Dnes je 10. 3. 2026 a svátek má Viktorie

Mlčení a mluva rostlin: Umějí rostliny naslouchat či dokonce komunikovat?

Rostliny využíváme již po staletí – jsou pro nás nezbytným zdrojem potravy. Proto se také rostlinám věnuje intenzivní výzkum, ale pro řadu udivujících jevů nemají badatelé dodnes vysvětlení.

Pouštění hudby, mluvení k rostlinám

Někteří amatérští pěstitelé jsou skálopevně přesvědčeni, že jejich rostliny rostou lépe, když s nimi mluví podobně jako se svým psem či kočkou. Vypráví se, že také pravidelné pouštění hudby povzbuzuje rostliny k větším výkonům. V Japonsku se na podporu úspěšné komunikace dokonce uplatňuje speciální tlumočník: hanakotoba (mluvící květina) – malá hůlka, která se vsune do květináče nebo do vázy, a která prostřednictvím elektrických impulzů dokáže artikulovat asi 200 vět: „Dej mi víc vody!“, „To je dnes krásně!“ a podobně.

Jak je to ale doopravdy? Umějí rostliny naslouchat či dokonce komunikovat a navzájem se varovat před škůdci?

Komunikace

Experimenty s kultivarem rajčete Lycopersicon esculentum prokázaly, že tato rostlina skutečně „slyší“. Neposlouchá ovšem u vytržení Bachovy sonáty, ale konkrétní bzučivé zvuky, které vydávají opylení čmeláci. Dokonce je možné rostlinu oklamat tím, že tento charakteristický tón vyvoláme ťuknutím na ladičku. Rajče otevře své prašníky, aby umožnilo opylení.

Staňte se členy FB skupiny Život v Jihočeském kraji a žádná zpráva vám neunikne.
Sledujte nás na síti X, kde pro vás připravujeme plejádu pestrých zpráv.

Návodné tituly knih a televizních programů jako „Rostlinná mluva“ nebo „Šepot rostlin“ by mohly vést k domněnce, že rostliny se i v jiných případech mezi sebou dorozumívají převážně akusticky, i když velmi tiše. Ale tak tomu zřejmě není. Komunikace se děje biochemickými, respektive bioelektrickými prostředky: chemickými látkami produkovanými v kořenovém prostoru a dále vysíláním elektrických impulzů, které slouží především jako varovné signály ostatním rostlinám stejného druhu.

Rajče kupříkladu vylučuje metyljasmonát. Sousední rostliny ucítí tuto těkavou látku v půdní vodě a mohou se včas připravit na nebezpečí hrozící od žravých škůdců. Zda ale skutečně reagují na podráždění, je pro badatele pořád záhadou.

To celé se dá prokázat jen pomocí nákladných analýz. Ale rajče, jehož název v mnoha jazycích pochází z aztéckého xitomatl (páchnoucí rostlina) je dobrým příkladem k takové analýze. Rostlina se chrání před žravým hmyzem pomocí silně dráždivých éterických olejů.

Z obranných látek však mají prospěch nejen příslušné rostliny samotné, ale také jiné druhy. Proto se rajčata záměrně pěstují ve smíšených kulturách s jinou zeleninou. Neurobiologie rostlin, která byla původně částečně odkázána do ezoterické oblasti, tak získává v očích amatérského zahradníka novou, praktickou kvalitu.

Doporučujeme

Revue

Historická záhada? Příběh Kašpara Hausera dodnes nemá uspokojivé řešení

Historická záhada? Příběh Kašpara Hausera dodnes nemá uspokojivé řešení

Když se v roce 1828 objevil v Norimberku podivný mladík se dvěma dopisy v kapse, nikdo netušil, že začíná jedna z největších historických záhad Evropy. Kdo byl Kašpar Hauser? Zapomenutý ...
Nejrychlejší hadí zabiják Afriky: Proč budí mamba černá takový respekt

Nejrychlejší hadí zabiják Afriky: Proč budí mamba černá takový respekt

Je dlouhá jako auto, rychlá jako běžec a její jed dokáže zabíjet během minut. Mamba černá patří mezi nejrespektovanější hady planety. Přestože není nejjedovatější na světě, její pověst je děsivá ...
Diamant, který měl být prokletý: Temná historie klenotu, nepřípadně nazvaného Hope – „Naděje“

Diamant, který měl být prokletý: Temná historie klenotu, nepřípadně nazvaného Hope – „Naděje“

Fascinoval krále, ruinoval šlechtice a obestřel ho přízrak prokletí. Legendární modrý diamant, který měl přinášet naději, se stal symbolem tragédií napříč staletími. Je jeho temná pověst jen shodou okolností — ...
Šel vytrvale za svým snem: Africká dobrodružství Emila Holuba

Šel vytrvale za svým snem: Africká dobrodružství Emila Holuba

Toužil po Africe už jako chlapec – a svůj sen si dokázal splnit. Emil Holub se stal nejznámějším českým cestovatelem 19. století. Vydal se do míst, kam před ním žádný ...
Kateřina Sforzová – žena, která pro svoje zájmy neváhala obětovat ani vlastní děti

Kateřina Sforzová – žena, která pro svoje zájmy neváhala obětovat ani vlastní děti

Kateřina Sforzová, nemanželská dcera milánského vévody, byla mistryní přežití a pragmatismu. Její život plný intrik, vražd a zrady ukazuje, že někdy jsou osobní zájmy důležitější než láska k vlastním dětem ...
Případ posedlých jeptišek z francouzského Loudunu patří k nejděsivějším justičním vraždám v historii

Případ posedlých jeptišek z francouzského Loudunu patří k nejděsivějším justičním vraždám v historii

Příběh z francouzského Loudunu patří k nejtemnějším kapitolám honů na čarodějnice. Za zdmi kláštera se mělo odehrávat posednutí démony, ve skutečnosti však šlo o směs hysterie, politiky a osobních vášní, ...
Černá vdova – pavouk s pověstí zabijáka. Proč budí takový respekt?

Černá vdova – pavouk s pověstí zabijáka. Proč budí takový respekt?

Černá vdova patří mezi nejznámější jedovaté pavouky světa. Přestože působí nenápadně, její neurotoxický jed dokáže vyvolat velmi silné reakce. Jak ji poznat a jak nebezpečné je její kousnutí doopravdy? Pavouk, ...
Nejmladší matka historie: Případ pětileté dívky dodnes děsí lékaře

Nejmladší matka historie: Případ pětileté dívky dodnes děsí lékaře

Příběh, který zní jako senzacechtivý mýtus, ale má pevné místo v lékařské historii. Peruánská dívka Lina Medina se v roce 1939 stala nejmladší potvrzenou matkou na světě — porodila v ...
Nejjedovatější chobotnice světa: Je krásná a fascinující, ale rychle zabíjí

Nejjedovatější chobotnice světa: Je krásná a fascinující, ale rychle zabíjí

Na první pohled drobná a téměř roztomilá. Ve skutečnosti ale patří k nejjedovatějším živočichům planety. Chobotnice kroužkovaná ukrývá v těle toxin, který dokáže během krátké chvíle zastavit dýchání – a ...
Mezi vírou a iluzí: Madona na obraze pohnula očima. Nebo se to jen zdálo?

Mezi vírou a iluzí: Madona na obraze pohnula očima. Nebo se to jen zdálo?

V italské svatyni Campocavallo měl podle svědectví katolického historika obraz Madony měnit výraz i pohled. Šlo o optický klam, sílu víry, nebo nevysvětlitelný jev? Případ z konce 19. století dodnes ...