Měnící se klima zaznamenáváme na vlastní kůži doslova všichni – ať už je to nedostatek vláhy během léta, málo sněhu v zimě, nebo teplotní výkyvy během několika dní. Také meteorologové potvrzují, že loňský rok byl mimořádně teplý. A je velmi pravděpodobné, že i letošní rok bude plný rekordů nejen teplotních, ale i co se týče meteorologických jevů.
S měnícím se klimatem zažíváme i na našem území výrazné odchylky počasí, na jaké jsme byli po léta zvyklí. „Rok 2023 byl na území ČR teplotně silně nadnormální, průměrná roční teplota vzduchu 9,7 °C byla o 1,4 °C vyšší než normál v letech 1991–2020. Jde tak o vůbec nejteplejší rok zaznamenaný v řadě od roku 1961. Doposud nejteplejším rokem na našem území byl rok 2018 s průměrnou roční teplotou 9,6 °C,“ uvedla mluvčí Českého hydrometeorologického úřadu Monika Hrubalová.
Kromě loňského dubna a května byla odchylka od průměrné měsíční teploty vzduchu na našem území kladná. Právě duben byl podle statistik s průměrnou teplotou 6,4 °C silně podnormální.
Srážek bylo během roku dost, bílé Vánoce ale nejsou časté
Srážkově byl uplynulý rok na území ČR normální. Průměrně napadlo 728 mm srážek, a to představuje v dlouhodobém desetiletém období 106procentní stav. „V průběhu roku se střídaly na srážky bohaté a chudé měsíce. Srážkově silně nadnormální byly měsíce duben, srpen a listopad s prosincem. Naopak velmi suché bylo září, kdy na území ČR spadlo v průměru pouze 30 procent obvyklých srážek,“ dodala Monika Hrubalová.
Bílé ladovské Vánoce zůstávají už jen na obrázcích. Fakt, že české Vánoce bývají bez sněhu, berou lidé jako normální. Především v nížinách je sněhová pokrývka vzácností. Celé tři sváteční dny zažili v bílém od roku 1961 v Praze dvakrát, v Olomouci pětkrát, v Teplicích šestkrát a v Brně a Hradci Králové sedmkrát. S rostoucí nadmořskou výškou je šance zažít celé Vánoce pod sněhem pravděpodobnější, ale třeba i Lysá Hora byla za posledních 63 let sedmkrát bez sněhu.
Letošní rok můžeme čekat další extrémy
Dlouhodobé předpovědi meteorologové nedávají, přirovnávají je spíše k věštění z křišťálové koule. Podle odborníků ale i letos máme čekat velmi teplý rok, vliv bude mít fenomén El Niño a hlavně probíhající klimatické změny. Vliv lidské činnosti je totiž na klima zásadní a projevuje se stále víc, i když si to lidé často nechtějí přiznat. Čekají nás nejen časté výkyvy teplot, ale i extrémní projevy počasí, jakými jsou povodně, sucha nebo nezvykle silné bouřky – zkrátka musíme se připravit na řadu klimatických rekordů i na našem území.
Co je El Niño a La Niña?
- Při El Niñu dochází v obecně chladnější východní části Tichého oceánu podél rovníku k nárůstu teploty povrchu moře oproti dlouhodobému průměru až o více než 3 °C. To zde způsobuje nadnormální srážky, které zasahují i na západní pobřeží Jižní Ameriky, kde vyvolávají mnohdy katastrofální záplavy. Naopak v Austrálii, západním Tichomoří i Indii často nastává sucho. Pokles tlaku vzduchu ve východním Tichomoří způsobuje zeslabení pasátů, takže slábnou povrchové oceánské proudy i přesuny vody bohaté na živiny z hlubin směrem k hladině (takzvaný upwelling) při západním pobřeží Jižní Ameriky. To zde vede k hynutí ryb a působí obrovské hospodářské škody. Projevuje se nejsilněji od prosince do dubna, což vedlo k jeho pojmenování – chlapeček, jezulátko.
- La Niña se projevuje naopak chladnější vodou moře podél rovníku oproti normálu až o více než 3 °C. Způsobuje zesílení srážek v západním Tichomoří, a naopak sucho v jeho centrální části. Nárůst tlaku vzduchu ve východním Tichomoří způsobuje zesílení pasátů, takže zesilují povrchové oceánské proudy i upwelling hlubinné vody při západním pobřeží Jižní Ameriky. Označení La Niña (holčička) vzniklo jako protiklad k pojmenování dříve poznané, opačné fáze El Niño.
Zdroj: slovnik.cmes.cz