Historie léčebny
Sanatorium existovalo od roku 1903. Nikdy zde údajně nebylo zaměstnáno mnoho opravdu kvalitních pracovníků – mohl za to nízký plat, dlouhé směny i prostředí – léčebna byla většinou pacienty přeplněná. Reportér televizní stanice NBC Bill Baldini dokonce v roce 1968 natočil reportáž Suffer The Little Children (Utrpení malých dětí), ve které doložil, že na děti umístěné v této instituci stát dává méně peněz než na zoologické zahrady.
Roku 1977 byla na sanatorium podána žaloba. Vyšetřovatelé zjistili mnoho skutečností, které z místa dělaly místo hrůzy. Kupříkladu sexuální devianti byli umísťováni do stejných prostor jako ženy a děti. V léčebně docházelo nejen k šikaně, ale dokonce i k sexuálnímu zneužívání. Instituce tak byla roku 1987 zcela uzavřena. Říká se ale, že duše zemřelých zde stále volají po spravedlnosti.
Mohlo by vás zajímat
Děsivou historii naznačuje i přilehlý hřbitov, jehož náhrobky dokazují, že hlavně v prvních dvou desetiletích zde zemřela řada dívek mezi osmi a patnácti lety.
Přízraky pacientů
Po uzavření sanatoria se sem vypravovaly skupiny amatérských badatelů. Všichni popisovali pocit, jako by je někdo sledoval. Postupně začínali také slyšet zvláštní zvuky, kupříkladu smích nějaké dívky, když však budovu prohledali, nikoho nenalezli. Někteří z nich však časem dokonce nějaké děvče zahlédli. Obecně se shodli na tom, že místo na ně působí velmi depresivně.
Jejich pozorování potvrdil i současný majitel komplexu, který prý též spatřil malou dívenku v bílých šatech, takových, jaké nosili pacienti.
Údajně bývají vídáni lidé, jak se dívají z oken budov komplexu. Když však strážci komplexu vejdou dovnitř a inkriminovanou budovu celou prohlédnou, nikoho nenajdou. Takto prohledávali i budovu, na jejichž dveřích bylo patrné, že je již dlouho nikdo neotevřel. Každou noc jsou také slyšet hlasy, ale vevnitř není opět nikdo přistižen.
Proto se stále vypráví, že duše zemřelých zde nemohou dojít pokoje. Většina citlivějších lidí zde ostatně cítí silnou negativní energii.
