Dnes je 10. 3. 2026 a svátek má Viktorie

Česká obětiště? Možná díky tehdejším úlitbám nějakým temným bohům tu mrazí v zádech

Krvavé oběti pohanským bohům a s tím případný rituální kanibalismus, to není jen výsada afrických kmenů. I naši pravěcí předkové se k takovým praktikám pravděpodobně uchylovali. Vybíráme tři místa, zřejmě spojená s lidskými oběťmi.

Býčí skála skrývala nebývalé hrůzy

Když začal badatel Jindřich Wankel roku 1872 zkoumat jeskyni Býčí skála v Moravském krasu, ještě netušil, že odhalí zřejmě nejděsivější rituální obětiště na našem území. Jeho nálezy spadají do doby halštatské, éra let 750 – 400 př. Kr. Samotný název jeskyně je odvozen od nálezu bronzové sošky býčka.

Postupně byla odkrývána spálená podlaha, kde ležely rozházené zuhelnatělé hromádky obilí, bronzové náramky, krásné korálky i zlaté spony do vlasů. Mezi těmito nálezy byly objeveny trupy dvou koní zbavené končetin a hlav, to však zdaleka nebylo vše.

Uprostřed jeskyně leželo 40 rozsekaných lidských koster. Z větší části šlo o ženy, z nichž některé měly useknutou hlavu, jiné ruce či nohy. U jižní stěny jeskyně byl pak nalezen oltář a na něm useknuté ženské ruce, ještě stále ozdobené šperky. Kdo tu byl obětován? Neznámému, ale asi dosti temnému božstvu, tu možná padla za oběť nějaká princezna i s celou svojí družinou.

Staňte se členy FB skupiny Život v Jihočeském kraji a žádná zpráva vám neunikne.
Sledujte nás na síti X, kde pro vás připravujeme plejádu pestrých zpráv.

Skalka u Velimi byla zřejmě dalším obětištěm

Poměrně nevýrazný kopec u Velimi skrývá opevněný systém, na svoji dobu unikátní. Naleziště je z let 2200 – 1300 př. Kr. Základem opevnění je rondel – kruhový areál obehnaný příkopem a palisádou. Mohl vypadat jako pevnost, ale zřejmě to byla svatyně. Vedly sem čtyři vstupy, každý obrácený na jednu světovou stranu, což by pro vojenskou pevnost neplnilo právě strategický účel. Na místo kultu poukazuje i obrovské množství bronzových a zlatých artefaktů. Také jsou zde ovšem hromadné hroby.

Bylo tu nalezeno mnoho zvířecích kostí a střepů z keramiky… a krom toho kostry minimálně 30 lidí. Řezné a sečné stopy na kostech upozorňují na kanibalské praktiky, zřejmě rituální. V dalším hrobě jsou zase pouze lebky šesti lidí společně s kostrou krávy.

Radovesice – v co věřili tehdejší obyvatelé?

Jedná se o keltské sídliště na Litoměřicku a nálezy pocházejí z doby laténské, tedy 400 – 40 př. Kr. A tyto nálezy nám ukazují, že některá tajemství Keltů jsou asi temnější než jiná. Badatelé zde nalezli mezi zvířecími kostmi také kosti lidské. Naporcovány byly ale stejně jako kosti zvířat. Je možné, že svoje zajatce snědli a věřili, že nad svými nepřáteli získávají moc i po smrti, či že jejich síla přejde do nich.

 

Doporučujeme

Revue

Nejrychlejší hadí zabiják Afriky: Proč budí mamba černá takový respekt

Nejrychlejší hadí zabiják Afriky: Proč budí mamba černá takový respekt

Je dlouhá jako auto, rychlá jako běžec a její jed dokáže zabíjet během minut. Mamba černá patří mezi nejrespektovanější hady planety. Přestože není nejjedovatější na světě, její pověst je děsivá ...
Diamant, který měl být prokletý: Temná historie klenotu, nepřípadně nazvaného Hope – „Naděje“

Diamant, který měl být prokletý: Temná historie klenotu, nepřípadně nazvaného Hope – „Naděje“

Fascinoval krále, ruinoval šlechtice a obestřel ho přízrak prokletí. Legendární modrý diamant, který měl přinášet naději, se stal symbolem tragédií napříč staletími. Je jeho temná pověst jen shodou okolností — ...
Šel vytrvale za svým snem: Africká dobrodružství Emila Holuba

Šel vytrvale za svým snem: Africká dobrodružství Emila Holuba

Toužil po Africe už jako chlapec – a svůj sen si dokázal splnit. Emil Holub se stal nejznámějším českým cestovatelem 19. století. Vydal se do míst, kam před ním žádný ...
Kateřina Sforzová – žena, která pro svoje zájmy neváhala obětovat ani vlastní děti

Kateřina Sforzová – žena, která pro svoje zájmy neváhala obětovat ani vlastní děti

Kateřina Sforzová, nemanželská dcera milánského vévody, byla mistryní přežití a pragmatismu. Její život plný intrik, vražd a zrady ukazuje, že někdy jsou osobní zájmy důležitější než láska k vlastním dětem ...
Případ posedlých jeptišek z francouzského Loudunu patří k nejděsivějším justičním vraždám v historii

Případ posedlých jeptišek z francouzského Loudunu patří k nejděsivějším justičním vraždám v historii

Příběh z francouzského Loudunu patří k nejtemnějším kapitolám honů na čarodějnice. Za zdmi kláštera se mělo odehrávat posednutí démony, ve skutečnosti však šlo o směs hysterie, politiky a osobních vášní, ...
Černá vdova – pavouk s pověstí zabijáka. Proč budí takový respekt?

Černá vdova – pavouk s pověstí zabijáka. Proč budí takový respekt?

Černá vdova patří mezi nejznámější jedovaté pavouky světa. Přestože působí nenápadně, její neurotoxický jed dokáže vyvolat velmi silné reakce. Jak ji poznat a jak nebezpečné je její kousnutí doopravdy? Pavouk, ...
Nejmladší matka historie: Případ pětileté dívky dodnes děsí lékaře

Nejmladší matka historie: Případ pětileté dívky dodnes děsí lékaře

Příběh, který zní jako senzacechtivý mýtus, ale má pevné místo v lékařské historii. Peruánská dívka Lina Medina se v roce 1939 stala nejmladší potvrzenou matkou na světě — porodila v ...
Nejjedovatější chobotnice světa: Je krásná a fascinující, ale rychle zabíjí

Nejjedovatější chobotnice světa: Je krásná a fascinující, ale rychle zabíjí

Na první pohled drobná a téměř roztomilá. Ve skutečnosti ale patří k nejjedovatějším živočichům planety. Chobotnice kroužkovaná ukrývá v těle toxin, který dokáže během krátké chvíle zastavit dýchání – a ...
Mezi vírou a iluzí: Madona na obraze pohnula očima. Nebo se to jen zdálo?

Mezi vírou a iluzí: Madona na obraze pohnula očima. Nebo se to jen zdálo?

V italské svatyni Campocavallo měl podle svědectví katolického historika obraz Madony měnit výraz i pohled. Šlo o optický klam, sílu víry, nebo nevysvětlitelný jev? Případ z konce 19. století dodnes ...
Jarní zpěvák je nositelem titulu pták roku 

Jarní zpěvák je nositelem titulu pták roku 

Pěnice černohlavá, lidově zvaná černohlávek, svým flétnovým zpěvem každé jaro oživuje české lesy i zahrady. Pro svůj libozvučný zpěv získal ostatně celý rod pěnic své jméno. Česká ornitologická společnost (ČSO) vyhlásila ...