Dnes je 28. 2. 2026 a svátek má Lumír

Překrývající se dějiny: Jak vypadají vztahy mezi Ukrajinci a Poláky v současném Polsku

Ponořme se do historie a současnosti vztahů mezi Ukrajinci a Polskem – ty totiž představují jednu z nejzajímavějších dynamik v polské společnosti. Ukrajinci, jedna z největších a nejrychleji rostoucích menšin v Polsku, do této země přinášejí svou jedinečnou kulturu, tradice a příběhy, které se prolínají s bohatou historií a současnými událostmi.

Formování vztahů

Od společného konfliktu v první polovině 20. století až po současnou spolupráci v důsledku nedávných událostí, jako je válka na Ukrajině, vztahy mezi těmito dvěma národy prošly mnoha proměnami. Sledujme, jak se tyto vztahy formovaly, jaké výzvy přinášely a jakým způsobem ovlivňovaly životy lidí na obou stranách.

Válečná historie

Vztahy mezi Poláky a Ukrajinci jsou provázány řadou historických událostí, které formovaly jejich interakce a vzájemné chápání. Jedním z klíčových momentů byla Polsko-ukrajinská válka v letech 1918-1919, v níž obě strany bojovaly o území Haliče. Tento konflikt měl významný dopad na budoucí vztahy. Polsko nakonec získalo kontrolu nad sporným územím, což způsobilo zvýšené napětí mezi oběma komunitami. Dalším významným bodem ve vztazích byl Volyňský masakr v letech 1943-1944, který způsobil hrůzu a etnické čistky na obou stranách. Tento tragický incident, v němž padli za oběť nevinní civilisté, hluboce poznamenal vzájemné vztahy. Dva roky po konci 2. světové války následovala Operace Visla, která měla potlačit osvobozenecké skupiny. Ovlivnila životy obyvatel východního Polska, zejména Ukrajinců, kteří byli deportováni či přesídleni.

Válka na Ukrajině

Nicméně, v současnosti jsou vztahy mezi oběma národy v Polsku relativně klidné a kooperativní. Výrazným faktorem této změny je válka na Ukrajině, která vedla k hromadné migraci Ukrajinců do Polska. Polská vláda poskytla azyl a podporu těmto uprchlíkům, což posílilo vazby mezi oběma národy. Někteří z Ukrajinců žijících v Polsku stále navštěvují své rodiny na Ukrajině.

Staňte se členy FB skupiny Život v Jihočeském kraji a žádná zpráva vám neunikne.
Sledujte nás na síti X, kde pro vás připravujeme plejádu pestrých zpráv.

Olena uvádí, že: „S rodinou se vídám, jezdím je navštívit jednou za rok na pár dní, maminka mne dokonce přijela už jednou navštívit, otec musel být doma a starat se o hospodářství.

Toto ale není pravidlem, dost Ukrajinců zpřetrhalo vazby se svojí rodinou na Ukrajině.

Přibližně čtyři miliony Ukrajinců nyní žijí v Polsku, čímž tvoří největší skupinu přistěhovalců v zemi. Jejich přistěhování do Polska však není důsledkem pouze současné situace na Ukrajině, ale také touhy po lepších pracovních příležitostech a vyšší životní úrovní. Díky geografické blízkosti a podobnému jazyku se Ukrajinci snadno integrují do polské společnosti. Vzájemné vztahy jsou obecně pozitivní a respektující a mnoho Ukrajinců navázalo partnerství nebo přátelství s Poláky a aktivně se zapojuje do společenského života.

Respondentka Kateryna říká: „Vnímám velmi pozitivně dnešní vztahy Ukrajinců a Poláků. Od začátku války je v Polsku podle mě příjemné a bezpečné místo pro Ukrajince.“

Kulturní prolínání

Ukrajinci i Poláci mají mnoho různých zvyků a tradic. Jedním ze zásadních rozdílů mezi kulturními tradicemi je používání odlišných kalendářů. Římskokatolická církev v Polsku užívá Gregoriánský kalendář, zatímco pravoslavná církev Juliánský kalendář. Tato odlišnost znamená, že církevní svátky Ukrajinců jsou slaveny se zpožděním oproti polským katolickým svátkům. Navzdory této odlišnosti se většina Ukrajinců přizpůsobuje slavení svátků podle polských tradic. Například Vánoce se začínají slavit 24. prosince, nikoliv 6. ledna podle Juliánského kalendáře, jak je zvykem na Ukrajině. Někteří jedinci však stále zachovávají své ukrajinské tradice a slaví Vánoce dvakrát, jak v prosinci, tak i v lednu.

Respondentka Natasha říká: „Slavím Vánoce s manželem dne 24. prosince a převážně se řídíme polskou tradicí. Nicméně, ráda připravuju alespoň jedno ukrajinské jídlo, abych si připomněla svou rodnou zemi.“

Zároveň Olena uvádí: „My u nás slavíme Vánoce 24. prosince, ale je pravda, že večeře má 12 chodů. I u nás doma jsme vždy s mojí maminkou připravovaly velkou večeři a já to teď dělám se svojí rodinou.“

Prolínání polských a ukrajinských zvyků je také patrné v kulinářských tradicích. Ukrajinci rádi vaří tradiční polská jídla, jako jsou například „pierogi“. To svědčí o obohacení a vzájemném ovlivňování obou kultur. Tato integrace do polské společnosti zároveň umožňuje Ukrajincům rozvíjet a sdílet svou kuchyňskou tradici s ostatními.

Podpora ze strany Polska

I přes obtížnou historii těchto národů jsou Poláci pro Ukrajince velkou oporou a od února roku 2022 poskytují nepřetržitou pomoc a podporu. Oba národy nadále rozvíjejí vlastní kulturu, tradice a posilují vzájemné vztahy.

Článek zpracovala Barbora Kučerová, studentka 3. ročníku HKS, ČZU

 

Doporučujeme

Revue

Nejmladší matka historie: Případ pětileté dívky dodnes děsí lékaře

Nejmladší matka historie: Případ pětileté dívky dodnes děsí lékaře

Příběh, který zní jako senzacechtivý mýtus, ale má pevné místo v lékařské historii. Peruánská dívka Lina Medina se v roce 1939 stala nejmladší potvrzenou matkou na světě — porodila v ...
Nejjedovatější chobotnice světa: Je krásná a fascinující, ale rychle zabíjí

Nejjedovatější chobotnice světa: Je krásná a fascinující, ale rychle zabíjí

Na první pohled drobná a téměř roztomilá. Ve skutečnosti ale patří k nejjedovatějším živočichům planety. Chobotnice kroužkovaná ukrývá v těle toxin, který dokáže během krátké chvíle zastavit dýchání – a ...
Mezi vírou a iluzí: Madona na obraze pohnula očima. Nebo se to jen zdálo?

Mezi vírou a iluzí: Madona na obraze pohnula očima. Nebo se to jen zdálo?

V italské svatyni Campocavallo měl podle svědectví katolického historika obraz Madony měnit výraz i pohled. Šlo o optický klam, sílu víry, nebo nevysvětlitelný jev? Případ z konce 19. století dodnes ...
Jarní zpěvák je nositelem titulu pták roku 

Jarní zpěvák je nositelem titulu pták roku 

Pěnice černohlavá, lidově zvaná černohlávek, svým flétnovým zpěvem každé jaro oživuje české lesy i zahrady. Pro svůj libozvučný zpěv získal ostatně celý rod pěnic své jméno. Česká ornitologická společnost (ČSO) vyhlásila ...
Prokleté hřbitovy Ameriky: Kdo bloudí po setmění mezi náhrobky?

Prokleté hřbitovy Ameriky: Kdo bloudí po setmění mezi náhrobky?

Dva hřbitovy na opačných koncích Spojených států spojuje pověst míst, kde se hranice mezi světem živých a mrtvých podivně stírá. V Connecticutu děsí návštěvníky přízrak muže s hákem, zatímco v ...
Opravy nemovitostí z dotací jsou ohroženy, lidé začnou stavět svépomocí

Opravy nemovitostí z dotací jsou ohroženy, lidé začnou stavět svépomocí

V posledních patnácti letech majitelé nemovitostí využili dotační tituly ze Státního fondu životního prostředí ČR. Program s názvem Nová zelená úsporám pomohl téměř milionu domácností k energetickým úsporám a kvalitnějšímu bydlení. V současné době ale ...
Osud plný bolesti i naděje: Jak skutečně žila autorka Babičky

Osud plný bolesti i naděje: Jak skutečně žila autorka Babičky

Život nejslavnější české spisovatelky 19. století je dodnes obestřen tajemstvím. Nejasný původ, nešťastné manželství, chudoba i osobní tragédie — a přesto vzniklo dílo, které se stalo symbolem domova a lidskosti. ...
Krásná a nebezpečná: Setkání s měchýřovkou může bolet

Krásná a nebezpečná: Setkání s měchýřovkou může bolet

Na první pohled vypadá jako medúza, ve skutečnosti jde o dokonale organizovanou kolonii. Měchýřovka portugalská patří k nejzajímavějším a zároveň nejobávanějším tvorům oceánů — její dlouhá chapadla dokážou ochromit kořist ...
Skutečný příběh Esther Coxové: Záhadný poltergeist jí vyhrožoval smrtí

Skutečný příběh Esther Coxové: Záhadný poltergeist jí vyhrožoval smrtí

V zapadlém kanadském městečku se na konci 19. století odehrál případ, který dodnes patří k nejznámějším poltergeistickým záhadám. Mladá žena, nevysvětlitelné úkazy a děsivé výhrůžky podepsané jménem „Bob“. Šlo o ...
Jak šípová žába získala svou smrtící pověst. Člověka dokáže zabít během minut

Jak šípová žába získala svou smrtící pověst. Člověka dokáže zabít během minut

Drobná, pestrobarevná a na první pohled téměř roztomilá. Šípová žába však patří mezi nejjedovatější tvory planety. Její barvy nejsou ozdobou, ale jasným varováním — a jed, který ukrývá v kůži, ...