Nárok na podporu v nezaměstnanosti nemá automaticky každý. Co je dobré si pohlídat

ilustrační foto

Ztráta zaměstnání, a tedy také pravidelných příjmů, patří k nejnáročnějším životním situacím. Zvládnout toto obtížné období pomáhá podpora v nezaměstnanosti. Nárok na ni však nevzniká automaticky každému, kdo se ocitne bez práce. Je užitečné vědět, kdy s penězi z úřadu práce počítat nemůžete.

O tom, co má vliv na výši podpory v nezaměstnanosti a jak dlouho ji můžete pobírat, jsme podrobně informovali zde.

Odpracovali jste málo

Aby vám bylo možné podporu v nezaměstnanosti vůbec přiznat, musíte mít v posledních 2 letech odpracováno alespoň 12 měsíců. Úplně přesně jde o dobu, po kterou jste odváděli státu ze svého příjmu potřebnou částku na důchodové pojištění (které je součástí pojištění sociálního). Takže musí jít o výdělečnou činnost, z které vám je toto pojištění odváděno, jinak máte lidově řečeno smůlu (viz níže práce na dohody).

Může se ovšem stát, že sice nemáte odpracováno oněch 12 měsíců, ale můžete využít započtení tzv. náhradní doby zaměstnání. Zde patří např. osobní péče o dítě do 4 let, trvání dočasné pracovní neschopnosti či nařízení karantény nebo pobírání invalidního důchodu pro invaliditu III. stupně (nikoli I. nebo II. stupně). Kompletní výčet najdete v § 41 odst. odst. 3 zákona o zaměstnanosti.

Nepohlídali jste si práci na dohody

S předešlým bodem souvisí práce na dohody. Rozeznáváme dva typy, a to dohodu o provedení práce (DPP) a dohodu o pracovní činnosti (DPČ). U obou jsou stanoveny hranice příjmu, do kterých se důchodové pojištění neodvádí. U DPP se jedná o příjem do výše 2 999 Kč a u DPČ do 10 000 Kč za daný měsíc. Lidé rádi využívají práce na dohody do těchto limitů, protože jim odvody na sociální pojištění nesnižuje výdělky. Na druhou stranu by měli zvážit to, že takto odpracovanou dobu nelze započítat do doby potřebné k získání podpory v nezaměstnanosti.

Dostali jste výpověď na tzv. padesát pětku

Jedná se o § 55 odst. 1 písm. a) zákoníku práce, kdy zaměstnavatel dá zaměstnanci výpověď za zvlášť hrubé poručení pracovních povinností. Lidově se také hovoří o „výpovědi na hodinu“. Zákoník neuvádí výslovně, co je považováno za zvlášť hrubé porušení pracovní povinnosti. Obecně zde většinou patří požití alkoholu či drog v pracovní době a práce pod jejich vlivem, zcizování majetku zaměstnavatele, falšování docházky atd. Pokud zaměstnanec porušil zvlášť hrubě své pracovní povinnosti v době do 6 měsíců před zařazením do evidence na úřadu práce, na podporu nemá nárok.

Kdo ještě nemá na podporu nárok

Pro úplnost uveďme, že na podporu v nezaměstnanosti nemají nárok ti, kteří jsou ve starobním důchodu nebo na „nemocenské“, tj. pobírají nemocenské dávky v pracovní neschopnosti. Mezi časté otazníky patří výsluhový příspěvek. Ten pobírají např. bývalí policisté, hasiči nebo příslušníci Armády ČR. Ti nemají nárok na podporu v nezaměstnanosti, pokud výsluhový příspěvek je vyšší než podpora v nezaměstnanosti.

Podpora a odstupné

Pokud pobíráte odstupné (byli jste propuštěni např. z důvodu nadbytečnosti), pak po dobu, kterou vám „kryje“ odstupné, nemáte na podporu nárok. Po jejím uplynutí vám podpora v nezaměstnanosti samozřejmě začne být normálně vyplácena.

Proč být na ÚP, i když na podporu nemáte nárok

Proč se nechat svazovat různými povinnostmi plynoucími z registrace na úřadu práce, když na podporu nemáte nárok, tj. žádné peníze vám stejně nedají? Pokud neoplýváte přebytkem peněz, oceníte, že si nebudete muset platit odvody na zdravotní pojištění, protože je za vás zaplatí stát.

Jestliže se nebudete na ÚP registrovat, pak budete jako nezaměstnaný spadat do skupiny osob bez zdanitelných příjmů (OBZP). Od 1. ledna 2021 se částka pojistného, kterou budete muset jako OBZP platit, zvyšuje z 1 971 Kč na 2 052 Kč měsíčně.