Dnes je 10. 3. 2026 a svátek má Viktorie

Amazonky: Historikové nejsou zajedno v tom, zda tyto ženy skutečně existovaly

Má se jednat o divoké, krásné a svobodné ženy, které ovládaly své koně, jako by byli součástí jejich vlastního těla. V boji s lukem a šípem měly být nepřekonatelné – tak nám o tom vyprávějí řecké báje. Je však na tom něco pravdy?

Jak vzniklo jejich jméno?

Mýtus vypráví, že mladým dívkám svého národa Amazonky vypalovaly pravé ňadro, aby jim tato část těla nepřekážela při napínání luku. Řekové je tedy nazývali „a mazos – bez ňader“. Vyprávěly se i jiné věci – jelikož tradiční rozdělení rolí bylo převráceno, protože ženy bojovaly ve válkách, bylo třeba tento řád udržovat. Chlapci tak údajně byli ještě v dětském věku mrzačeni, aby nebyli schopni válečné služby.

Mýtus a skutečnost

O Amazonkách se zmiňuje již Homér, který nechává tyto válečnice prohrát bitvu proti antickému hrdinovi Belerofontovi. Možná nejznámější příběh, který se traduje v eposu Aithiopis z 8. st. př. Kr., nám vypravuje smutný konec královny Amazonek Penthesiley, kterou v trojské válce usmrtil Achilles. Když umírající válečnici sejme helmu, předpokládaje, že uvidí muže, okamžitě se do ní zamiluje a hořce lituje její smrti.

Ovšem zprávy o Amazonkách nenalezneme pouze u básníků – ale také u řeckých historiků. Herodotos je v 5. století umístil do skytské oblasti v dnešní Ukrajině. Tam ženy založily vlastní říši a vzdaly se ženskosti, aby mohly bránit svoji svobodu.

Staňte se členy FB skupiny Život v Jihočeském kraji a žádná zpráva vám neunikne.
Sledujte nás na síti X, kde pro vás připravujeme plejádu pestrých zpráv.

Někteří badatelé soudí, že pověst o Amazonkách má původ v zážitcích řeckých kolonistů, kteří v maloasijském prostoru narazili na matriarchální rody, se kterými se dostali do válečného střetu.

Archeologické stopy

Moderní historikové nejsou dodnes zajedno v tom, zda Amazonky skutečně existovaly – to proto, že mýtus a skutečnost jsou v řeckém písemnictví tak těsně spjaty.

Roku 1994 však archeologové skutečně našli v jižním Rusku a na Ukrajině zvláštní hroby. Analýzy DNA u kosterních pozůstatků jízdních nomádů z mohyl, roztroušených v této oblasti, odhalily senzační skutečnost. U řady koster zemřelých z doby zhruba před 2500 lety, jejichž hroby byly bohatě vybaveny luky, šípy, oštěpy a šperky, se jednalo skutečně o ženy! Vybočené stehenní kosti a zhmožděné kostrče svědčí navíc o tom, že jezdily na koních.

Otázkou zůstává, zda jsou to skutečně ostatky Amazonek nebo patřily ženám z vyšší šlechty. Navíc nálezů není tolik, abychom mohli uspokojit naši představu o celé armádě Amazonek.

Ať tak či tak – představa Amazonky jako ztělesnění bojovné ženské postavy byla přítomna nejen ve starověku – zůstala taková po všechna další staletí.

Doporučujeme

Revue

Historická záhada? Příběh Kašpara Hausera dodnes nemá uspokojivé řešení

Historická záhada? Příběh Kašpara Hausera dodnes nemá uspokojivé řešení

Když se v roce 1828 objevil v Norimberku podivný mladík se dvěma dopisy v kapse, nikdo netušil, že začíná jedna z největších historických záhad Evropy. Kdo byl Kašpar Hauser? Zapomenutý ...
Nejrychlejší hadí zabiják Afriky: Proč budí mamba černá takový respekt

Nejrychlejší hadí zabiják Afriky: Proč budí mamba černá takový respekt

Je dlouhá jako auto, rychlá jako běžec a její jed dokáže zabíjet během minut. Mamba černá patří mezi nejrespektovanější hady planety. Přestože není nejjedovatější na světě, její pověst je děsivá ...
Diamant, který měl být prokletý: Temná historie klenotu, nepřípadně nazvaného Hope – „Naděje“

Diamant, který měl být prokletý: Temná historie klenotu, nepřípadně nazvaného Hope – „Naděje“

Fascinoval krále, ruinoval šlechtice a obestřel ho přízrak prokletí. Legendární modrý diamant, který měl přinášet naději, se stal symbolem tragédií napříč staletími. Je jeho temná pověst jen shodou okolností — ...
Šel vytrvale za svým snem: Africká dobrodružství Emila Holuba

Šel vytrvale za svým snem: Africká dobrodružství Emila Holuba

Toužil po Africe už jako chlapec – a svůj sen si dokázal splnit. Emil Holub se stal nejznámějším českým cestovatelem 19. století. Vydal se do míst, kam před ním žádný ...
Kateřina Sforzová – žena, která pro svoje zájmy neváhala obětovat ani vlastní děti

Kateřina Sforzová – žena, která pro svoje zájmy neváhala obětovat ani vlastní děti

Kateřina Sforzová, nemanželská dcera milánského vévody, byla mistryní přežití a pragmatismu. Její život plný intrik, vražd a zrady ukazuje, že někdy jsou osobní zájmy důležitější než láska k vlastním dětem ...
Případ posedlých jeptišek z francouzského Loudunu patří k nejděsivějším justičním vraždám v historii

Případ posedlých jeptišek z francouzského Loudunu patří k nejděsivějším justičním vraždám v historii

Příběh z francouzského Loudunu patří k nejtemnějším kapitolám honů na čarodějnice. Za zdmi kláštera se mělo odehrávat posednutí démony, ve skutečnosti však šlo o směs hysterie, politiky a osobních vášní, ...
Černá vdova – pavouk s pověstí zabijáka. Proč budí takový respekt?

Černá vdova – pavouk s pověstí zabijáka. Proč budí takový respekt?

Černá vdova patří mezi nejznámější jedovaté pavouky světa. Přestože působí nenápadně, její neurotoxický jed dokáže vyvolat velmi silné reakce. Jak ji poznat a jak nebezpečné je její kousnutí doopravdy? Pavouk, ...
Nejmladší matka historie: Případ pětileté dívky dodnes děsí lékaře

Nejmladší matka historie: Případ pětileté dívky dodnes děsí lékaře

Příběh, který zní jako senzacechtivý mýtus, ale má pevné místo v lékařské historii. Peruánská dívka Lina Medina se v roce 1939 stala nejmladší potvrzenou matkou na světě — porodila v ...
Nejjedovatější chobotnice světa: Je krásná a fascinující, ale rychle zabíjí

Nejjedovatější chobotnice světa: Je krásná a fascinující, ale rychle zabíjí

Na první pohled drobná a téměř roztomilá. Ve skutečnosti ale patří k nejjedovatějším živočichům planety. Chobotnice kroužkovaná ukrývá v těle toxin, který dokáže během krátké chvíle zastavit dýchání – a ...
Mezi vírou a iluzí: Madona na obraze pohnula očima. Nebo se to jen zdálo?

Mezi vírou a iluzí: Madona na obraze pohnula očima. Nebo se to jen zdálo?

V italské svatyni Campocavallo měl podle svědectví katolického historika obraz Madony měnit výraz i pohled. Šlo o optický klam, sílu víry, nebo nevysvětlitelný jev? Případ z konce 19. století dodnes ...