Vraždící Hubner
Šlo o zámožného trutnovského měšťana Štěpána Hubnera. Byl ve městě dokonce znám coby jeden z nejbohatších a nejvlivnějších měšťanů a vlastnil dům stojící přímo na náměstí. Ovšem na druhou stranu se o něm povídalo, že má styky s ďáblem. Zázračně rychle prý zbohatl, a to hlavně obchodováním s vínem, které mu ve sklepeních opět zázračně rychle přibývalo.
6. července 1567 uhořel za podivných okolností a následoval horor. Vstával prý z hrobu, honil lidi a pak je tak objal, že je umačkal a několik lidí takto zemřelo. Město se tedy usneslo, aby kat jeho tělo vykopal z hrobu, a oddělil mu hlavu od těla. Tehdy údajně z Hubnera tryskala čerstvá krev, přestože pohřben byl již před pěti měsíci. Tělo bylo následně spáleno na prach.
Mohlo by vás zajímat
Jeho příběh zaznamenali jak Bohuslav Balbín, tak Jan František Beckovský a také upírův současník Šimon Hüttel.
Myslata
Vypráví se však i o dalších českých upírech, dokonce se o nich dochovaly písemné zprávy. Kupříkladu roku 1337 zaznamenal jeden příběh benediktinský opat Jan Neplach v kronice sázavského kláštera a tento příběh po něm trochu vylepšil Václav Hájek z Libočan v Kronice české. Zaznamenal tedy, že v roce 1337 ve vsi poblíž Kadaně zemřel pastýř jménem Myslata. Každou noc pak vstával a chodil po okolí. Mluvil prý s lidmi, jako by byl živý a časem je prý i dávil. Také koho zavolal jménem, ten do osmi dnů zemřel. Lidé ze širokého okolí se sešli, vykopali jej a probili dubovým kůlem. On však opět z hrobu vstával a vraždil víc než předtím. Lidé si tedy zavolali dva katy, kteří Myslatu upálili a pak byl konečně pokoj.
Upírské lokality
Archeologové nalezli na mnoha místech u nás hroby, u nichž byly patrné stopy po „antiupírských“ zásazích. Různým způsobem tam nebožtíci byli zajištěni, aby po smrti neškodili. Taková místa nalezli badatelé kupříkladu v Žatci, v Lochenicích na Královéhradecku, Lahovicích u Prahy, Zelenči, Prostějově, Písku a v Čelákovicích. Hřbitov vampýrů v Čelákovicích je ojedinělý počtem pohřbených, dnes se ale badatelé kloní k názoru, že šlo spíše o pohřebiště popravených odsouzenců.
Zvláštní pověry
Protiupírská opatření u nebožtíků vypadají leckdy úsměvně. Ještě v polovině 20. století v cikánských osadách na Slovensku se dávaly do rakví noviny. Podle zdejší pověry mrtvý nemohl odejít z rakve, dokud noviny nepřečetl. Protože většina lidí žijících zde v osadách neuměla číst, měli ho tak zajištěného navždy. Je to taková obdoba prastarého zvyku házet do hrobu mák. Nebožtík opět nemůže opustit hrob, a to dokud nespočítá všechna zrníčka.
