„Záchranná stanice Archa slouží širokému území, o čemž svědčí počet zvířat, o které se pracovnice stanice postaraly. Cílem je vždy zvíře, v okamžiku, kdy to jeho zdravotní stav dovolí, dostat zpět do přírody. Ve velké míře se to daří. Stanice odvádí skvělou práci“, říká Květa Vinklátová, náměstkyně pro kulturu a cestovní ruch Libereckého kraje.
Nejpočetnější skupinu tvořili jako každý rok netopýři hvízdaví, které musely pracovnice stanice odchytávat z lidských sídel během letních netopýřích invazí. „Zasahovali jsme v jedenácti různých objektech v Liberci a Jablonci a ošetřili celkem 1647 jedinců. Nejvíce netopýrů jsme vyprošťovaly ze zasedací místnosti v budově Policie ČR, kam jich během jednoho dne nalétlo více než tři sta,“ říká vedoucí záchranné stanice Ivana Hancvenclová.
Z důvodu silných dešťů v první polovině září se do péče ochranářů z Archy dostalo také velké množství ježků. Celkem jich bylo 228 kusů, což je téměř dvojnásobný počet, než bylo běžné v předchozích letech. „Mohutné lijáky vyplavily ježkům úkryty v době, kdy v nich byla ještě malá mláďata. V jednu dobu jsme měli v Arše najednou 70 ježků, včetně samic s mláďaty,“ dodává Hancvenclová.
Vyfukovali ho jehlou
Z ježčích příběhů byla také ojedinělá záchrana dospělého ježka, který trpěl tzv. balónovým syndromem. „Následkem zranění mu do podkoží pronikal vzduch a při nálezu byl nafouklý doslova jako balón. Ježka jsme několik dní museli vyfukovat silnou dutou jehlou, dostával antibiotika a léky proti bolesti. Nyní je stále v naší péči, neboť hibernuje, a do přírody ho vrátíme na jaře,“ vysvětluje vedoucí stanice.
Ze zástupců ptačí říše byl nejpočetnějším druhem kos černý (93 jedinců) a rorýs obecný (79 jedinců), u kterého byl takto vysoký počet způsobem zejména velkými horky v období hnízdění. „Rorýsi s oblibou hnízdí pod střechami, a dojde-li k nesnesitelnému rozpálení plechů na střeše, mláďata předčasně vyskakují ven,“ dodává.
Mohlo by vás zajímat
Řadu zásahů měly pracovnice Archy také u srnčí zvěře. Přesto, že v mnoha případech předávají řešení myslivcům (především tehdy, nelze-li již zvíře zachránit), zasahovaly u padesáti třech srn včetně jednadvaceti srnčat.
Rodila na parkovišti
Pozitivní ale je, že žádné z nich se do stanice nedostalo jako zbytečně odebrané – vždy se jednalo o srnčata prokazatelně osiřelá nebo zraněná. „Nejzajímavějším příběhem byl zásah na parkovišti před Turnovskou nemocnicí, kde se objevila rodící srna. Srna byla již zcela vyčerpaná, mládě viselo napůl z porodních cest. Pracovnice Archy, která na zavolání zaměstnankyň nemocnice na místo přijela, zjistila, že srnče je již uhynulé. Přímo na parkovišti s pomocí sestřiček srnu odrodila a převezla ji na veterinární kliniku Růžodol k dalšímu ošetření. Ještě týž den srnu vypustila zpět do přírody,“ vypráví vedoucí.
Z dravých ptáků se stejně jako v předchozích letech dostalo do liberecké záchranné stanice nejvíce poštolek, a to celkem 40 jedinců. „Vzpomínáme například na úspěšnou záchranu malého mláděte, které si při pádu z hnízda zlomilo nohu. Několik dní jsme ho museli držet v malé přepravce a zavěšené v roušce, aby na zafixovanou nohu nedošlapovalo. Po dvou měsících mohlo být uzdravené poštolátko vypuštěno,“ uvedla Hancvenclová.
Pomoci se od záchranářů dočkali také labutě, kterých vloni ošetřili 17. „Z Písečáku jsme museli odvézt labutí samici s pěti mláďaty, neboť přišla o partnera a sama by nebyla schopná takto malá mláďata ochránit. Neúplná rodinka u nás pobyla dva měsíce, než jsme je mohly vypustit zpět na svobodu,“ uzavírá příběhy Hancvenclová.
Ze zvířat, která se do Záchranné stanice Archa dostala v loňském roce, čeká na vypuštění ještě šestatřicet jedinců. Jsou mezi nimi například ježci, netopýři, srny, káně a jestřáb.
