Stres a úzkost není totéž. Jak je rozlišit a proč je to důležité

Dvě tváře stresu

Stres je přirozenou součástí našich životů. Jedná se o reakci našeho těla na situaci, která od nás požaduje větší či jiný výkon, než jsme zvyklí běžně podávat (např. nástup do nového zaměstnání, rozpad vztahu, úraz, řízení auta v silném provozu, na který nejsme zvyklí). Stres je do určité míry nezbytný pro naši existenci, je totiž motivačním faktorem. Jsou mezi námi tací, kteří nezačnou pracovat na úkolu, dokud se hrozivě neblíží jeho deadline, zatímco jiní si práci pečlivě naplánují od prvního dne zadání. Ti první potřebují ke svému výkonu určitou dávku stresu, zatímco ty druhé práce pod tlakem stresuje a jejich pracovní výkon snižuje. Hranice, kdy stres přestává být užitečný, a naopak nám škodí, je tedy individuální. Každý z nás se musí naučit rozpoznat tu svou.

Kdy stres škodí

Když jsme pod tlakem, naše tělo začne v souladu s vrozenou reakcí „uteč, nebo bojuj“ vyplavovat neurohormony, a to zejména kortizol a adrenalin. Určitě jste sami sebe někdy překvapili, jaký výkon jste byli schopni podat, když jste se ocitli v náročné situaci. Vše jste zvládli právě díky těmto hormonům, které zrychlí tep, zvýší krevní tlak atd. Zatímco krátkodobě nám tento stav může pomoci, pokud jsme pod nepřiměřeným tlakem dlouhodobě, vysoké hranice těchto hormonů mohou naše zdraví významně poškodit.

Úzkosti

Zatímco stres je v podstatě tělesnou reakcí na vnější vliv, úzkost je naším vnitřním pocitem. Je to pocit, který se objevuje, máme-li obavy a strach z toho, co bude. Určité obavy jsou pro existenci člověka normální, a někdy dokonce i zcela žádoucí. Například přiměřené obavy z vysoké rychlosti nám mohou za volantem zachránit život, protože nebudeme zbytečně přeceňovat své řidičské dovednosti. Obavy vystoupit na poradě s prezentací před větším počtem lidí, jsou také normální. A žádoucí bude se této obavě nepoddat, ale přijmout ji jako výzvu. Nicméně přílišné a dlouhotrvající úzkosti mohou napáchat na našem zdraví velké škody. Naše tělo totiž začne opět aktivovat produkci neurohormonů, protože je totiž díky naším obavám v permanentní pohotovosti k útěku či boji.

Stres vs. úzkost

Jak již bylo řečeno, stres je tělesnou reakcí na vnější podnět (vychází spíše z vnějšku), úzkost je naším pocitem (vychází tedy zevnitř, z nás samotných). Symptomy stresu poleví, jakmile se s obtížnou situací vyrovnáme. U úzkosti to může být jiné. Může mnohdy přetrvávat, i když objektivní příčina již dávno pominula. Pokud se úzkostné pocity objevují nepřiměřeně intenzivně a dlouhodobě (několik měsíců), může se jednat o úzkostnou poruchu či počínající depresivní stavy. Právě nepřiměřený či dlouhodobý stres bývá faktorem, který tyto psychické problémy často spouští. Tehdy je určitě na místě problémy nepodceňovat, ale věnovat jim pozornost.

Témata článku