Sloni a člověk
Sloni a lidé žijí tedy téměř stejně dlouho – snad i proto mohl vzniknout zcela ojedinělý vztah mezi člověkem a tímto zvířetem. Mnoho lidí chová zvířata, k nimž mají velmi hluboký citový vztah, ten ale téměř vždy skončí smrtí zvířete. Je-li však partnerem slon, je docela možné, že dřív zemře člověk. Znamená to, že se člověk a slon mohou setkat už v raném mládí a zůstat blízkými přáteli po celý život. Ochočený slon, který pracuje, má většinou jen jediného pána a oba spolu stráví dlouhá léta.
Sloni se v zajetí špatně rozmnožují a většina pracovních slonů se narodila v divočině. První slůně se může narodit, když je slonici patnáct až dvacet let. Během svého života samice porodí a odchová čtyři až pět potomků, zřídkakdy víc. Dvojčata se u slonů vyskytnou jen výjimečně. Březost trvá 20 až 22 měsíců a při porodu často pomáhá jiná slonice. Sloni mají rádi společnost a stádo je většinou jedna veliká rodinná skupina. Slůně a jeho matka putují se stádem. První zkušenost s novým způsobem života získá slůně tehdy, když je stádo vehnáno či vlákáno do pevné ohrady, z níž není úniku.
Práce
Pak cizí ochočený slon začne oddělovat odrostlejší mláďata od dospělých. Slůně se brzy setká s chlapcem, který je bude mít trvale v péči, a tím začne i jejich celoživotní společenství. Dospělý ochočený slon spolu se svým ošetřovatelem čili mahutem pomáhají chlapci i slůněti ve společném učení a v zavedení pravidelného denního režimu. Musí v něm být dost času na krmení – dospělý slon spotřebuje v zajetí přes 200 kg sena a vypije téměř 300 l vody denně, na povalování v chladném říčním bahně a na sprchování. Slon indický totiž nesnáší velké horko.
Hlavní prací slonů je přenášení, uskladňování a nakládání poražených kmenů a jejich pracovní náplň je úměrná jejich síle. Sloni dokáží zacházet s velkými těžkými předměty neobyčejně jemně a přesně a dají se snadno ochočit a vycvičit. Divocí sloni vyvracejí stromy a přemisťují jejich kmeny zcela samozřejmě. Jsou to důslední vegetariáni, živí se trávou, bambusovými výhonky a plody, listy, větvičkami a kůrou některých keřů a stromů. Je-li žádoucí potrava mimo dosah, slon strom jednoduše vyvrátí nebo s ním prudce třese a střásá tak ovoce. Tyto potravní zvyky slonů poškozují prales a způsobují škody zemědělcům, zejména když stádo slonů vnikne na pole či do ovocného sadu.
Mytologie
Dříve však mívali sloni i mnohem okázalejší zaměstnání. Nosili na svých hřbetech vládce a bojovníky táhnoucí do války. Nosívali i miniaturní lovecké altánky, zvané hauda, při výpravách do džungle. V hinduistické mytologii, podle níž bůh se sloní tváří, Ganeša, odstraňuje překážky, najdeme i legendu o tom, že sloni kdysi uměli létat. Tuto schopnost jim však odňal poustevník, který žil mezi kořeny banyanu, když se několik slonů sneslo na jeho strom a zničili jej.
Divocí sloni
Kromě oblastí, kde zničili prales a vytvořili savanu, žijí sloni v pralese, a když se členové stáda pro husté stromy navzájem nevidí, dorozumívají se hlubokým dunivým hlasem. Objeví-li se nebezpečí, sloni ztichnou, a to je signál k ostražitosti.
Sloni mají mírnou povahu, dobrou paměť, a mimoto jsou vysoce inteligentní. Mají málo přirozených nepřátel, neloví a nemají tedy důvod být útoční. Někdy se však starý samec začne chovat nevypočitatelně a stádo ho pro jeho protispolečenské jednání může i vyhnat.
Mohlo by vás zajímat
Dospělý samec slona indického je v kohoutku vysoký asi tři metry a váží v průměru okolo šesti tun. Kly rostou zpravidla jen samcům. Ovšem kupříkladu sloni ze Srí Lanky většinou kly vůbec nemají.
