Dnes je 23. 12. 2025 a svátek má Vlasta

Tassili a další lokality: Koho nebo co zachycují pradávné malby na skále?

Díky jakému záblesku ducha vznikly první obrazové rytiny do skály? To zatím nevíme, spekulace ale samozřejmě existují. Bylo to snad uchvácení přírodou, či byly zvěčněny důležité události? Při této teorii by mělo jít o skutečné události ze života umělců doby kamenné – taková kniha dějin vytesaná do kamene.

Malby zůstávají záhadou

Avšak rozluštění všech obrazců je stále záhadou. Ještě existuje teorie skupinové dynamiky, kdy by byly výjevy vytvořeny pro blaho společnosti, aby dokázala zvládnout nastupující krizové stavy.

Protože u většiny děl pochopitelně není datování, schází kulturní kontext, mnoho otázek zůstává nezodpovězených. Až do 50. let 20. století si vědci mysleli, že pravěké obrazové galerie jsou omezeny na evropskou oblast kolem Altamiry ve Španělsku a Lascaux ve Francii. Dnes ale již víme, že tyto malby jsou globálním fenoménem.

Otázky vyvstávají i u cizorodých tvorů na malbách – nosí zvláštní oděvy, bizarní pokrývky hlavy a podobně – jsou často interpretováni jako duše předků, šamani nebo bohové. Vyskytují se na všech kontinentech a v různých velikostech.

Australské skalní obrazy Aboriginců se počítají k nejslavnějším dílům. Zatím bylo objeveno více než 100 tisíc výjevů, nejranější motivy mohou být staré až 30 tisíc let. Vědci již identifikovali čtyři malířské styly. Nejstarší zobrazení jsou hodně velká a realistická, mladší obrazy jsou spíše umělecky stylizovány a působí abstraktně.

Za základ pro tyto motivy je považován „sen o předcích“, protože v mytologii Aboriginců patří had duhy, muži blesků a kosmická Wondjina k nejdůležitějším prapředkům.

Srovnáváním se zjistilo, že víra šamanů se rozšířila před asi 50 tisíci lety z Afriky do celého světa. Šamani byli považováni za nositele tajného vědění. Kdo jsou tedy tito tvorové, s nimiž šamani snad dokáží navázat kontakt? Halucinace a přeludy? Nebo bytosti z hyperprostoru, z neznámé dimenze, které skutečně existují?

Věda je při posuzování tohoto jevu nejednotná

My se ale obraťme k jiným mytickým bytostem, označovaným jako „kulatohlaví“. Byly zobrazeny před 9000 lety na stěnách roklí alžírského pohoří Tassili. Jsou to velké bytosti, vysoké mnoho metrů.

Koncem 50. let 20. století zkoumal Francouz Henri Lothe některé lokality těchto nálezů. Sestoupil s týmem vědců do hluboké jeskyně, kde našli lidskou postavu téměř šest metrů vysokou. Museli tak ustoupit daleko dozadu, aby rozpoznali tvary, a oč vlastně jde. Výrazná je kulatá hlava, u níž je jako jediná zvláštnost naznačen dvojitý ovál uprostřed obličeje – tehdy připomínal obraz, jaký si lidé dělali o lidech z Marsu. Lidé z Marsu museli být na Tassili již před tisíciletími, neboť malby kulatohlavých zde patří mezi vůbec nejstarší.

Archeology je tato zvláštní malba oficiálně označována jako „Velký bůh z Marsu v Tassili„.

V posledních letech bylo objeveno asi 160 nových nalezišť, ale stále si zachovávají svá tajemství.

 

 

 

Staňte se členy FB skupiny Život v Jihočeském kraji a žádná zpráva vám neunikne.
Sledujte nás na síti X, kde pro vás připravujeme plejádu pestrých zpráv.

Revue

Vánoce našich předků: Jak se slavily svátky od Štědrého dne po Tři krále

Vánoce našich předků: Jak se slavily svátky od Štědrého dne po Tři krále

Vánoce kdysi nebyly jen o stromečku a dárcích. Naši předkové dodržovali půsty, věřili v návraty duší zemřelých a sváteční dny prožívali s hlubokým respektem k tradicím i přírodě. Vánoční svátky ...
Vánoce jako čas magie: Jaké bývaly rituály a pověry tajemných zimních nocí

Vánoce jako čas magie: Jaké bývaly rituály a pověry tajemných zimních nocí

Vánoce nikdy nebyly jen svátky klidu a rodinných setkání. Od nepaměti v sobě nesly magickou sílu, obavy z budoucnosti i snahu ji alespoň na chvíli ovlivnit. Staré rituály, pohanské zvyky ...
Tajemství pradávné odvahy: Jak první Australané objevili pevninu, kterou nemohli vidět

Tajemství pradávné odvahy: Jak první Australané objevili pevninu, kterou nemohli vidět

První Australané nevstoupili do neznámého světa náhodou. Přes tisíciletí postupně postupovali z Afriky, přes ostrovy jihovýchodní Asie, až na pevninu Sahul, kde dnešní Austrálie, Tasmánie a Nová Guinea tvořily domov ...
Záhadní dvojníci, kteří nevěstí nic dobrého

Záhadní dvojníci, kteří nevěstí nic dobrého

Setkání s vlastním dvojníkem patří k nejděsivějším záhadám lidstva. Podle starých mýtů i modernějších svědectví nejde o nevinnou náhodu. Jsou tajemná zjevení pouhou halucinací lidské mysli, nebo se skutečně díváme ...
Tisíce kamenů a žádné odpovědi: Proč stojí menhiry u Carnacu?

Tisíce kamenů a žádné odpovědi: Proč stojí menhiry u Carnacu?

Tisíce kamenných obrů stojí v tichých řadách a mlčky hledí do krajiny Bretaně. Nikdo přesně neví, proč zde byly vztyčeny ani komu sloužily. Monumenty u obce Carnac patří k největším ...
Může věda skutečně klonovat vyhynulá zvířata? Co je dnes možné a co je stále sci-fi

Může věda skutečně klonovat vyhynulá zvířata? Co je dnes možné a co je stále sci-fi

Klonování vyhynulých zvířat láká lidskou fantazii už dlouho – od filmů jako Jurský park až po aktuální biotechnologické projekty. I když se věda opravdu posunula a umíme číst a upravovat ...
Děsivá Mavericks: Proč se surfaři bojí vlny smrti

Děsivá Mavericks: Proč se surfaři bojí vlny smrti

Na mapě je to jen malá šedá plocha u kalifornského pobřeží. Ve skutečnosti však Mavericks patří k nejnebezpečnějším vlnám světa – živlu, který dokáže zároveň přitahovat i požírat své vyvolené. ...
V novém roce chtějí lékaři více prevence

V novém roce chtějí lékaři více prevence

Od ledna 2026 dochází po deseti letech ke změně v rozsahu poskytované zdravotní péče v oblasti preventivních prohlídek. Cílem je zachytit vážné onemocnění dříve, než se naplno projeví a efektivněji ...
Rok 2026 – co čeká nejen naše peníze? 

Rok 2026 – co čeká nejen naše peníze? 

V roce 2026 nás čeká mnoho změn, na které budeme muset reagovat. Některé jsou předvídatelné, jiné mnohé překvapí. Největší změny se budou týkat zaměstnanců a zaměstnavatelů a jejich povinných odvodů. Ty ale vycházejí ...
Nevinný v cele smrti: DNA prokázala, že Kirk Bloodsworth nebyl pachatelem zločinu

Nevinný v cele smrti: DNA prokázala, že Kirk Bloodsworth nebyl pachatelem zločinu

Devět let odsouzení: pobyt v cele smrti, dvě doživotní odsouzení a nakonec svoboda díky DNA. Příběh Kirka Bloodsworthe je tragickým i poučným příkladem justičního omylu, který změnil životy a inspiroval ...