Dnes je 22. 12. 2025 a svátek má Šimon

Mikuleč: Tuto obec obklopuje záhada lebek nalezených na zdejším hřbitově

Obec Mikuleč leží na bývalém litomyšlském panství uprostřed lesů na Javornickém hřbetu a obklopuje ji záhada až hororová.

Záhada hřbitova

Nad severním okrajem vsi stojí kostel sv. Jiří – původně zde stál již ve 14. století, byl však později zbořen a na gotických základech vystavěn znovu ve 2. polovině 18. století. A právě hřbitov u kostela se stal dějištěm naší záhady – záhady mikulečských lebek.

Podivné kosterní pozůstatky

Začalo to takto: při přestavbě hřbitovní márnice roku 1932 narazili dělníci na zvláštní nález, kterým byly podivně pohřbené mrtvoly – ty měly uprostřed čela kruhovou díru a jakoby svázané ruce. Celá věc se začala prošetřovat, ujal se toho archeolog prof. Červinka z Prahy, který si na pomoc vzal uznávaného kolegu z Vídně prof. Hällera. Zkoumali kostry a jejich pozůstatky, stejně jako hroby, ale ani po čtyřech letech tajemství nerozluštili.

Následky?

Možná by vše vyznělo do ztracena… V roce 1936 ale našli profesora Hällera v jeho vídeňském bytě mrtvého a prý zemřel na následky velké hrůzy a děsu, které se ostatně zračily i v jeho tváři. Z jeho pracovny zmizely lebky všech zkoumaných nebožtíků z mikulečského hřbitova. Za podobných okolností byl o měsíc později nalezen ve své pracovně i profesor Červinka.

Pokračování

Při poválečném bourání domu č. 93 v horní části obce došlo posléze k novému objevu – v základech byly nalezeny další lidské kostry, podobné těm, které již byly zkoumány zmíněnými profesory. Znovu byli povoláni odborníci, tentokrát si záležitost vzal na starost archeolog Petr Černý. Přiklonil se k názoru profesora Červinky, že jde o oběti inkvizičních procesů s čarodějnicemi a upíry.

Jednoznačné důkazy však stále chyběly…

I Petra Černého stihl stejný osud jako dva předchozí profesory, zemřel nedlouho po zkoumání koster, a to roku 1947. Může to být náhoda – ale všichni tři zemřeli právě, když byl měsíc v úplňku.

 Protiupírská opatření

U lidí, které ostatní považovali za upíry, bývalo zvykem pohřbívat je různými zvláštními způsoby, třeba obličejem dolů. Často byli nějak znehybňováni, aby se jim tak znemožnil návrat mezi živé. Případně byli probodnuti kůlem či jim byl nějak znetvořen obličej.

Zbývá dodat, že záhada mikulečských lebek a ani těch, kteří je zkoumali, není zcela objasněna…

Staňte se členy FB skupiny Život v Pardubickém kraji a žádná zpráva vám neunikne.
Sledujte nás na síti X, kde pro vás připravujeme plejádu pestrých zpráv.

Revue

Vánoce jako čas magie: Jaké bývaly rituály a pověry tajemných zimních nocí

Vánoce jako čas magie: Jaké bývaly rituály a pověry tajemných zimních nocí

Vánoce nikdy nebyly jen svátky klidu a rodinných setkání. Od nepaměti v sobě nesly magickou sílu, obavy z budoucnosti i snahu ji alespoň na chvíli ovlivnit. Staré rituály, pohanské zvyky ...
Tajemství pradávné odvahy: Jak první Australané objevili pevninu, kterou nemohli vidět

Tajemství pradávné odvahy: Jak první Australané objevili pevninu, kterou nemohli vidět

První Australané nevstoupili do neznámého světa náhodou. Přes tisíciletí postupně postupovali z Afriky, přes ostrovy jihovýchodní Asie, až na pevninu Sahul, kde dnešní Austrálie, Tasmánie a Nová Guinea tvořily domov ...
Záhadní dvojníci, kteří nevěstí nic dobrého

Záhadní dvojníci, kteří nevěstí nic dobrého

Setkání s vlastním dvojníkem patří k nejděsivějším záhadám lidstva. Podle starých mýtů i modernějších svědectví nejde o nevinnou náhodu. Jsou tajemná zjevení pouhou halucinací lidské mysli, nebo se skutečně díváme ...
Tisíce kamenů a žádné odpovědi: Proč stojí menhiry u Carnacu?

Tisíce kamenů a žádné odpovědi: Proč stojí menhiry u Carnacu?

Tisíce kamenných obrů stojí v tichých řadách a mlčky hledí do krajiny Bretaně. Nikdo přesně neví, proč zde byly vztyčeny ani komu sloužily. Monumenty u obce Carnac patří k největším ...
Může věda skutečně klonovat vyhynulá zvířata? Co je dnes možné a co je stále sci-fi

Může věda skutečně klonovat vyhynulá zvířata? Co je dnes možné a co je stále sci-fi

Klonování vyhynulých zvířat láká lidskou fantazii už dlouho – od filmů jako Jurský park až po aktuální biotechnologické projekty. I když se věda opravdu posunula a umíme číst a upravovat ...
Děsivá Mavericks: Proč se surfaři bojí vlny smrti

Děsivá Mavericks: Proč se surfaři bojí vlny smrti

Na mapě je to jen malá šedá plocha u kalifornského pobřeží. Ve skutečnosti však Mavericks patří k nejnebezpečnějším vlnám světa – živlu, který dokáže zároveň přitahovat i požírat své vyvolené. ...
V novém roce chtějí lékaři více prevence

V novém roce chtějí lékaři více prevence

Od ledna 2026 dochází po deseti letech ke změně v rozsahu poskytované zdravotní péče v oblasti preventivních prohlídek. Cílem je zachytit vážné onemocnění dříve, než se naplno projeví a efektivněji ...
Rok 2026 – co čeká nejen naše peníze? 

Rok 2026 – co čeká nejen naše peníze? 

V roce 2026 nás čeká mnoho změn, na které budeme muset reagovat. Některé jsou předvídatelné, jiné mnohé překvapí. Největší změny se budou týkat zaměstnanců a zaměstnavatelů a jejich povinných odvodů. Ty ale vycházejí ...
Nevinný v cele smrti: DNA prokázala, že Kirk Bloodsworth nebyl pachatelem zločinu

Nevinný v cele smrti: DNA prokázala, že Kirk Bloodsworth nebyl pachatelem zločinu

Devět let odsouzení: pobyt v cele smrti, dvě doživotní odsouzení a nakonec svoboda díky DNA. Příběh Kirka Bloodsworthe je tragickým i poučným příkladem justičního omylu, který změnil životy a inspiroval ...
Správná novoroční předsevzetí mohou odstartovat nový životní směr

Správná novoroční předsevzetí mohou odstartovat nový životní směr

Silvestrovský přípitek a půlnoční ohňostroj je podobná tradice jako novoroční předsevzetí. Podle průzkumu si ho dávají spíše mladí lidé a jen zhruba pětina české populace. Alespoň jednou za život si ho prý ...