MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ- Každoročně přibývá pacientů se selháváním srdce. Výjimkou bohužel není ani Moravskoslezský kraj. Hlavní příčinou je podle lékařů hlavně stárnutí populace. Svou roli ale hraje i častější nezdravý životní styl a nedostatečné povědomí o rizicích spojených s nemocemi srdce mezi lidmi v kraji. Experti však upozorňují na další problém: Kromě rostoucího počtu pacientů není dost kardiologů v odlehlých oblastech. Po propuštění pacienta z nemocnice je přitom navazující péče specialisty naprosto klíčová.
Jak se selhávání srdce projevuje
Při srdečním selhání nezvládá srdce pumpovat do těla dostatečné množství okysličené krve a zásobovat jí ostatní orgány. Odhalení ztěžuje fakt, že první příznaky se často projevují v jiných částech těla než u srdce a lidé je přisuzují vyššímu věku a nízké fyzické kondici. V důsledku snížené čerpací funkce při srdečním selhání dochází k hromadění tekutiny a příznakům, jako je dušnost, únava, otoky břicha nebo nohou. Část pacientů také pozoruje nespavost, nechutenství či nepravidelné nebo rychlé bušení srdce. K rozvoji srdečního selhání obvykle dochází po prodělání infarktu nebo u pacientů se srdeční arytmií.
Staňte se členy FB skupiny Život v Moravskoslezském kraji a žádná zpráva vám neunikne. Sledujte nás Twitteru, kde pro vás připravujeme plejádu pestrých zpráv.
Počty pacientů raketově rostou
Lékaři odhadují, že v Moravskoslezském kraji nyní žije přibližně 40 000 pacientů se srdečním selháním, každoročně pak stovky dalších přibývají. „Nárůst případů začíná být významný medicínský problém. Statistiky ukazují, že polovina pacientů s touto diagnózou zemře do pěti let. Prognóza selhání srdce, zvlášť u pokročilejších stadií, je podobně závažná jako u některých typů zhoubných nádorů,“ sdělil přednosta Interní a kardiologické kliniky FN Ostrava Jan Václavík. Právě v ní ještě v roce 2019 ošetřili 1 766 pacientů se srdečním selháním, za rok 2023 už to bylo přes 2 300 pacientů. K nárůstu přispívá i kouření, konzumace alkoholu a obezita pacientů.
Na situaci v Moravskoslezském kraji se podepisuje fakt, že patří mezi chudší oblasti České republiky. „Nižší společenský a ekonomický status obyvatel se pak projevuje v obecně nižší osvětě ohledně zdraví srdce, příznaků jeho selhání nebo rizik, které s sebou choroba nese. U chudší části populace tak často vázne spolupráce mezi lékařem a pacientem, který si neuvědomuje možnou příčinu svého stavu a nevyhledá včas odbornou pomoc,“ řekl kardiolog Interní a kardiologické kliniky FN Ostrava Jiří Pudich. Pro region je podle něj také typický vyšší výskyt pacientů s plicními chorobami, jako je chronická obstrukční plicní nemoc, která zvyšuje riziko srdečního selhání a zhoršuje jeho průběh.
V odlehlých oblastech chybí ambulance
Jako velký problém se ve světle nárůstu případů srdečního selhání podle expertů jeví i počty kardiologických ambulancí v regionu. V samotné Ostravě je hustota kardiologických ambulancí dostatečná a podobně vysoká jako v Brně nebo Praze. Problém je ale v odlehlejších oblastech, jako je například Jesenicko nebo Bruntálsko. Je ale snaha i tyto oblasti dostatečně zasíťovat tak, aby byla pro pacienty péče dostupná. Nejdůležitější je právě návaznost péče o pacienta s onemocněním srdce po propuštění z nemocnice. Správně by se totiž měli nejpozději do dvou týdnů po propuštění dostat do péče ambulantního kardiologa. V této fázi je pro pacienta klíčové správně nastavit a kontrolovat další terapii. Ve chvíli, kdy se to nestane, mu hrozí velké riziko opětovného selhání, zhoršení stavu nebo i smrti. Správně vedená moderní léčba jej naopak od další hospitalizace a komplikací může ochránit.
Nárůst případů však podle lékařů bude do budoucna činit potíže celému zdravotnickému systému, Moravskoslezského kraje nevyjímaje. „Narážíme na to, že máme nedostatek jak lékařů, tak sester. Péče o nemocné s pokročilým srdečním selháním je nesmírně časově náročná a její potřeba se bude jen prohlubovat,“ upozornil Pudich. Důležitá je podle něj ale i spolupráce samotných pacientů. Vzniku nebo zhoršení onemocnění srdce by se měli snažit předejít úpravou životního stylu nebo pravidelnými preventivními prohlídkami u praktického lékaře. Ten může u pacienta, který si stěžuje na dušnost, otoky nohou a únavu, provést jednoduchý krevní test a při podezření na srdeční selhání jej odeslat ke kardiologovi.