při ohřevu jídla sehrává elektromagnetické záření. Mikrovlny jsou elektromagnetické vlny o určité vlnové délce (jedna vlna může být dlouhá několik milimetrů až decimetrů). Tyto vlny jsou využívány např. mobilními telefony, GPS nebo radary. Mikrovlny vytváří elektronka zvaná magneton. Když mikrovlnku zapneme, mikrovlny se rozptylují do všech stran. Jakmile dorazí ke kovové stěně trouby, odrazí se směrem dovnitř, kde je pohltí námi vložená potravina, přičemž se zahřeje. Nezapomeňte, že mikrovlnka se nesmí zapínat prázdná!

Mikrovlny si některých materiálů nevšímají, jiných ano

Mikrovlny se nechovají vůči všem předmětům stejně. Pohlcují je např. molekuly vody, tuku a cukru (tedy potraviny), které se při tom rozkmitají a zahřejí. Naopak kovy je odrážejí, proto jsou stěny mikrovlnky kovové. Kovové předměty (tedy i staniol, takže pozor na zabalené máslo) v mikrovlnce způsobují problémy, např. jiskří, a při troše smůly mohou troubu i zničit. Poslední kategorií jsou materiály, které jsou vůči mikrovlnám netečné, ty jimi jen projdou. Jedná se o sklo, porcelán, papír a některé typy plastů. A právě tyto materiály se výborně hodí k ohřevu potravin.

Jak (ne)ohřívat v mikrovlnce

  • Nenastavujte automaticky maximální výkon. Názorným příkladem bude řízek, kdy se jeho okraje, zvláště pokud jsou tenčí, přisuší a ztvrdnou.
  • Teplota musí být přizpůsobena druhu potraviny. Při příliš vysoké teplotě hrozí, že na dotek bude (např. kuřecí stehno) horké, ale uvnitř bude studené.
  • Když si nejste jisti správnou teplotou, raději dejte menší výkon a delší čas. Pokrm průběžně kontrolujte. Jídlo se pak prohřeje rovnoměrně.
  • Nejrychleji se ohřeje voda, tudíž omáčky se ohřejí rychleji než maso, protože mají větší obsah vody.
  • Větší kusy nedávejte doprostřed talíře, ale k jeho okraji, aby se lépe prohřály. Omáčku tedy dejte doprostřed a maso k okraji.
  • Pokud ohříváte hrníček či sklenici s tekutinou platí výše uvedené – nedávejte doprostřed otočného talíře, což právě mnoho lidí v dobré víře dělá. Troubě neuškodí, ale prodloužíte dobu ohřevu.
  • Nejvhodnější nádoby k ohřevu jsou kulaté nebo oválné a navíc průhledné. U hranatých je riziko, že se jídlo v rozích připeče nebo převaří, na rozdíl od kulatých, kde se ohřívá stejnoměrně. Mikrovlny velmi dobře procházejí průhledným materiálem, např. sklem.
  • Vajíčko nikdy nevařte jen tak ve skořápce, protože hrozí výbuch. Pokud ho chcete uvařit, pak je nutné ponořit ho celé do misky (např. skleněné) s vodou.
  • Mikroténový sáček s potravinami neuzavírejte. Potraviny v tomto sáčku ohřívat můžete, ale musíte ho nechat pootevřený, jinak se v něm vytvoří větší množství teplé páry, která zvětší svůj objem a opět hrozí exploze.
  • Používejte plasty určené pro mikrovlnné trouby. Ne každý plast se totiž do mikrovlnky hodí. Některé se roztaví, přičemž vám mohou kromě vlastního zničení zaneřádit nebo přímo zničit mikrovlnku. Z některých se při vyšších teplotách mohou také uvolňovat nežádoucí látky.