Dnes je 21. 12. 2025 a svátek má Natálie

Loď Andrea Doria: Boj proti vodní mase byl předem prohraný, luxusní parník se potopil

Loď Andrea Doria se potopila před americkým pobřežím, ale většinu cestujících se podařilo zachránit. Dokonce před objektivy kamer.

Další nepotopitelný parník, jak se zdálo

Loď Andrea Doria byl pýchou italského rejdařství Italian Line. 17. července 1956 opustila janovský přístav a směřovala nejdříve do Cannes, Neapole a na Gibraltar, pak obrátila kurz na New York. Byla to obyčejná plavba, přes Atlantik plula už po jedenapadesáté! Více než tisíc cestujících si užívalo luxusu, který se jim nabízel při pobytu na lodi. Plovoucí hotel měl k dispozici i nejmodernější techniku – a to včetně úplně nového radarového systému.

Počasí bylo po celé dny krásné a moře klidné, teprve poslední den se před americkým pobřežím objevila hustá mlha, avšak radar dokázal i při špatné viditelnosti identifikovat sebemenší překážku. Kapitán Piero Calamai nařídil provést obvyklá opatření. Byl zapnut mlhový roh, který v pravidelných intervalech vydával zvukový varovný signál pro ostatní plavidla, jeden z námořníků pozoroval na přídi, zda nehrozí nějaké nebezpečí. Rychlost parníku však kapitán snížil jen nepatrně. Cestující si nedělali žádné starosti.

Parník Stockholm celou plavbu zkomplikoval

Ve 22 hodin a 20 minut minula Andrea Doria majákovou loď u ostrova Nantucket. Poklidnou atmosféru však přerušilo zazvonění telefonu na kapitánském můstku. Hlídkující námořník hlásil, že zaslechl na pravoboku mlhový roh jiného plavidla. Za celých dalších 25 minut se na obrazovce radaru objevil poprvé malý osobní parník Stockholm.

Stockholm vypul toho dne z newyorského přístavu, ale vydal se poněkud severnějším směrem, než jakým obvykle plula plavidla opouštějící New York. Asi chtěli ušetřit několik mil, ale došlo k tomu, že se ocitl v místech kolem Nantucketu ve stejné době jako Andrea Doria. Zpočátku však nevypadala situace hrozivě.

Rozhodnutí kapitána bylo fatální

V námořní plavbě platí jasná pravidla manévrů při vyhýbání. Když plují dvě lodi na otevřeném moři proti sobě, mají se míjet levým bokem. Radar však ukazoval, že se cizí loď pohybuje vpravo od nich. Pokud by se lodi měly míjet podle regulí, musela by Andrea Doria zkřížit Stockholmu dráhu, a to by se ocitla nebezpečně blízko ostrovnímu pobřeží, kde vládl rušný lodní provoz. Tehdy učinil kapitán fatální rozhodnutí. Lodi se nebudou míjet levobokem. Nařídil nepatrnou korekci kurzu, aby plavidla mohla kolem sebe proplout v bezpečné vzdálenosti vpravo.

To už se luxusní parník objevil i na radaru Stockholmu.

Třetí důstojník lodi Andra Doria hlídkoval vpředu u zábradlí, a když spatřil Stockholm, už byly lodi pouze na vzdálenost jedné námořní míle od sebe. Najednou důstojníkovi přeběhl po zádech mráz – Stockholm udělal totiž nečekaný manévr a obrátil se tak, že mířil přesně na jejich loď. Kapitán Calamai reagoval rychle a nařídil stočit loď prudce doleva, jenže tento obrat vše ještě zhoršil. Luxusní parník tak nastavil Stockholmu zranitelný bok.

Katastrofální srážka se stala nevyhnutelnou

Na Stockholmu byl vydán rozkaz k otáčce doprava a plnou parou zpět, ale bylo již pozdě. Katastrofě nebylo možné zabránit. Příď parníku Stockholm se s praskotem zabořila do lodi Andrea Doria a vytvořila v ní obrovskou trhlinu. Ocelový plášť zaoceánské lodi praskl jako vaječná skořápka. Srážka vymrštila cestující v kajutách z lůžek, mnozí lidé utrpěli těžká zranění, někteří smrtelná.

Bylo jasné, že boj proti vodní mase je předem prohraný. Kapitán přikázal posádce, aby se dostavila k záchranným člunům. Loď se však již tak naklonila, že osm člunů ukotvených na levé straně nebylo možné spustit na hladinu. Do zbývajících osmi člunů se vešlo jen 1004 lidí, na záchranu přitom čekalo celkem 1706 cestujících a námořníků.

Rozběhla se záchranná akce

Andrea Doria nepřetržitě do éteru vysílala signál SOS a spustila se tak zřejmě jedna z největších záchranných akcí v námořních dějinách. Plavidla plující poblíž ihned změnila kurz a vydala se na místo neštěstí, zapojil se i poškozený Stockholm.

Na místo se pohotově dostavili zástupci médií. Z letadel a vrtulníků se na loď zaměřily televizní kamery. Jako poslední do záchranného člunu nastoupil kapitán. Za jedenáct hodin po srážce se loď Andra Doria potopila.

Při vlastní srážce zahynulo na lodi Andra Doria 47 lidí, na Stockholmu přišlo o život lidí pět.

Staňte se členy FB skupiny Život v Jihočeském kraji a žádná zpráva vám neunikne.
Sledujte nás na síti X, kde pro vás připravujeme plejádu pestrých zpráv.

Revue

Tajemství pradávné odvahy: Jak první Australané objevili pevninu, kterou nemohli vidět

Tajemství pradávné odvahy: Jak první Australané objevili pevninu, kterou nemohli vidět

První Australané nevstoupili do neznámého světa náhodou. Přes tisíciletí postupně postupovali z Afriky, přes ostrovy jihovýchodní Asie, až na pevninu Sahul, kde dnešní Austrálie, Tasmánie a Nová Guinea tvořily domov ...
Záhadní dvojníci, kteří nevěstí nic dobrého

Záhadní dvojníci, kteří nevěstí nic dobrého

Setkání s vlastním dvojníkem patří k nejděsivějším záhadám lidstva. Podle starých mýtů i modernějších svědectví nejde o nevinnou náhodu. Jsou tajemná zjevení pouhou halucinací lidské mysli, nebo se skutečně díváme ...
Tisíce kamenů a žádné odpovědi: Proč stojí menhiry u Carnacu?

Tisíce kamenů a žádné odpovědi: Proč stojí menhiry u Carnacu?

Tisíce kamenných obrů stojí v tichých řadách a mlčky hledí do krajiny Bretaně. Nikdo přesně neví, proč zde byly vztyčeny ani komu sloužily. Monumenty u obce Carnac patří k největším ...
Může věda skutečně klonovat vyhynulá zvířata? Co je dnes možné a co je stále sci-fi

Může věda skutečně klonovat vyhynulá zvířata? Co je dnes možné a co je stále sci-fi

Klonování vyhynulých zvířat láká lidskou fantazii už dlouho – od filmů jako Jurský park až po aktuální biotechnologické projekty. I když se věda opravdu posunula a umíme číst a upravovat ...
Děsivá Mavericks: Proč se surfaři bojí vlny smrti

Děsivá Mavericks: Proč se surfaři bojí vlny smrti

Na mapě je to jen malá šedá plocha u kalifornského pobřeží. Ve skutečnosti však Mavericks patří k nejnebezpečnějším vlnám světa – živlu, který dokáže zároveň přitahovat i požírat své vyvolené. ...
V novém roce chtějí lékaři více prevence

V novém roce chtějí lékaři více prevence

Od ledna 2026 dochází po deseti letech ke změně v rozsahu poskytované zdravotní péče v oblasti preventivních prohlídek. Cílem je zachytit vážné onemocnění dříve, než se naplno projeví a efektivněji ...
Rok 2026 – co čeká nejen naše peníze? 

Rok 2026 – co čeká nejen naše peníze? 

V roce 2026 nás čeká mnoho změn, na které budeme muset reagovat. Některé jsou předvídatelné, jiné mnohé překvapí. Největší změny se budou týkat zaměstnanců a zaměstnavatelů a jejich povinných odvodů. Ty ale vycházejí ...
Nevinný v cele smrti: DNA prokázala, že Kirk Bloodsworth nebyl pachatelem zločinu

Nevinný v cele smrti: DNA prokázala, že Kirk Bloodsworth nebyl pachatelem zločinu

Devět let odsouzení: pobyt v cele smrti, dvě doživotní odsouzení a nakonec svoboda díky DNA. Příběh Kirka Bloodsworthe je tragickým i poučným příkladem justičního omylu, který změnil životy a inspiroval ...
Správná novoroční předsevzetí mohou odstartovat nový životní směr

Správná novoroční předsevzetí mohou odstartovat nový životní směr

Silvestrovský přípitek a půlnoční ohňostroj je podobná tradice jako novoroční předsevzetí. Podle průzkumu si ho dávají spíše mladí lidé a jen zhruba pětina české populace. Alespoň jednou za život si ho prý ...
Skutečná láska po smrti? Příběh, který vyrazil Britům dech

Skutečná láska po smrti? Příběh, který vyrazil Britům dech

Britská veřejnost ztratila na Květnou neděli roku 1875 jednu z nejtišších, ale nejhlubších lásek – a parapsychologie získala příběh, který nedokázaly vysvětlit ani desítky let výzkumu. Případ Květné neděle spojuje ...