Hatšepsut – proč měla být mocná první faraonka zapomenuta?

15. 11. 2023, 05:25

Královnina hrobka a chrám v Dér el-Bahrí. Zdroj: www.cs.wikipedia.org

Navzdory zášti těch, kteří se pokusili vymazat její památku, se dochovala vzácná svědectví, která přetrvala staletí, dělící nás od událostí spjatých s její postavou.

Žena u moci

Ve starověkém Egyptě ženy mohly nezávisle dědit i spravovat majetek. V královských rodech se navíc věřilo, že právě ženy předávají další generaci posvátnou krev dynastie. Aby se jaksi neředil božský původ rodu, docházelo často ke sňatkům mezi sourozenci. To se přihodilo i Hatšepsut a jejímu bratrovi Thutmosemu II.

ČTĚTE VÍCE: Kardinál de Richelieu – těžko nalezneme v dějinách Evropy osobnost, která by se mu vyrovnala rolí šedé eminence

Dcera krále, sestra krále, božská manželka a velká králova žena – všechna tato přízviska si nejprve vysloužila žena, která se nespokojila s rolí manželky a poručnice a stala se prvním ženským faraonem, který vládl Egyptu.

Mohlo by vás zajímat

Svatá Tereza z Ávily měla vidění, kterým se proslavila po celém světě

V rozmezí let 1500 – 1450 př. Kr. faraon Thutmose III. zdědil trůn ještě jako malý chlapec. Jeho poručnicí byla jmenována jeho nevlastní sestra a zároveň teta Hatšepsut. Ta si na pocit moci rychle zvykla a než dosáhl plnoletosti, již měla vypracovaný plán na legitimizaci své vlády. Bylo třeba vytvořit mýtus o jejím zrození – protože faraoni se pokládali za boží potomky, Hatšepsut byla tedy také prohlášena boží dcerou.

Spojenci

Hatšepsut si také přála, aby byla pohřbena jako faraoni v Údolí králů. Spojence našla v mocném dvorním architektovi Senenmutovi, podle některých názorů měli být dokonce milenci – sochy, jež je zobrazují, jsou stejně velké. Kdyby mezi nimi prý neexistovalo zvláštní pouto, nikdy by královna nesvolila, aby její socha nepřevyšovala ostatní. Údajně také existuje chodba, která spojuje královninu hrobku Dér el-Bahrí s architektovým hrobem – měl tak být symbolicky vyjádřen svazek, který měl přetrvat jejich pozemskou pouť.

Proč měla být zapomenuta?

Hatšepsutina hrobka nebyla ale dokončena a po smrti Hatšepsut propukly snahy vymazat její památku. Jméno královny bylo odstraněno ze všech nápisů a zmizelo i ze seznamu králů. Kdo byl tak přehnaně horlivý?

Podle některých badatelů to mohl být Ramesse II. – ten ale žil až o 150 let později. Podle jiných mohlo jít o Thutmose III., chlapce, kterému dělala poručníka, a jejího přímého následovníka. Proč ale zároveň dovolil, aby byla pohřbena v Údolí králů? Pro faraony měla smrt ještě větší význam než pozemský život a on tím vlastně vyjádřil, že její vláda byla legitimní.

Ale ať už se snažil Hatšepsutino jméno vymazat kdokoliv, nepovedlo se, její věhlas překlenul 3500 let. Její bustu tak i dnes můžeme spatřit v sále káhirského muzea, který je věnován 18. dynastii faraonů.