Dnes je 24. 12. 2025 a svátek má Adam a Eva , Štědrý den

Chobotnice dokáže měnit své zbarvení již ve vaječné skořápce

Jednou z nejzajímavějších vlastností chobotnic je jejich schopnost změnit rychle a překvapivě své zbarvení.

Barvoměna ještě ve skořápce

Nápadnou barvoměnu dokáže chobotnice předvést už tehdy, kdy je ještě ukryta ve vaječné skořápce! Dospělá chobotnice má něco mezi dvěma a třemi miliony chromatoforů (buněk s barevnými pigmenty). To jí umožňuje dosahovat jemnosti barevných odstínů, která je v živočišné říši ojedinělá.

Chromatofory

Barvoměnu tedy umožňují chromatofory umístěné ve skupinách a schopné nápadně měnit svůj tvar. Svalová vlákna připojená k buňce podobně jako paprsky v kole bicyklu k jeho ose buňku roztáhnout, čímž se pigment rozmístí po celé jeho ploše. Jeho odstín pak převládá i na povrchu těla chobotnice. Když se naopak chromatofor stáhne přirozenou pružností své vnější buněčné membrány, pigmentová zrnka se soustředí do nepatrné skupiny.

Chobotnice může měnit nejen svou barvu, ale i strukturu povrchu pokožky, která může být sametově hladká až vrásčitě bradavičnatá, takže splývá s povrchem skal a korálů porostlých řasami. Cítí-li se mladé chobotnice v nebezpečí, změní se jejich pokožka natolik, že z profilu vypadají jako zubaté cimbuří.

Chobotnice také strachem blednou. Při pokusech se zjistilo, že postrašené chobotnice se zploští a duchovitě zblednou, přičemž jim často ztmavnou chromatofory kolem očí. Na člověka působí tato změna jako scéna z hororu.

Mozek

Změna barvy i struktury kůže je řízena nervovou soustavou. Ta je u chobotnic velmi složitá a její nejdůležitější částí je dobře vyvinutá nervová uzlina – mozek – tvořící prstenec kolem jícnu a za rohovitými čelistmi. Obsahuje zrakové centrum, které analyzuje zrakové podněty, jiné centrum zpracovává hmatové počitky získané smyslovými buňkami chapadel a přenášené jako nervové vzruchy do mozku. Jde tedy o vysoce vyvinutý systém a chobotnice můžeme z tohoto hlediska považovat za jednu z vývojově nejpokročilejších skupin bezobratlých. Jsou inteligentní a mají velkou schopnost učit se.

Mnoho biologů chobotnice studovalo a provádělo s nimi řadu pokusů založených na principu úloha-odměna. Není divu, že některé chobotnice pak podnikly pokus o únik z akvárií tak, že přešplhaly jejich stěny nebo odstranily jejich gumové kryty.

Staňte se členy FB skupiny Život v Jihočeském kraji a žádná zpráva vám neunikne.
Sledujte nás na síti X, kde pro vás připravujeme plejádu pestrých zpráv.

Revue

Vánoce našich předků: Jak se slavily svátky od Štědrého dne po Tři krále

Vánoce našich předků: Jak se slavily svátky od Štědrého dne po Tři krále

Vánoce kdysi nebyly jen o stromečku a dárcích. Naši předkové dodržovali půsty, věřili v návraty duší zemřelých a sváteční dny prožívali s hlubokým respektem k tradicím i přírodě. Vánoční svátky ...
Vánoce jako čas magie: Jaké bývaly rituály a pověry tajemných zimních nocí

Vánoce jako čas magie: Jaké bývaly rituály a pověry tajemných zimních nocí

Vánoce nikdy nebyly jen svátky klidu a rodinných setkání. Od nepaměti v sobě nesly magickou sílu, obavy z budoucnosti i snahu ji alespoň na chvíli ovlivnit. Staré rituály, pohanské zvyky ...
Tajemství pradávné odvahy: Jak první Australané objevili pevninu, kterou nemohli vidět

Tajemství pradávné odvahy: Jak první Australané objevili pevninu, kterou nemohli vidět

První Australané nevstoupili do neznámého světa náhodou. Přes tisíciletí postupně postupovali z Afriky, přes ostrovy jihovýchodní Asie, až na pevninu Sahul, kde dnešní Austrálie, Tasmánie a Nová Guinea tvořily domov ...
Záhadní dvojníci, kteří nevěstí nic dobrého

Záhadní dvojníci, kteří nevěstí nic dobrého

Setkání s vlastním dvojníkem patří k nejděsivějším záhadám lidstva. Podle starých mýtů i modernějších svědectví nejde o nevinnou náhodu. Jsou tajemná zjevení pouhou halucinací lidské mysli, nebo se skutečně díváme ...
Tisíce kamenů a žádné odpovědi: Proč stojí menhiry u Carnacu?

Tisíce kamenů a žádné odpovědi: Proč stojí menhiry u Carnacu?

Tisíce kamenných obrů stojí v tichých řadách a mlčky hledí do krajiny Bretaně. Nikdo přesně neví, proč zde byly vztyčeny ani komu sloužily. Monumenty u obce Carnac patří k největším ...
Může věda skutečně klonovat vyhynulá zvířata? Co je dnes možné a co je stále sci-fi

Může věda skutečně klonovat vyhynulá zvířata? Co je dnes možné a co je stále sci-fi

Klonování vyhynulých zvířat láká lidskou fantazii už dlouho – od filmů jako Jurský park až po aktuální biotechnologické projekty. I když se věda opravdu posunula a umíme číst a upravovat ...
Děsivá Mavericks: Proč se surfaři bojí vlny smrti

Děsivá Mavericks: Proč se surfaři bojí vlny smrti

Na mapě je to jen malá šedá plocha u kalifornského pobřeží. Ve skutečnosti však Mavericks patří k nejnebezpečnějším vlnám světa – živlu, který dokáže zároveň přitahovat i požírat své vyvolené. ...
V novém roce chtějí lékaři více prevence

V novém roce chtějí lékaři více prevence

Od ledna 2026 dochází po deseti letech ke změně v rozsahu poskytované zdravotní péče v oblasti preventivních prohlídek. Cílem je zachytit vážné onemocnění dříve, než se naplno projeví a efektivněji ...
Rok 2026 – co čeká nejen naše peníze? 

Rok 2026 – co čeká nejen naše peníze? 

V roce 2026 nás čeká mnoho změn, na které budeme muset reagovat. Některé jsou předvídatelné, jiné mnohé překvapí. Největší změny se budou týkat zaměstnanců a zaměstnavatelů a jejich povinných odvodů. Ty ale vycházejí ...
Nevinný v cele smrti: DNA prokázala, že Kirk Bloodsworth nebyl pachatelem zločinu

Nevinný v cele smrti: DNA prokázala, že Kirk Bloodsworth nebyl pachatelem zločinu

Devět let odsouzení: pobyt v cele smrti, dvě doživotní odsouzení a nakonec svoboda díky DNA. Příběh Kirka Bloodsworthe je tragickým i poučným příkladem justičního omylu, který změnil životy a inspiroval ...