Spánek je základním kamen zdraví
Co vše spánek ovlivňuje, zpravidla zjistíme, až když s ním začneme mít problémy. S nedostatkem kvalitního spánku souvisí mimo jiné poruchy koncentrace a zhoršení paměti, zejména schopnost uložit informace z krátkodobé paměti do střednědobé a dlouhodobé. Zkrátka roztržitost, zapomínání, obtížné osvojování nových vědomostí. Dále se výrazně snižuje odolnost vůči stresu. Člověka vyvedou z míry věci, které by dříve přešel s úsměvem, a stoupá celková podrážděnost. Z dlouhodobého hlediska je nedostatek spánku velmi rizikovým faktorem. Přispívá totiž k rozvoji mnoha civilizačních onemocnění, jako jsou kardiovaskulární choroby, oslabení imunity, nádorová onemocnění, depresivní a úzkostné stavy, rozvoj syndromu vyhoření, a dokonce i k závislosti na různých návykových látkách.
Kolik spánku potřebujeme
Obecně se uvádí, že optimální délka spánku u zdravého dospělého člověka se pohybuje mezi 7 až 8 hodinami denně. Lidé, kteří spí méně než 6 hodin, nebo více než 8 hodin, mají zvýšené zdravotní riziko. Tyto údaje tak znovu upozorňují na důležitost udržování vyváženého spánkového režimu, který ale může leccos narušit – ať už jsou to špatné návyky, či například nutnost práce ve směnném provozu. Délka spánku je však do jisté míry individuální záležitostí. Důležitým kritériem je, jak se cítíte po probuzení. Pokud jste odpočinutí a máte dostatek energie do nového dne, pak vás nemusí trápit, že nespíte přesně podle statistik.
Mohlo by vás zajímat
Jaké poruchy spánku nás často trápí
Nejčastější poruchou spánku, kterou v některé fázi života může trpět 10–20% dospělé populace, je nespavost (insomnie), která se projevuje potížemi při usínání anebo častým probouzením během noci či předčasným probuzením ráno. Její příčiny mohou být somatického rázu (např. v důsledku bolestí) nebo psychického rázu (např. v souvislosti s depresemi a úzkostmi), často však stačí „pouze“ přemíra stresu (náročné zaměstnání, vyčerpávající péče o nemocného člena rodiny). Druhá nejčastější porucha spánku (u 3–8 % dospělé populace) je spánková apnoe, což je porucha dýchání ve spánku, pro kterou jsou typické chrápání a nepravidelné dýchání s delšími zástavami dechu trvajícími 10 sekund i déle.
Mezi méně časté poruchy spánku, se kterými se můžeme setkat, patří:
- nadměrná denní spavost (známá jako hypersomnie),
- náměsíčnictví (somnambulismus),
- mluvení ze spaní (somnilogie),
- spánková paralýza, která je často spojená s pocitem paniky a úzkosti při usínání či probouzení,
- noční můry či děsy.
Jak si pomoci
Mnozí lidé, když nemohou spát, sáhnou po prášku na spaní. Toto je nejrychlejší, ale mnohdy také velmi krátkozraké řešení, které může vybudovat cestu až k závislosti.
Nejčastějšími příčinami poruch spánku jsou špatný životní styl a nepravidelný denní režim, zejména doba uléhání ke spánku, dále hektické životní tempo a přemíra stresu. Užitečným pomocníkem při snižování stresu a budování kvalitního spánku jsou relaxační cvičení. Různé techniky, jako je hluboké dýchání, meditace nebo jóga, pomáhají uvolnit napětí a připravit tělo a mysl na odpočinek. Velmi účinný je také pohyb v přírodě. Mnohdy dokážou divy pouhé pravidelné procházky k večeru, kdy člověk přeladí mysl do klidnějšího režimu, v kterém by se měl snažit zůstat po zbytek večera, než půjde spát.
Při vážnějších poruchách spánku je vhodné se obrátit na odborníka. Některé podpůrné prostředky lze zakoupit např. v lékárnách. Na léky však budete potřebovat předpis od lékaře, který by měl nejdříve posoudit váš zdravotní stav a společně s vámi se dobrat příčiny vašeho problému.
