Dětství a mládí
Narodila se roku 1926 jako Norma Jean Mortensonová (křtěná Bakerová) a dětství měla stejně chaotické jako celý život. Matka pracovala jako střihačka u filmu, nikdy se neprovdala, byla nervově labilní a nakonec musela být umístěna v psychiatrické léčebně. Norma se ocitla v sirotčinci v Los Angeles a pěstounské rodiny si ji přehazovaly jako horký brambor. Nakonec zakotvila až do roku 1942 u rodinné přítelkyně Grace Goddardové.
Když jejího manžela přeložili na východ USA, zbývaly šestnáctileté Normě dvě možnosti: jít zpět do sirotčince nebo se vdát. Zvolila druhou možnost a vzala si o pět let staršího Jimmyho Doughertyho. Milovala jej, ale Jimmy roku 1944 narukoval do armády a byl vyslán do jižního Pacifiku. Norma začala pracovat v továrně, a tam ji u pásu objevil fotograf David Conover. Zanedlouho s ní udělal sérii snímků a postaral se jí o kariéru fotomodelky.
Zrodila se hvězda
Během dvou let se Norma stala žádanou modelkou a zatoužila po herecké dráze. Zapsala se na dramatický kurz a snila o slávě filmové hvězdy. Když se její manžel roku 1946 vrátil z armády, musela se opět rozhodovat: mezi rodinou a kariérou. Neváhala a zvolila svět slávy.
V srpnu 1946 podepsala první smlouvu se studiem 20th Century Fox. Hnědé vlasy si přebarvila na blond a změnila si jméno: Marilyn podle zpěvačky Marilyn Millerové a Monroe podle příjmení své babičky. A zrodila se hvězda. Od roku 1948 se však objevila v několika filmech jen v nevýznamných rolích, pozornost vzbudila až ve snímku Asfaltová džungle z roku 1950 a především pak v roli zdánlivě naivní herečky Caswellové ve filmu Vše o Evě taktéž z roku 1950.
Začala na sobě pracovat, nechtěla být posuzována jen podle svého vzhledu, chtěla umět „doopravdy hrát“. Následovaly však další nevýznamné filmy, poté však roku 1953 drama Niagara, kde plánuje vraždu svého stárnoucího manžela. Pak už se role jen hrnuly – zahrála si ve filmech, které jsou dnes již klasikou, jako Páni mají radši blondýnky či Jak si vzít milionáře, oba z roku 1953.
Nešťastný sexuální symbol
V roce 1954 se provdala za baseballovou hvězdu Joea DiMaggia, manželství ale trvalo pouhých devět měsíců, neschopné udržet se pod tlakem senzacechtivých médií. Marilyn se zdánlivě nijak nepoznamenaná vrhla do další práce. Zazářila ve westernu Řeka do nenávratna roku 1954 a o rok později v komedii Slaměný vdovec. V roce 1956 vstoupila tehdy už jako sexuální symbol Ameriky do manželství potřetí, tentokrát s americkým intelektuálem, dramatikem Arthurem Millerem.
Její kariéra vrcholila, z hvězdy se stala supernovou, která vzplanula, aby naráz pohasla v nepochopitelné tragédii. V režii Billyho Wildera natočila „nejklasičtější“ americkou komedii Někdo to rád horké (1959), manžel Arthur napsal scénář dramatu Mustangové (1961), kde si zahrála rozvedenou Roslyn, jež se chce rozptýlit chovem divokých koní a není schopna nalézt muže, s nímž by se cítila šťastná. Stejně hořce jako film skončilo i její manželství.
Mohlo by vás zajímat
Přepracovaná, bez soukromí, znechucená Hollywoodem, kde „vám zaplatí tisíc dolarů za polibek a padesát centů za duši„, zemřela po předávkování uspávacími prášky. Spekulace o vraždě, kterou si zaplatily CIA či FBI, protože se stala nepohodlnou svým vztahem k prezidentu J. F. Kennedymu a k jeho bratrovi Robertovi, se dodnes nepotvrdily.
