Dnes je 22. 12. 2025 a svátek má Šimon

Jeskyně Altamira: Můžeme ji snad přiřadit k prvním posvátným místům na světě?

Jeskyně Altamira se nachází na severu Španělska, u Santillana del Mar, poblíž přístavního města Santander, a v roce 1879 ji náhodou objevil Marcelino de Sautuola, místní advokát, ale také amatérský přírodovědec. U zavaleného vchodu našel kosti zvířat, zuby a kostěné sošky.

Úžasný nález objevitelovy dcery

Jeskyně má řadu „místností“ vytvořených erozí ve vápenci. Na délku měří asi 270 metrů. Trvalo ale ještě nějakou dobu, než byly objeveny jeskynní kresby, jimiž je dnes jeskyně tak proslulá. Jejich objevitel měl ovšem smůlu. Byly v tak dobrém stavu, že byly nejprve považovány za padělky. Jeskynní malby objevila jeho osmiletá dcera Marie, která je náhodou nalezla v postranní chodbě. A teprve po jeho smrti se ukázalo, že jsou pravé. Zcela uznány byly až počátkem 20. století.

Osídlení

Podle všeho se zdá, že jeskyně byla obývána už v aurignackém období, tedy asi před dvaatřiceti tisíci lety), z něhož pocházejí první znázornění postav. Ale zcela jistě už byla osídlena v období solutréanském a magdalénském (19 000 – 11 000 př. Kr.), jak ukázala radiokarbonová metoda určování stáří organických zbytků nalezených v jeskyni.

Místnost, které se říká „hlavní hala“, byla včetně stropu vyzdobena na počátku magdalénského období. Barevné malby znázorňují bizony, koně, jeleny a kance. Jsou to velké postavy – kupříkladu jelen je dlouhý dva metry. Postavy jsou navíc provedené do detailů. Pravěcí umělci navíc využili i profilu stěn, aby zvířata jako by „ožila“, takže téměř vypadají jako trojrozměrná. Ovšem malby tvoří také lidské postavy se zvířecí hlavou a záhadné symboly.

Uznání

Je nabíledni, že celkový účinek je fantastický a altamirské jeskyni se říká Sixtinská kaple paleolitického umění. Roku 1985 byla Altamira zapsána na seznam světového dědictví UNESCO.

Badatelé se navíc kloní k názoru, že malby nebyly jen pouhým znázorněním, ale kouzelnými kresbami, které měly přivábit tato zvířata k lovcům. Šlo tedy v podstatě o jakési vizuální modlitby. Proto lze podobné jeskyně zařadit mezi první posvátná místa na světě.

Takovýto unikátní nález se stal prvním z významných dokladů o tehdejší vyspělosti výtvarného umění a samozřejmě podal další svědectví o životě tehdejších lidí.

Dnes je správou jeskyně pověřeno pro ni zřízené muzeum, přístup do samotné jeskyně je přísně regulován a kontrolován, vstup je dovolen jedné skupině o pěti osobách vždy pouze jednou za týden. Davy turistů totiž zvláště ve druhé polovině 20. století malby značně poškodily.

Staňte se členy FB skupiny Život v Jihočeském kraji a žádná zpráva vám neunikne.
Sledujte nás na síti X, kde pro vás připravujeme plejádu pestrých zpráv.

Revue

Vánoce jako čas magie: Jaké bývaly rituály a pověry tajemných zimních nocí

Vánoce jako čas magie: Jaké bývaly rituály a pověry tajemných zimních nocí

Vánoce nikdy nebyly jen svátky klidu a rodinných setkání. Od nepaměti v sobě nesly magickou sílu, obavy z budoucnosti i snahu ji alespoň na chvíli ovlivnit. Staré rituály, pohanské zvyky ...
Tajemství pradávné odvahy: Jak první Australané objevili pevninu, kterou nemohli vidět

Tajemství pradávné odvahy: Jak první Australané objevili pevninu, kterou nemohli vidět

První Australané nevstoupili do neznámého světa náhodou. Přes tisíciletí postupně postupovali z Afriky, přes ostrovy jihovýchodní Asie, až na pevninu Sahul, kde dnešní Austrálie, Tasmánie a Nová Guinea tvořily domov ...
Záhadní dvojníci, kteří nevěstí nic dobrého

Záhadní dvojníci, kteří nevěstí nic dobrého

Setkání s vlastním dvojníkem patří k nejděsivějším záhadám lidstva. Podle starých mýtů i modernějších svědectví nejde o nevinnou náhodu. Jsou tajemná zjevení pouhou halucinací lidské mysli, nebo se skutečně díváme ...
Tisíce kamenů a žádné odpovědi: Proč stojí menhiry u Carnacu?

Tisíce kamenů a žádné odpovědi: Proč stojí menhiry u Carnacu?

Tisíce kamenných obrů stojí v tichých řadách a mlčky hledí do krajiny Bretaně. Nikdo přesně neví, proč zde byly vztyčeny ani komu sloužily. Monumenty u obce Carnac patří k největším ...
Může věda skutečně klonovat vyhynulá zvířata? Co je dnes možné a co je stále sci-fi

Může věda skutečně klonovat vyhynulá zvířata? Co je dnes možné a co je stále sci-fi

Klonování vyhynulých zvířat láká lidskou fantazii už dlouho – od filmů jako Jurský park až po aktuální biotechnologické projekty. I když se věda opravdu posunula a umíme číst a upravovat ...
Děsivá Mavericks: Proč se surfaři bojí vlny smrti

Děsivá Mavericks: Proč se surfaři bojí vlny smrti

Na mapě je to jen malá šedá plocha u kalifornského pobřeží. Ve skutečnosti však Mavericks patří k nejnebezpečnějším vlnám světa – živlu, který dokáže zároveň přitahovat i požírat své vyvolené. ...
V novém roce chtějí lékaři více prevence

V novém roce chtějí lékaři více prevence

Od ledna 2026 dochází po deseti letech ke změně v rozsahu poskytované zdravotní péče v oblasti preventivních prohlídek. Cílem je zachytit vážné onemocnění dříve, než se naplno projeví a efektivněji ...
Rok 2026 – co čeká nejen naše peníze? 

Rok 2026 – co čeká nejen naše peníze? 

V roce 2026 nás čeká mnoho změn, na které budeme muset reagovat. Některé jsou předvídatelné, jiné mnohé překvapí. Největší změny se budou týkat zaměstnanců a zaměstnavatelů a jejich povinných odvodů. Ty ale vycházejí ...
Nevinný v cele smrti: DNA prokázala, že Kirk Bloodsworth nebyl pachatelem zločinu

Nevinný v cele smrti: DNA prokázala, že Kirk Bloodsworth nebyl pachatelem zločinu

Devět let odsouzení: pobyt v cele smrti, dvě doživotní odsouzení a nakonec svoboda díky DNA. Příběh Kirka Bloodsworthe je tragickým i poučným příkladem justičního omylu, který změnil životy a inspiroval ...
Správná novoroční předsevzetí mohou odstartovat nový životní směr

Správná novoroční předsevzetí mohou odstartovat nový životní směr

Silvestrovský přípitek a půlnoční ohňostroj je podobná tradice jako novoroční předsevzetí. Podle průzkumu si ho dávají spíše mladí lidé a jen zhruba pětina české populace. Alespoň jednou za život si ho prý ...