Dnes je 22. 12. 2025 a svátek má Šimon

Zřícenina hradu Věžka: Vypadá nenápadně – i zde se však má nacházet tajná chodba s pokladem

Necelých 10 kilometrů od Plzně, na skalnatém ostrohu nad levým břehem Berounky a asi půl kilometru od obce Druztová, leží zříceniny gotického hradu.

Historie

Poprvé je hrad uváděn v roce 1351 jako majetek Racka ze Švamberka a podle některých pramenů jej mohl vybudovat kolem roku 1300 vladyka Ratmír, Rackův otec. Racek nechal na památku své první ženy Marie postavit kostel svaté Maří Magdaleny s farou západně od hradu. Z druhého manželství měl syny Hynka, Buška a Ješka, kteří v roce 1377 hrad postoupili Otíkovi z Chrástu. Ten se ale postavil proti králi Václavovi IV., jehož vojska hrad roku 1406 dobyla.

Otíkovi se podařilo později hrad získat zpět a po něm jej zdědil jeho syn Petr z Chrástu, řečený Prase, který k panství připojil Třemošnou, což mu potvrdil i král Zikmund. Petr ale přestoupil k husitské straně, takže mu Zikmund panství zase odňal. Roku 1434 je však pánem na Věžce opět Petr, který ji postoupil Přibíkovi z Klenové.

Podruhé pak Věžku dobyla a zničila vojska města Plzně a krále Matyáše Korvína roku 1478.

V roce 1517 Věžku získalo město Plzeň, jenomže v té době již hrad zřejmě ani nestál.

Po neodborném zásahu v 60. a 70. letech 20. století zanikla značná část hradu včetně gotického vstupního portálu. Tehdy jedna pionýrská skupina vykopala zbytky hradu, vedena těmi nejlepšími úmysly – ovšem z historického hlediska to nebylo šťastné řešení – areál nebyl zdokumentován, vykopané zbytky zanikly, i když velké množství nálezů je uloženo v depozitáři ZPČ Muzea.

Pozoruhodným nálezem spojeným s Věžkou jsou zbytky zřejmě nejstarší přehrady v Čechách. Ta měla vzniknout jako součást opevnění hradu. Podařilo se zjistit, že přehrada je dlouhá 73 metry a porušená, nejspíše při obléhání hradu. Zajímavostí je i převoznický kámen s vytesanou kotvou, stáří se odhaduje na 600 let.

Pověst

Zřícenina hradu vypadá nenápadně. Pod ní se však má podle pověsti skrývat tajná chodba, jíž se lze dostat k podzemnímu rybníku. Tady sedí kachna na zlatých vejcích. Nejsou zde přítomny žádné nestvůry, získání pokladu však přece jen není tak snadné. Musíte nejprve vyslechnout tři mše, pak se vykoupat v podzemním jezírku a pak za neustálého zaříkávání, bez otáčení, dojít ke kachnímu hnízdu. Kachna se pak zvedne a vejce vydá. Ostatně ví, že si naklade zase jiné.

Zlatá vejce nejsou prý jediným pokladem v podzemí Věžky. Záleží na tom, kterou z podzemních chodeb se člověk vydá a kam odbočí, vyznat se totiž v tomto labyrintu není snadné. Ovšem orientaci v podzemní temnotě mohou usnadnit zelené plamínky, které hoří u každé hromádky šperků nebo peněz. Skrývá se v tom ale určité nebezpečí – koho údajně zelený plamínek ofoukne, ten do tří dnů zemře! Zatím je však vše marné, nikdo zde totiž dosud tajnou chodbu s pokladem neobjevil. Ale kdoví?

Staňte se členy FB skupiny Život v Plzeňském kraji a žádná zpráva vám neunikne.
Sledujte nás na síti X, kde pro vás připravujeme plejádu pestrých zpráv.

Revue

Vánoce jako čas magie: Jaké bývaly rituály a pověry tajemných zimních nocí

Vánoce jako čas magie: Jaké bývaly rituály a pověry tajemných zimních nocí

Vánoce nikdy nebyly jen svátky klidu a rodinných setkání. Od nepaměti v sobě nesly magickou sílu, obavy z budoucnosti i snahu ji alespoň na chvíli ovlivnit. Staré rituály, pohanské zvyky ...
Tajemství pradávné odvahy: Jak první Australané objevili pevninu, kterou nemohli vidět

Tajemství pradávné odvahy: Jak první Australané objevili pevninu, kterou nemohli vidět

První Australané nevstoupili do neznámého světa náhodou. Přes tisíciletí postupně postupovali z Afriky, přes ostrovy jihovýchodní Asie, až na pevninu Sahul, kde dnešní Austrálie, Tasmánie a Nová Guinea tvořily domov ...
Záhadní dvojníci, kteří nevěstí nic dobrého

Záhadní dvojníci, kteří nevěstí nic dobrého

Setkání s vlastním dvojníkem patří k nejděsivějším záhadám lidstva. Podle starých mýtů i modernějších svědectví nejde o nevinnou náhodu. Jsou tajemná zjevení pouhou halucinací lidské mysli, nebo se skutečně díváme ...
Tisíce kamenů a žádné odpovědi: Proč stojí menhiry u Carnacu?

Tisíce kamenů a žádné odpovědi: Proč stojí menhiry u Carnacu?

Tisíce kamenných obrů stojí v tichých řadách a mlčky hledí do krajiny Bretaně. Nikdo přesně neví, proč zde byly vztyčeny ani komu sloužily. Monumenty u obce Carnac patří k největším ...
Může věda skutečně klonovat vyhynulá zvířata? Co je dnes možné a co je stále sci-fi

Může věda skutečně klonovat vyhynulá zvířata? Co je dnes možné a co je stále sci-fi

Klonování vyhynulých zvířat láká lidskou fantazii už dlouho – od filmů jako Jurský park až po aktuální biotechnologické projekty. I když se věda opravdu posunula a umíme číst a upravovat ...
Děsivá Mavericks: Proč se surfaři bojí vlny smrti

Děsivá Mavericks: Proč se surfaři bojí vlny smrti

Na mapě je to jen malá šedá plocha u kalifornského pobřeží. Ve skutečnosti však Mavericks patří k nejnebezpečnějším vlnám světa – živlu, který dokáže zároveň přitahovat i požírat své vyvolené. ...
V novém roce chtějí lékaři více prevence

V novém roce chtějí lékaři více prevence

Od ledna 2026 dochází po deseti letech ke změně v rozsahu poskytované zdravotní péče v oblasti preventivních prohlídek. Cílem je zachytit vážné onemocnění dříve, než se naplno projeví a efektivněji ...
Rok 2026 – co čeká nejen naše peníze? 

Rok 2026 – co čeká nejen naše peníze? 

V roce 2026 nás čeká mnoho změn, na které budeme muset reagovat. Některé jsou předvídatelné, jiné mnohé překvapí. Největší změny se budou týkat zaměstnanců a zaměstnavatelů a jejich povinných odvodů. Ty ale vycházejí ...
Nevinný v cele smrti: DNA prokázala, že Kirk Bloodsworth nebyl pachatelem zločinu

Nevinný v cele smrti: DNA prokázala, že Kirk Bloodsworth nebyl pachatelem zločinu

Devět let odsouzení: pobyt v cele smrti, dvě doživotní odsouzení a nakonec svoboda díky DNA. Příběh Kirka Bloodsworthe je tragickým i poučným příkladem justičního omylu, který změnil životy a inspiroval ...
Správná novoroční předsevzetí mohou odstartovat nový životní směr

Správná novoroční předsevzetí mohou odstartovat nový životní směr

Silvestrovský přípitek a půlnoční ohňostroj je podobná tradice jako novoroční předsevzetí. Podle průzkumu si ho dávají spíše mladí lidé a jen zhruba pětina české populace. Alespoň jednou za život si ho prý ...