Busty vytvořené v bílém carrarském mramoru zobrazují čtveřici panovníků spojených s habsburským rodem – Markétu Rakouskou, Filiberta II., Karla V. a Viléma V. „Tento výjimečný objev renesančních bust, ke kterému v NPÚ došlo, poprvé představujeme veřejnosti a to společně s dalšími předměty, které se vztahují k vyobrazeným osobnostem. Kromě samotných bust zde návštěvníci uvidí například relikviář s úlomkem z rakve císaře Karla V. a osvědčení o jeho pravosti, medaile s podobou Karla V. nebo rodokmen Savojské dynastie. Vystaveny zde jsou také portréty posledních Clam-Gallasů, kteří od roku 1801 veřejnosti zpřístupňovali své sbírky, mezi něž patřily právě i mramorové busty. Zajímavý je i historický inventář z 60. let 19. století, který ukazuje, jakým způsobem byly zdejší sbírky evidovány,“ vysvětluje Jana Michalčáková, náměstkyně generální ředitelky NPÚ pro památkovou péči.
Autorem portrétů dvojice manželů nizozemské místodržící Markéty Rakouské (1480–1530) a Filiberta II. (1480–1504), vévody savojského je vynikající nizozemský sochař Conrat Meit, který je považován za prvního zaalpského renesančního sochaře, označovaného také jako Michelangelo severu. „Jde o jediná díla tohoto autora na území ČR. Také v zahraničí jsou doklady jeho práce vzácné a vysoce ceněné. Meitovy busty přitom byly slavné již v době jejich vzniku a předpokládalo se, že byly již v 16. století zničeny,“ upozornila mluvčí Národního památkového ústavu Sychrov Lucie Bidlasová.
Třetím vystaveným dílem je portrét synovce a kmotřence Markéty Rakouské, císaře Karla V. (1500–1558). Jeho autorem je sochař z okruhu Michelangelova žáka, řeholníka Giovanniho Angela da Montorsoli. Jde o čtvrtou známou bustu tohoto typu, další najdeme v Neapoli, v madridském Pradu a ve francouzském klášteře Brou.
Poznejte příběh jejich životů
Poslední vystavenou reprezentační bustou je portrét bavorského vévody Viléma V. (1548–1626), bratrance císaře Rudolfa II. „Dlouhodobý výzkum Národního památkového ústavu finančně podporuje Ministerstvo kultury. V projektu Ad unicum se již od roku 2017 zaměřujeme na díla, která jsou od konce druhé světové války ve správě NPÚ, většina je vystavena, ale nebyla dosud podrobena odbornému zkoumání. Posun v poznání čtveřice bust byl přitom mimořádný, dataci jsme posunuli o tři století zpět, identifikovali jsme dvojici autorů a dosud neznámé osoby představujeme jako klíčové panovnické osobnosti renesanční Evropy. Je to jako když najdete fotografii neznámého člověka a později se dozvíte, koho zachycuje a poznáte vzrušující příběh jeho života. Kromě vědeckého poznání došlo ovšem i k finančnímu zhodnocení souboru. Každá busta má nyní hodnotu několika desítek milionů korun. Význam děl potvrzuje i mimořádný zájem o zápůjčku od prestižních českých i zahraničních sbírkových institucí jako je Národní galerie v Praze či Museé de Louvre v Paříži,“ poukazuje na mimořádnost objevu Šárka Radostová (NPÚ), kurátorka výstavy a hlavní řešitelka projektu Ad unicum.
Čtveřice bust byla dosud neurčena, dílem uložena v depozitáři či vystavena v rámci prohlídkové trasy rohanského zámku Sychrov. „Výzkum však odhalil jejich spojení se sběratelskou činností rodu Clam-Gallas, jehož členové uchovávali všechny busty ve svém rodovém muzeu na hradě Frýdlant již na počátku 19. století. Sochy Markéty a Filiberta byly přitom považovány za Petrarku a Lauru nebo za Markétu zv. Pyskatá, za krásného českého krále apod.,“ uvedla mluvčí Národního památkového ústavu Sychrov Lucie Bidlasová s tím, že akvizice byla v rámci výzkumu hypoteticky spojena s rozprodejem slavných rudolfinských sbírek na Pražském hradě.
Mohlo by vás zajímat
Práce doplňují portréty sběratelů
Obdivuhodné sochařské práce v expozici doplňují portréty sběratelů i předměty přibližující návštěvníkům další atributy jednotlivých osobností. Kromě již výše zmiňovaného například renesanční zbroj, Řád zlatého rouna a další. „Výstavu jsme cíleně směřovali na září, neboť 6. září začínají Dny evropského dědictví a tato výstava je více než důstojným připomenutím těchto historických svátků – spojuje výzkumnou činnost, péči o mobiliární fond a jeho restaurování, správu památky a prezentaci veřejnosti,“ vysvětluje Miloš Kadlec, ředitel NPÚ, ÚPS na Sychrově, pod jehož správu hrad a zámek Frýdlant spadá.
Vzácná návštěva je součástí hlavního prohlídkového okruhu až do 2. listopadu, beze změny vstupného. Výstava vznikla na základě institucionální podpory dlouhodobého koncepčního rozvoje výzkumné organizace poskytované Ministerstvem kultury (IP DKRVO).
