Ocasní ploutev
Hlavní hnací síla kytovců vychází z ocasní ploutve ovládané mohutnými svaly umístěnými těsně před ocasem. Je-li kosatka u hladiny a chystá se vymrštit, nejprve skloní hlavu a vyklene hřbet a pak se vlnivým pohybem, který postupuje po celém těle až k ocasní ploutvi, odrazí a současně prudce máchne ocasem. Je to jako prásknutí silného biče. Značné zrychlení pohybu ocasní ploutve dodá tělu takovou energii, že kosatka je schopna vyskočit až 8 metrů nad hladinu.
Když se chce rozhlédnout po okolí, vynoří hlavu a tělo z vody a „stojí na ocase“. Pod vodou prudce pohybuje ocasní ploutví a tím se udržuje ve vzpřímeném postoji. Když mohutní samci po vymrštění z vody narazí plnou vahou těla zpět na hladinu, hlučné šplouchnutí je slyšet až několik kilometrů daleko.
Mohlo by vás zajímat
Velikost
Samci se od samic liší velikostí – dospělí samci mohou být až deset metrů dlouzí, zatímco samice měří nanejvýš 6 metrů, a většinou bývají mnohem menší. Ale i malá samice může vážit téměř tunu, zatímco dospělí samci dosahují hmotnosti až 8 tun.
Rozšíření kosatek je kosmopolitní, žijí v tropických mořích i v polárních oblastech ledové tříště. Jsou to nejbystřejší z mořských dravců a jediní kytovci, kteří loví teplokrevné živočichy – velryby, ploutvonožce a mořské ptáky, i když se pravděpodobně živí hlavně velkými rybami a krakaticemi. K lovu jsou dobře vybaveny, mají silné zuby zasazené v hlubokých jamkách a uložené po dvaceti v obou čelistech.
Technika lovu
Kosatky jsou společenská zvířata, plují v houfech od tří do čtyřiceti jedinců. Stejně jako známější delfíni obecní vydávají i kosatky širokou škálu ultrazvuků, kterými lokalizují kořist a dorozumívají se navzájem. Při lovu provádějí i velmi složité skupinové manévry.
V moři u Kalifornského poloostrova v Mexiku byl pozorován houf kosatek, který napadl velké hejno delfínů. Kosatky kolem nich plavaly ve stále se zmenšujících kruzích, až nakonec byli delfíni hustě natěsnáni. Jedna z kosatek pak vyrazila mezi ně a uchvátila delfína do čelistí, zatímco ostatní dál plavaly v kruhu. Tak se kosatky střídaly, až celé hejno delfínů téměř vyhladily.
V severních mořích kosatky často napadají tuleně lenošící na ledových krách. Skupina kosatek se ponoří do hloubky, pak prudce vyrazí k hladině a vráží mohutnými hlavami do kry, dokud tuleň nespadne do vody.
Člověk a kosatky
I když jsou kosatky známé tím, že loví velké savce, není znám případ, že by napadly člověka. Někdy sice úmyslně vrážely do rybářských loděk a dokázaly je i převrátit, ale vyděšenou posádku nenapadly.
Od roku 1964, kdy se kosatky začaly chovat v zajetí, se běžně užívají pro výcvik i výzkum. Ukázalo se, že jsou stejně inteligentní jako delfín skákavý. V některých delfináriích v Kanadě a v USA se trenéři projíždějí na hřbetě kosatek, dokáží je přimět k proskakování obručí a nebojí se položit paži nebo hlavu do velkých rozevřených čelistí kosatky.
