Císařovna Sisi – velmi o sebe pečovala, ale zároveň trpěla depresemi a nespavostí

Vyvzdorovaná nevěsta

František Josef I. se měl původně oženit se svojí sestřenicí Helenou, které se říkalo Nené – jenomže se zamiloval do její mladší sestry – šestnáctileté Alžběty Amálie Evženie Bavorské (1837 – 1898), které se zase říkalo Sisi. Navzdory tomu, že se jeho matka snažila řídit mu život a Sisi se jí zdála příliš rozpustilá a nezpůsobilá k životu u dvora, vydupal si toto manželství.

Roku 1854 se konala svatba ve vídeňském kostele nedaleko Hofburgu a přihlíželo prý 75 tisíc lidí. Fotografie krásné císařovny byly cenným suvenýrem. Líbánky byly také jedním z nejlepších období v jejím životě, všechno bylo zalito sluncem – ale zdá se, že naposledy.

Nešťastné manželství

František Josef byl vychován jinak, Sisi se přísné dvorní etiketě nedokázala přizpůsobovat. Mladý manžel byl pedant a vůbec se povahově velmi lišili. Ona byla svobodomyslná a říká se, že se pohybovala tak trochu jako ve snách. Přesto jako první přišla na to, že štěstí ji na Hofburgu nečeká. Čekala třeba, že si bude svůj denní program organizovat, jak se jí zachce, nic však nebylo vzdálenější realitě. Etiketa byla velmi přísně dodržována, a pokud ji už nevyžadoval císař, pak rozhodně jeho matka Žofie.

Je samozřejmé, že to Sisi hned nevzdala, ale postupně rezignovala. Po narození syna se ještě objevovala při oficiálních příležitostech, pak však začala žít hlavně na zámku Laxenburg, kousek od Vídně. Zanedlouho také začala cestovat po Evropě.

Zlatá klec

Na jednu stranu můžeme litovat nešťastnou mladou ženu, kterou svazovala dvorská etiketa a tchýně. Existují ale různé úhly pohledu. I v tak mladém věku musela tušit, že jako císařovna se bude muset přizpůsobovat. Možná lze dodat, že manželská láska ji neuspokojovala, neuspokojovala ji prý však nakonec ani láska mateřská, takže se vlastně zbytek života honila za přeludy. Se svým manželem přivedla na svět čtyři děti: tři dcery a syna Rudolfa.

Další stránkou je František Josef, který se sice trápil, ale nic neudělal. Ostatně Sisi neměla právo vybrat jména svým dětem, ani neměla právo na jejich výchovu. V roce 1865 předala manželovi nekompromisní požadavky, které císař přijal. Napříště se už mohla starat o své děti, stejně jako se starat sama o sebe a svůj program. Opustila zlatou klec. Citové výchově dětí to ovšem údajně stejně moc nepomohlo.

Zvláštnosti

Jednou ze zajímavostí kolem Sisi jsou její diety – prý měla pas jen 50 cm. Dietami se trápila tak, že třeba vypila za celý den jen sklenici mléka a snědla kousek pečiva. Jen při výjimečných hostinách si vzala polévku a ovoce. Není tedy divu, že byla velmi hubená, ale také unavená a chudokrevná.

Ovšem ráda cvičila a jezdila na koni, podnikala také rychlé vycházky. Protože její komorné jí nestačily, musela být pro ni najata průvodkyně, která její tempo zvládala.

O sebe však jinak velmi pečovala – koupala se v mléce, starala se o své dlouhé vlasy, které si nechávala mýt několikrát týdně ve dvanácti syrových žloutcích.

K dalším zajímavostem patřilo to, že se jen výjimečně usmívala. Proč? Nevíme – zuby byly její jedinou vadou na kráse, tak snad kvůli tomu.

Jakmile jí přibývalo let, její zdravotní problémy se zvětšovaly – musela se kvůli nim vzdát jízdy na koni, pořídit si falešné zuby a v šedesáti letech trpěla silnou chudokrevností, nespavostí a zánětem nervů, také depresemi. Co ji však zcela zbavilo životní síly, byla sebevražda syna Rudolfa v roce 1889. Z toho se již nevzpamatovala. Strádala tak velmi také psychicky. 10. září 1898 ji v Ženevě zavraždil třiadvacetiletý italský anarchista Luigi Luccheni.

Témata článku