Přímý vztah stravy a zdraví. Co věda prokázala, ale v ordinacích vás na to většinou neupozorní

Ilustrační foto. Zdroj: Pixabay

Vláknina je významnou složkou potravy, ačkoli je mnohdy neprávem opomíjená. Její nedostatek se může negativně podepsat nejen na stavu vašich střev, ale i v mnoha jiných oblastech. A naopak, pokud se ji naučíte konzumovat v potřebném množství, může vám pomoci nepořizovat si řadu zdravotních obtíží zbytečně brzy, případně jim naprosto předejít. S jakými problémy konkrétně může vláknina v potravě pomoci? Zajímavé výsledky vědeckých studií byly zveřejněny již dříve. Přesto vám je v ordinacích lékaři většinou neřeknou, takže mnohé z vás ani nenapadne dávat si do souvislostí vlákninu a např. krevní tlak, cukrovku nebo třeba rakovinu střeva či jícnu.

Jaké nemoci může vláknina ovlivnit

Světoznámý lékařský časopis Lancet zveřejnil v lednu 2019 výsledky odborných studií, jež analyzovaly rozsáhlá data s cílem zjistit, jestli existuje vztah mezi kvalitou sacharidů přijímaných v potravě a lidským zdravím. Studie se zúčastnilo přes 4 600 lidí, jejichž zdravotní stav byl roky sledován. Závěr byl velmi zajímavý. Zjistil se přímočarý vztah mezi konzumací vlákniny ve stravě a lidským zdravím. Konkrétně u osob s vysokým příjmem vlákniny v porovnání s těmi, kteří jí konzumovali málo, se jednalo o pokles v rozmezí 15–30 %, co se týká počtu celkových předčasných úmrtí a také úmrtí konkrétně na kardiovaskulární problémy (tedy problémy srdce a cév), dále výskytu ischemické choroby srdeční,  mozkové příhody a úmrtí na ně, výskytu diabetu II. typu a rakoviny tlustého střeva. Kromě těchto benefitů lidé holdující vláknině v potravě rovněž vykazovali výrazně nižší tělesnou hmotnost, systolický krevní tlak a celkový cholesterol.

Jaké množství je nutné sníst

K nejvýznamnějšímu snížení zmíněných zdravotních rizik došlo při konzumaci 25–29 g vlákniny v potravě denně. Dle studie by další zvýšení denního příjmu vlákniny mělo ještě více zvýšit ochranu zejména před kardiovaskulárními chorobami, cukrovkou typu 2 a kolorektálním karcinomem (ne zcela přesně rakovina tlustého střeva) a rakovinou prsu. Podobné závěry platí také pro konzumaci vlákniny prostřednictvím celozrnných potravin.

Na základě výsledků studie odborníci doporučují zvýšit celkový příjem vlákniny v potravě konzumací zeleniny a ovoce, dále nahradit klasickou rafinovanou mouku a pečivo moukou a pečivem celozrnným jakožto dalším zdrojem vlákniny a prospěšných látek.

V čem vlákninu najdeme

Vláknina se přirozeně vyskytuje v celozrnných obilovinách, semínkách, luštěninách, zelenině a ovoci. Dle současných doporučení v literatuře byste denně měli sníst dokonce až 30–35 g vlákniny. Existují dva druhy vlákniny, a to rozpustná ve vodě a nerozpustná ve vodě. V přírodních potravinách jsou oba typy obsaženy společně.

Se zvyšováním vlákniny opatrně

Pokud však vaší potravu dosud tvořily převážně hranolky, řízky, tatarka a sladké džusy a jen občas nějaký ten kousek zeleniny nebo ovoce, zařazujte vlákninu do jídelníčku postupně, nikoli najednou celé doporučené množství. Tělo potřebuje čas, aby si na novou stravu zvyklo. Velké dávky by vám mohly způsobit trávicí problémy (průjmy, křeče, nadýmání). Nepřiměřeně velké dávky mohou zpomalovat vstřebávání léků do krve a také vitamínů a minerálů z potravy.

Pokud již trpíte nějakým onemocněním, je potřeba uvědomit si, jestli vám některé zdroje vlákniny nemohou způsobit problémy. Třeba lidé s vyšším rizikem krevních sraženin (většinou užívají léky na ředění krve, např. Warfarin) by měli být opatrní vůči potravinám, které přispívají k „houstnutí“ krve. Musí mít totiž pod kontrolou příjem vitamínu K, který obsahuje např. listová zelenina (brokolice, kapusta, hlávkový salát) nebo některé ovoce (avokádo, kiwi). Zejména by neměli konzumovat tyto potraviny nárazově ve velkém množství.