Přirozené svatyně
Území se skalními kresbami často slouží jako přirozená svatyně, ve které se světí obřady.
Na konci 17. století se dva francouzští kněží Dollier de Casson a de Brehant de Galinée dostali v Severní Americe ke zvláštnímu skalnímu útvaru na břehu jezera Erie, který připomínal člověka. Byl celý natřen červeně a měl výraznou lidskou tvář. Bylo to období, ve kterém indiáni, žijící na jezerním břehu, stále světili své starodávné obřady pod širým nebem.
Mohlo by vás zajímat
Uctívali zdejší skály a nabízeli jim oběti, aby si zajistili rychlý a bezpečný přechod na druhou stranu zrádných jezer Erie a Huronu. Víra v podobné síly prý zůstala zachována až dodnes.
Ojibwejové ze severní Kanady považují pomalované skalní útvary za skrýše duchů a nabízejí jim tabák, aby se rychle a bezpečně přeplavili na druhou stranu řek.
Šamani
Podobná posvátná místa jsou častým zdrojem inspirace pro šamany, kteří prahnou po vědomostech ze světa duchů a využívají k tomu své sny a vidiny. Široký pruh skály na vysokém žulovém útesu v oblasti Velkých jezer, pochmurná rozsedlina tamtéž či jiná podobná místa jsou velmi často pokreslena postavami zvířat a lidí, které, jak se zdá, byly právě inspirovány sny nebo vidinami.
Sanové
V jižní Africe v poušti Kalahari Sanové přenášejí na skály obrazy extatických tanců šamanů, aby získali nadpřirozenou moc. Protancují celou noc, aby se dostali do extáze, ve které mohou, jak se domnívají, získat tvořivou duchovní sílu ntum. Tyto tance probíhají pod skalními převisy, které jsou pokryty jejich kresbami. Podle tohoto kmene byla celá řada komplikovaných abstraktních vzorů, nacházejících se na skalách, nakreslena právě šamany. Současný výzkum dokazuje, že tyto vzory jsou prakticky shodné s vidinami v průběhu duševního transu.
Nový život ze skal
Australští domorodci věří, že některé skály a skalní kresby přispívají ke schopnostem, jak zvýšit počty lovné zvěře, rostlin a dalších podstatných zdrojů potravin. V pohoří Western Kimberley domorodci často drhnou rukama povrch vyčnívajících skalních útvarů, protože věří, že tento prach dokáže počít nový život.
Když domorodci v oblasti Oenpelli v západní Arnhemské zemi chtějí doplnit zásoby masa z vodních hadů, mlátí do skalní kresby vodního hada větví, aby vyhnali jeho ducha z kamene a pak ho musí přesvědčit, aby se vydal do vodních děr, kde z něho vyroste velké zvíře.
