Mexický hadí pták
Mexický dopisovatel J. Richarda Greenwella, někdejšího tajemníka Mezinárodní kryptozoologické společnosti, tvrdí, že se ve východním Mexiku vyskytují žijící pterosauři, a je dokonce rozhodnut jednoho z nich chytit, aby dokázal bez jakýchkoliv pochybností jejich skutečnou existenci.
Je třeba poznamenat, že určitá zobrazení božstev, démonů a zvláštních tvorů ze starodávné mexické mytologie jsou nepopiratelně vzhledem pterodaktylové. Jedním obzvlášť zvláštním příkladem je záhadný „hadí pták“, zvěčněný na reliéfu mezi mayskými ruinami Tajinu v severovýchodní části Veracruz. Vznikl někdy před pouhými tisíci lety a v roce 1968 jej objevil mexický archeolog José Diaz-Bolio. Všichni pterosauři však oficiálně vyhynuli před nejméně 64 miliony let. Jak tedy vysvětlíme mayského hadího ptáka? Samozřejmě to může být záležitost fantazie tvůrce.
Nad Amazonkou
Někdy kolem února roku 1947 byl J. Harrison z Liverpoolu na lodi plovoucí po ústí řeky Amazonky, když společně s několika dalšími lidmi na palubě spatřil hejno pěti velkých ptáků letících nad nimi ve „V“ formaci, s dlouhými krky a zobáky, s rozpětím křídel okolo tří a půl metru. Podle Harrisona se však jejich křídla podobala hnědé kůži a zdálo se, že jsou neopeřená. Když slétli dolů k řece, bylo možné vidět, že jejich hlavy jsou nahoře ploché a křídla vypadají jako žebrovaná. Soudě podle nákresu, který vyhotovil, však byli málo podobní pterosaurům a vypadali spíše jako velcí čápi.
Pterodaktyl na Krétě?
A odjinud. Jednoho červencového rána roku 1987 údajně zahlédli tři muži nedaleko jedné říčky v Asteroussiaských horách na Krétě tvora, který nejprve vypadal jako velký tmavě šedivý pták letící nízko směrem do hor. Když se k nim však přiblížil, zjistili, že má blanitá křídla, podobná netopýřím, s výčnělky připomínajícími prsty. Měl také zobák jako pelikán a na nohou drápy. Když prošli několik knih, zjistili, že jejich záhadné zvíře se nejvíce podobá pterodaktylovi.
Ohavná kachna
Asi nejmenším příkladem je ohavný francouzský pterodaktyl, který se údajně vynořil, zesláblý, ale přesto živý, z dutého kamene rozlomeného během hloubení nového železničního tunelu v Culmoutu, jak bylo uvedeno ve zprávě v Illustrated London News z 9. února 1856. Jakmile se však poprvé nadýchl vzduchu, okamžitě pošel. Zkrátka nějakým záhadným způsobem přežil v bezvědomí více než 64 miliony let. Když jeho tělo prozkoumal nejmenovaný odborník, byl schopen jeho druh identifikovat velmi přesně – Pterodactylus anas. Překvapivě se však o tomto zoologicky drahocenném exempláři nevyskytly žádné další informace.
Ve skutečnosti samozřejmě neexistuje žádný takový druh – přece jenom „anas“ je latinský výraz pro „kachnu“!
