Patrik Hartl: Proč jsem skončil na psychiatrii?

Spisovatel Patrik Hartl ve velmi otevřeném rozhovoru a s humorem sobě vlastním promluvil o svých psychických poruchách, sexuálních touhách, neuvěřitelných okolnostech vzniku své první knihy i netradičních plánech a předsevzetí. A my víme, co prozradil! 

Málokdo umí neveselé a často velmi intimní skutečnosti ze svého života podat s takovým vtipem jako spisovatel a dramatik Patrik Hartl. S obdivuhodným nadhledem v silvestrovské talkshow 7 pádů Honzy Dědka prozradí i to, co ho přivedlo na psychiatrii. „Poprvé jsem byl na psychiatrii, když mi bylo 13. Mám obsedantně kompulzivní poruchu. Vracel jsem se cestou do školy domů sedmkrát nebo čtrnáctkrát, jestli jsem zamkl. Nebo jsem se před spaním bál, že jsem se nevyčůral, chodil jsem několikrát čůrat, a ono už to nešlo. Tak maminka řekla, že půjdeme k doktorovi. Ale už to nemám. Měl jsem dobrého doktora a ten mi poradil, abych se soustředil,“ prozradil Patrik Hartl, kterému letos o Vánocích měl jít do kin film podle jeho knižní prvotiny Prvok, Šampón, Tečka a Karel.

Za odložení premiéry může pandemie, za vznik knihy jeho syn a spisovatelova krize středního věku. „Byl jsem vybzíkaný ze syna a pořád jsem dělal něco, co jsem nechtěl dělat, abych uživil ženu a syna, kterému to bylo jedno. Mám elektrické bicí, syn vyndal všechny jacky z bicích a zesilovače, a mezitím, co jsem pracoval, abych ho uživil, nabíral hovno z plínky a tím hovnem zamazával dírky a zase tam ty jacky zandal. Vždycky jsem toužil být bubeník a hrát před vyprodanými stadiony. To byl můj sen. Já jsem ho nechtěl živit, já chtěl hrát na bicí. Když jsem zjistil, co dělá, na špejle jsem navlékl svoje ponožky a ta hovna jsem se snažil dostat z těch dírek. Tehdy začala krize středního věku. Nechtěl jsem tak žít. Začal jsem o tom psát a postupně mě napadaly další situace, jak chlapi čelí krizi středního věku. A tak vznikla kniha Prvok, Šampón, Tečka a Karel.“

Kniha je mimo jiné plná jeho sexuálních fantazií. „Já jsem vždycky chtěl být prcíř. Ale nedaří se mi to. Jsem pudlík. Martinka je moje první a jediná žena, bylo jí patnáct a mně šestnáct, když jsme spolu začali chodit. Chtěl jsem mít množství sexuálních zážitků, ale vůbec se mi to nepovedlo. Ani trochu. Ale já v příštím roce zhubnu pět kilo tuku a nabudu patnáct kilo svalové hmoty, a to uvidíte!“

Proč si do příštího roku přeje, aby nic nezažil? A proč herečky během natáčení jeho filmu Prvok, Šampón, Tečka a Karel plakaly? Prozradí v silvestrovských 7 pádech Honzy Dědka. Sledujte 31. prosince ve 20.15 na Primě!