Dnes je 23. 12. 2025 a svátek má Vlasta

Zřícenina hradu Dobronice: Zdejší podzemí stále zůstává poněkud tajemné

Nedaleko Bechyně, na skalnatém ostrohu nad pravým břehem Lužnice, nalezneme zříceninu hradu Dobronice.

Historie

Poprvé je o něm zmínka z roku 1322 jako o sídle vladyckého rodu, ovšem v roce 1455 se stal majetkem Rožmberků a na začátku 16. století byl za pánů ze Rzavého pozdně goticky přebudován.

V roce 1691 jej získali jezuité z Nového Města pražského, kteří hrad využívali jako letní rezidenci. Roku 1727 však přenesli správu panství na zámek v Opařanech a hrad byl využíván pouze v době sezonních prací. Když došlo roku 1773 ke zrušení řádu, hrad byl zkrátka ponechán svému osudu. V roce 1790 dal zástupce studijního fondu, který z bývalého jezuitského majetku financoval školy, správce František Halbiger, rozebrat střechy a tesané kameny z roků oken a dveří. Tento materiál pak rozprodával. Zbytek nechal k volnému využití na stavební kámen a hrad se rychle měnil ve zříceninu.

Dochoval se obkrouhlý bergfrit (hlavní věž, upravená na rozhlednu), zabudovaný do čelní hradby, zdivo východního gotického paláce, torzo obytných prostor s klenutými místnostmi a pozůstatek kaple.

Pověsti

Tajemné je údajně dobronické podzemí. Vypráví se, že pod borovicí, která roste ve zřícenině, je někde skrytý vstup do tří chodeb – jedna z nich má vést do dobronického mlýna, druhá podcházet řeku a ústit kdesi v hlubokém lese a třetí prý má mířit do vzdálenějších Všechlap. A právě v chodbách se zjevují přízraky bezhlavých rytířů, a pokud sem proniknete, dejte pozor i na velkého černého psa s ohnivým jazykem, který dokáže být velmi agresivní vůči případnému vetřelci. Jenomže nikdo vstupy do podzemí dosud nenašel, a tak se jen pověsti o těchto strašidlech přenášejí z dávných dob z pokolení na pokolení.

Záhadná je i zlatá kvočna, která se ukrývá s dvanácti zlatými kuřaty ve skalnaté stráni pod kostelem. Skála se čas od času otevře, kvočna vyjde ven a pronikavě zazpívá. Ale to není dobré znamení – svým zpěvem předvídá nějakou tragickou událost. Zjevila se prý kupříkladu v husitských dobách, předpovědět měla i bitvu na Bílé hoře. Objeví se údajně dvanáctkrát a pak ve skále navždy zmizí. Nikdo ovšem neví, jestli již všechny možnosti vyčerpala nebo ji a nás ještě něco čeká.

Staňte se členy FB skupiny Život v Jihočeském kraji a žádná zpráva vám neunikne.
Sledujte nás na síti X, kde pro vás připravujeme plejádu pestrých zpráv.

Revue

Vánoce jako čas magie: Jaké bývaly rituály a pověry tajemných zimních nocí

Vánoce jako čas magie: Jaké bývaly rituály a pověry tajemných zimních nocí

Vánoce nikdy nebyly jen svátky klidu a rodinných setkání. Od nepaměti v sobě nesly magickou sílu, obavy z budoucnosti i snahu ji alespoň na chvíli ovlivnit. Staré rituály, pohanské zvyky ...
Tajemství pradávné odvahy: Jak první Australané objevili pevninu, kterou nemohli vidět

Tajemství pradávné odvahy: Jak první Australané objevili pevninu, kterou nemohli vidět

První Australané nevstoupili do neznámého světa náhodou. Přes tisíciletí postupně postupovali z Afriky, přes ostrovy jihovýchodní Asie, až na pevninu Sahul, kde dnešní Austrálie, Tasmánie a Nová Guinea tvořily domov ...
Záhadní dvojníci, kteří nevěstí nic dobrého

Záhadní dvojníci, kteří nevěstí nic dobrého

Setkání s vlastním dvojníkem patří k nejděsivějším záhadám lidstva. Podle starých mýtů i modernějších svědectví nejde o nevinnou náhodu. Jsou tajemná zjevení pouhou halucinací lidské mysli, nebo se skutečně díváme ...
Tisíce kamenů a žádné odpovědi: Proč stojí menhiry u Carnacu?

Tisíce kamenů a žádné odpovědi: Proč stojí menhiry u Carnacu?

Tisíce kamenných obrů stojí v tichých řadách a mlčky hledí do krajiny Bretaně. Nikdo přesně neví, proč zde byly vztyčeny ani komu sloužily. Monumenty u obce Carnac patří k největším ...
Může věda skutečně klonovat vyhynulá zvířata? Co je dnes možné a co je stále sci-fi

Může věda skutečně klonovat vyhynulá zvířata? Co je dnes možné a co je stále sci-fi

Klonování vyhynulých zvířat láká lidskou fantazii už dlouho – od filmů jako Jurský park až po aktuální biotechnologické projekty. I když se věda opravdu posunula a umíme číst a upravovat ...
Děsivá Mavericks: Proč se surfaři bojí vlny smrti

Děsivá Mavericks: Proč se surfaři bojí vlny smrti

Na mapě je to jen malá šedá plocha u kalifornského pobřeží. Ve skutečnosti však Mavericks patří k nejnebezpečnějším vlnám světa – živlu, který dokáže zároveň přitahovat i požírat své vyvolené. ...
V novém roce chtějí lékaři více prevence

V novém roce chtějí lékaři více prevence

Od ledna 2026 dochází po deseti letech ke změně v rozsahu poskytované zdravotní péče v oblasti preventivních prohlídek. Cílem je zachytit vážné onemocnění dříve, než se naplno projeví a efektivněji ...
Rok 2026 – co čeká nejen naše peníze? 

Rok 2026 – co čeká nejen naše peníze? 

V roce 2026 nás čeká mnoho změn, na které budeme muset reagovat. Některé jsou předvídatelné, jiné mnohé překvapí. Největší změny se budou týkat zaměstnanců a zaměstnavatelů a jejich povinných odvodů. Ty ale vycházejí ...
Nevinný v cele smrti: DNA prokázala, že Kirk Bloodsworth nebyl pachatelem zločinu

Nevinný v cele smrti: DNA prokázala, že Kirk Bloodsworth nebyl pachatelem zločinu

Devět let odsouzení: pobyt v cele smrti, dvě doživotní odsouzení a nakonec svoboda díky DNA. Příběh Kirka Bloodsworthe je tragickým i poučným příkladem justičního omylu, který změnil životy a inspiroval ...
Správná novoroční předsevzetí mohou odstartovat nový životní směr

Správná novoroční předsevzetí mohou odstartovat nový životní směr

Silvestrovský přípitek a půlnoční ohňostroj je podobná tradice jako novoroční předsevzetí. Podle průzkumu si ho dávají spíše mladí lidé a jen zhruba pětina české populace. Alespoň jednou za život si ho prý ...