Dnes je 23. 12. 2025 a svátek má Vlasta

Amazonky: Historikové nejsou zajedno v tom, zda tyto ženy skutečně existovaly

Má se jednat o divoké, krásné a svobodné ženy, které ovládaly své koně, jako by byli součástí jejich vlastního těla. V boji s lukem a šípem měly být nepřekonatelné – tak nám o tom vyprávějí řecké báje. Je však na tom něco pravdy?

Jak vzniklo jejich jméno?

Mýtus vypráví, že mladým dívkám svého národa Amazonky vypalovaly pravé ňadro, aby jim tato část těla nepřekážela při napínání luku. Řekové je tedy nazývali „a mazos – bez ňader“. Vyprávěly se i jiné věci – jelikož tradiční rozdělení rolí bylo převráceno, protože ženy bojovaly ve válkách, bylo třeba tento řád udržovat. Chlapci tak údajně byli ještě v dětském věku mrzačeni, aby nebyli schopni válečné služby.

Mýtus a skutečnost

O Amazonkách se zmiňuje již Homér, který nechává tyto válečnice prohrát bitvu proti antickému hrdinovi Belerofontovi. Možná nejznámější příběh, který se traduje v eposu Aithiopis z 8. st. př. Kr., nám vypravuje smutný konec královny Amazonek Penthesiley, kterou v trojské válce usmrtil Achilles. Když umírající válečnici sejme helmu, předpokládaje, že uvidí muže, okamžitě se do ní zamiluje a hořce lituje její smrti.

Ovšem zprávy o Amazonkách nenalezneme pouze u básníků – ale také u řeckých historiků. Herodotos je v 5. století umístil do skytské oblasti v dnešní Ukrajině. Tam ženy založily vlastní říši a vzdaly se ženskosti, aby mohly bránit svoji svobodu.

Někteří badatelé soudí, že pověst o Amazonkách má původ v zážitcích řeckých kolonistů, kteří v maloasijském prostoru narazili na matriarchální rody, se kterými se dostali do válečného střetu.

Archeologické stopy

Moderní historikové nejsou dodnes zajedno v tom, zda Amazonky skutečně existovaly – to proto, že mýtus a skutečnost jsou v řeckém písemnictví tak těsně spjaty.

Roku 1994 však archeologové skutečně našli v jižním Rusku a na Ukrajině zvláštní hroby. Analýzy DNA u kosterních pozůstatků jízdních nomádů z mohyl, roztroušených v této oblasti, odhalily senzační skutečnost. U řady koster zemřelých z doby zhruba před 2500 lety, jejichž hroby byly bohatě vybaveny luky, šípy, oštěpy a šperky, se jednalo skutečně o ženy! Vybočené stehenní kosti a zhmožděné kostrče svědčí navíc o tom, že jezdily na koních.

Otázkou zůstává, zda jsou to skutečně ostatky Amazonek nebo patřily ženám z vyšší šlechty. Navíc nálezů není tolik, abychom mohli uspokojit naši představu o celé armádě Amazonek.

Ať tak či tak – představa Amazonky jako ztělesnění bojovné ženské postavy byla přítomna nejen ve starověku – zůstala taková po všechna další staletí.

Staňte se členy FB skupiny Život v Jihočeském kraji a žádná zpráva vám neunikne.
Sledujte nás na síti X, kde pro vás připravujeme plejádu pestrých zpráv.

Revue

Vánoce jako čas magie: Jaké bývaly rituály a pověry tajemných zimních nocí

Vánoce jako čas magie: Jaké bývaly rituály a pověry tajemných zimních nocí

Vánoce nikdy nebyly jen svátky klidu a rodinných setkání. Od nepaměti v sobě nesly magickou sílu, obavy z budoucnosti i snahu ji alespoň na chvíli ovlivnit. Staré rituály, pohanské zvyky ...
Tajemství pradávné odvahy: Jak první Australané objevili pevninu, kterou nemohli vidět

Tajemství pradávné odvahy: Jak první Australané objevili pevninu, kterou nemohli vidět

První Australané nevstoupili do neznámého světa náhodou. Přes tisíciletí postupně postupovali z Afriky, přes ostrovy jihovýchodní Asie, až na pevninu Sahul, kde dnešní Austrálie, Tasmánie a Nová Guinea tvořily domov ...
Záhadní dvojníci, kteří nevěstí nic dobrého

Záhadní dvojníci, kteří nevěstí nic dobrého

Setkání s vlastním dvojníkem patří k nejděsivějším záhadám lidstva. Podle starých mýtů i modernějších svědectví nejde o nevinnou náhodu. Jsou tajemná zjevení pouhou halucinací lidské mysli, nebo se skutečně díváme ...
Tisíce kamenů a žádné odpovědi: Proč stojí menhiry u Carnacu?

Tisíce kamenů a žádné odpovědi: Proč stojí menhiry u Carnacu?

Tisíce kamenných obrů stojí v tichých řadách a mlčky hledí do krajiny Bretaně. Nikdo přesně neví, proč zde byly vztyčeny ani komu sloužily. Monumenty u obce Carnac patří k největším ...
Může věda skutečně klonovat vyhynulá zvířata? Co je dnes možné a co je stále sci-fi

Může věda skutečně klonovat vyhynulá zvířata? Co je dnes možné a co je stále sci-fi

Klonování vyhynulých zvířat láká lidskou fantazii už dlouho – od filmů jako Jurský park až po aktuální biotechnologické projekty. I když se věda opravdu posunula a umíme číst a upravovat ...
Děsivá Mavericks: Proč se surfaři bojí vlny smrti

Děsivá Mavericks: Proč se surfaři bojí vlny smrti

Na mapě je to jen malá šedá plocha u kalifornského pobřeží. Ve skutečnosti však Mavericks patří k nejnebezpečnějším vlnám světa – živlu, který dokáže zároveň přitahovat i požírat své vyvolené. ...
V novém roce chtějí lékaři více prevence

V novém roce chtějí lékaři více prevence

Od ledna 2026 dochází po deseti letech ke změně v rozsahu poskytované zdravotní péče v oblasti preventivních prohlídek. Cílem je zachytit vážné onemocnění dříve, než se naplno projeví a efektivněji ...
Rok 2026 – co čeká nejen naše peníze? 

Rok 2026 – co čeká nejen naše peníze? 

V roce 2026 nás čeká mnoho změn, na které budeme muset reagovat. Některé jsou předvídatelné, jiné mnohé překvapí. Největší změny se budou týkat zaměstnanců a zaměstnavatelů a jejich povinných odvodů. Ty ale vycházejí ...
Nevinný v cele smrti: DNA prokázala, že Kirk Bloodsworth nebyl pachatelem zločinu

Nevinný v cele smrti: DNA prokázala, že Kirk Bloodsworth nebyl pachatelem zločinu

Devět let odsouzení: pobyt v cele smrti, dvě doživotní odsouzení a nakonec svoboda díky DNA. Příběh Kirka Bloodsworthe je tragickým i poučným příkladem justičního omylu, který změnil životy a inspiroval ...
Správná novoroční předsevzetí mohou odstartovat nový životní směr

Správná novoroční předsevzetí mohou odstartovat nový životní směr

Silvestrovský přípitek a půlnoční ohňostroj je podobná tradice jako novoroční předsevzetí. Podle průzkumu si ho dávají spíše mladí lidé a jen zhruba pětina české populace. Alespoň jednou za život si ho prý ...