První písemná zmínka
Jedna z prvních písemných zpráv o Min-Min byla otištěna v březnu roku 1940. Nešlo však zdaleka o první případ jejich setkání s lidmi. Podle této písemné zprávy si honák, který projížděl po cestě mezi městy Boulia a Warenda, povšiml zvláštní záře, která vycházela ze středu hřbitova. Zastavil se a spatřil vznášející se světélka. Ta postupně utvořila tvar koule a vydala se směrem k němu. Honák raději rychle obrátil vůz na Boulii, která byla nejblíže. Světla prý jej však provázela celou cestu až do města.
Od roku 1940 překvapila světélka mnoho cestujících, kteří projížděli po osamělých úsecích rozlehlého prostoru ranče Alexandria (rozprostíral se asi na 28 tisících kilometrů čtverečních). Nutno říci, že světla Min-Min nejsou zdaleka ojedinělá – na světě je plno lokalit, kde pravidelně dochází ke spatření kulatých světel, označovaných jako světla duchů, strašidelná světla – nebo zkrátka jako naše bludičky…
Nemají prý vždy ovšem kulatý tvar – známé jsou tyto noční úkazy i jako světla svíček, která se pohybují sem a tam, jako by vábila kolemjdoucí.
Mnoho míst
Nejslavnější světové příklady představuje zřejmě jejich americká obdoba, světla z texaské Saratogy a Marfy, světla z Hnědé hory a Maca ze severní Karolíny a strašidelná světla z Hornetu v Missouri. Taková koncentrace omezená na několik míst vylučuje v podstatě možnost, že se jedná o kulový blesk, a jejich popis svědčí o tom, že nejsou nabita nábojem elektrické energie. Není stále jasné, jak vznikají.
Různé teorie
V Británii jsou označovány, stejně u nás, jako bludičky. Někteří lidé věřili tomu, že to jsou světla, udržovaná bludnými duchy těch, kteří buď činili zlo, nebo byli zavražděni. Věda se přiklání k názoru, že je způsobuje metan, který se uvolňuje z bažin a začíná samovolně hořet. Stále je tu však ta věc, že při pokusech o vytvoření umělé bažiny a následné zapálení metanu, který se uvolnil, nepodařilo se typické znaky, které vykazují bludičky, zopakovat. Další vysvětlení, která se objevila: fosforeskující houby, světlo způsobené radioaktivními nerostnými surovinami, špatné rozpoznání předních světel u auta, jedoucího ve velké vzdálenosti. To jsou vysvětlení, která se však hodí jen na několik případů. Všechna světla se přece neobjevují nad močály nebo blízko dálnice.
Různá svědectví
V červenci 1952 ohromilo dva členy americké policejní hlídky, kteří projížděli v noci silnicí v Marylandu, žluté světlo, které se blížilo přímo k nim. Když zastavili, ono zastavilo také a vznášelo se před nimi asi pět metrů. Když se začali blížit dopředu, světlo ustoupilo. Když zvýšili rychlost, světlo nabralo rychlost také. Pak to vzdalo a zmizelo nad krajinou.
Podobný jev zaznamenali také motoristé, kteří cestovali v Missouri po úseku silnice poblíž Neosha, která je známa jako silnice strašidelných světel.
Mohlo by vás zajímat
To v Arkansasu provází světlo, které se zjevuje poblíž Girdonu, duchařský příběh. Na úseku železniční trati, kde se světlo zjevuje, byl ubit k smrti předák dělníků.
V Británii, kde se bludičky vyskytují na venkově dodnes, se má samozřejmě za to, že lákají lidi do močálů a nebezpečných bažin – jako tomu bylo donedávna i u nás.
Naše hodná bludička
Ovšem právě z naší země pochází příběh dosvědčující, že světla mohou být i užitečná. V listopadu roku 1977 se dvojice manželů vydala na Sněžku, rychle však ztratila cestu. Když začalo hustě sněžit, ocitli se manželé ve velmi složité situaci. Najednou se před nimi objevila světelná koule, která se vznášela několik desítek centimetrů nad zemí. Oba byli vystrašeni, přesto světlo následovali dolů. Hodné světlo se po celou cestu drželo několik kroků před nimi, a když byly vidět první domky nejbližšího osídleného místa, zmizelo.
