Záhadná muzea: Mohou být centry paranormálních aktivit?

Národní archeologické muzeum v Neapoli - interiér

Je možné, aby se v některých muzeích nacházely exponáty, které by do našeho světa dokázaly přitáhnout neznámé síly? Někteří návštěvníci i personál to tvrdí… Představíme si dvě taková muzea.

Národní archeologické muzeum v Neapoli

Jde o velké, zdánlivě klidné muzeum. Avšak roku 2011 se zde objevili restaurátoři, aby část budovy zrenovovali. Bylo třeba, aby tu zůstali i v noci a pokračovali v jednotlivých místnostech v práci. Onu noc však na práci příliš klidu neměli. Z jednoho z muzejních pokojů se začal ozývat hrozný křik a nářek. Restaurátoři se ale hned nevyděsili – pokračovali v práci s tím, že si z nich někdo střílí – ale výkřiky se opakovaly. Navíc – v místnostech se začala měnit teplota. Byla srpnová noc, ale v místnostech se udělala taková zima, že jim šla pára od úst. Restaurátoři dále tvrdili, že se tam i přesouvaly předměty.

Další noc s nimi strávil v muzeu vedoucí, jelikož jejich tvrzení považoval za něco velmi podivného. Něco velmi podivného se však dělo i této noci a vedoucímu se podařilo vyfotit něco, o čem tvrdil, že je to duch malé dívenky, kterou zahlédl. Ani ředitelce muzea již to nepřišlo úsměvné, a tak povolala dokonce lovce duchů. Ti potvrdili přítomnost něčeho paranormálního, přímý zdroj ale nenalezli. V muzeu je však tolik velmi starých předmětů s utajenou minulostí, že by snad ony mohly fungovat jako jakási brána do jiných světů.

Glore Psychiatric Museum v americkém Saint Joseph

Budova muzea dlouho fungovala jako psychiatrická léčebna – ovšem léčebné postupy byly dříve celkem děsivé, a taková je prý i atmosféra v dnešním muzeu. Možná na návštěvníky působí vystavené předměty, připomínající dřívější léčebné metody, mnozí ale tvrdí, že je za tím i něco jiného. Bloudí tu prý umučení pacienti. Lékaři totiž věřili, že i velmi bolestivé procedury tehdejším psychicky nemocným pomohou.

Pacienti, kteří říkali, že jsou posedlí, byli kupříkladu posíláni do obrovského běhacího kola, které připomíná kolečko, ve kterém běhají křečci. Pacienti zde byli umísťováni i na 48 hodin, takže někteří zemřeli vyčerpáním. Právě toto kolo se před některými návštěvníky najednou roztočilo.

Další věcí, která nahání hrůzu, je “uklidňovací židle”. Na tu byli pacienti přivazováni a bylo do nich řezáno tak, že krváceli. Lékaři totiž tehdy nabyli přesvědčení, že některé psychické nemoci jsou způsobeny nadměrným množstvím krve v mozku. Takto tedy krev upouštěli, ale ne všichni pacienti tuto metodu přežili. A tak se prý pod židlemi objevují kaluže krve, které zase po nějaké době zmizí. Tím vším údajně na sebe chtějí upozornit duchové nešťastných pacientů.