Dnes je 21. 12. 2025 a svátek má Natálie

Je možné, aby lidé jednou žili i v hlubinách moří?

O povrchu Měsíce víme více než o mořském dnu. Přitom oceány pokrývají dvě třetiny zemského povrchu. Mohou se jednou stát životním prostorem pro stále početnější lidstvo?

Dobyli tu největší hloubku

Píše se 23. leden 1960. Donald Walsh, poručík amerického námořnictva a jeho mladý švýcarský kolega Jacques Piccard se už čtyři a půl hodiny krčí ve velitelské kabině batyskafu Trieste. Pak konečně ucítí lehký náraz a Walsh hlásí do ultrazvukového telefonu: „Jsme dole.“ Kde? Dole tehdy znamenalo dno propasti Challenger v Mariánském příkopu v nejhlubším místě Tichého oceánu, 10 740 metrů pod mořskou hladinou. Lidé se právě dostali do největší hloubky, jaké kdy dosáhli.

Tím okamžikem odstartovalo dobývání mořských hlubin pomocí nejmodernějších technologií. Dnes už můžeme být svědky toho, jak si lidé rozdělují poklady mořských hlubin přidělováním licenčních oblastí a těžebních práv. Pátrá se ale nejen po ložiscích ropy a zemního plynu – hledají se také ložiska manganových hrud (konkrecí) a metanhydrátu.

Podmořský život není zdaleka dost probádaný

Pokud jde o podmořský život, nejsou překvapení ještě u konce. Badatelé se dokonce domnívají, že existuje ještě nejméně milion neobjevených živočišných druhů, a k tomu ještě možná i stonásobek neznámých mikrobů.

Mohly by se některé z těchto mikroorganismů třeba stát základem nových léčiv? Nebo by nám mohly poskytnout informace o formách života na vzdálených planetách? V blízkosti podmořských vulkánů se kupříkladu prohánějí bakterie, kterým nevadí extrémně vysoké teploty a nedostatek kyslíku.

Hledá se životní prostor pod vodou

Lidé také hledají možnosti, jak se moři přizpůsobit, ba dokonce jak v jeho hlubinách žít. Již v roce 1964 zřídilo námořnictvo USA u Baham podmořskou stanici Sealab I, v níž v hloubce 60 metrů žilo pět „akvanautů“. Následovala stanice Sealab II v roce 1965 a o čtyři roky později, u pobřeží Kalifornie v hloubce 180 metrů, Sealab III.

V tlakové komoře Německého centra pro letectví a kosmonautiku v Kolíně nad Rýnem byla v 90. letech 20. století uskutečněna simulace dosud nejhlubšího volného ponoru člověka do hloubky 615 metrů.

Mezitím již existují podmořské hotely, byť v malé hloubce. Japonské stavební firmy vypracovaly projekty podmořských předměstí. Jsou to rozlehlé obytné prostory, které jsou s pevninou spojeny tunely.

Budeme mít žábry?

Bude se však člověk moci jednoho dne ve vodě volně pohybovat a dýchat jako ryba? Již v roce 1964 v New Yorku byl žurnalistům předveden křeček, který seděl v průhledné kostce uprostřed akvária. Stěny kostky byly vyrobeny z fólie, která nepropouští vodu, ale propouští ve vodě obsažený kyslík – byly to tedy jakési umělé žábry. Další zdokonalení této metody určitě přinese nanotechnologie. Mluví se už o operativně implantovaných žábrách. Stane se z Homo sapiens jednou Homo aquaticus?

Staňte se členy FB skupiny Život v Jihočeském kraji a žádná zpráva vám neunikne.
Sledujte nás na síti X, kde pro vás připravujeme plejádu pestrých zpráv.

Revue

Tajemství pradávné odvahy: Jak první Australané objevili pevninu, kterou nemohli vidět

Tajemství pradávné odvahy: Jak první Australané objevili pevninu, kterou nemohli vidět

První Australané nevstoupili do neznámého světa náhodou. Přes tisíciletí postupně postupovali z Afriky, přes ostrovy jihovýchodní Asie, až na pevninu Sahul, kde dnešní Austrálie, Tasmánie a Nová Guinea tvořily domov ...
Záhadní dvojníci, kteří nevěstí nic dobrého

Záhadní dvojníci, kteří nevěstí nic dobrého

Setkání s vlastním dvojníkem patří k nejděsivějším záhadám lidstva. Podle starých mýtů i modernějších svědectví nejde o nevinnou náhodu. Jsou tajemná zjevení pouhou halucinací lidské mysli, nebo se skutečně díváme ...
Tisíce kamenů a žádné odpovědi: Proč stojí menhiry u Carnacu?

Tisíce kamenů a žádné odpovědi: Proč stojí menhiry u Carnacu?

Tisíce kamenných obrů stojí v tichých řadách a mlčky hledí do krajiny Bretaně. Nikdo přesně neví, proč zde byly vztyčeny ani komu sloužily. Monumenty u obce Carnac patří k největším ...
Může věda skutečně klonovat vyhynulá zvířata? Co je dnes možné a co je stále sci-fi

Může věda skutečně klonovat vyhynulá zvířata? Co je dnes možné a co je stále sci-fi

Klonování vyhynulých zvířat láká lidskou fantazii už dlouho – od filmů jako Jurský park až po aktuální biotechnologické projekty. I když se věda opravdu posunula a umíme číst a upravovat ...
Děsivá Mavericks: Proč se surfaři bojí vlny smrti

Děsivá Mavericks: Proč se surfaři bojí vlny smrti

Na mapě je to jen malá šedá plocha u kalifornského pobřeží. Ve skutečnosti však Mavericks patří k nejnebezpečnějším vlnám světa – živlu, který dokáže zároveň přitahovat i požírat své vyvolené. ...
V novém roce chtějí lékaři více prevence

V novém roce chtějí lékaři více prevence

Od ledna 2026 dochází po deseti letech ke změně v rozsahu poskytované zdravotní péče v oblasti preventivních prohlídek. Cílem je zachytit vážné onemocnění dříve, než se naplno projeví a efektivněji ...
Rok 2026 – co čeká nejen naše peníze? 

Rok 2026 – co čeká nejen naše peníze? 

V roce 2026 nás čeká mnoho změn, na které budeme muset reagovat. Některé jsou předvídatelné, jiné mnohé překvapí. Největší změny se budou týkat zaměstnanců a zaměstnavatelů a jejich povinných odvodů. Ty ale vycházejí ...
Nevinný v cele smrti: DNA prokázala, že Kirk Bloodsworth nebyl pachatelem zločinu

Nevinný v cele smrti: DNA prokázala, že Kirk Bloodsworth nebyl pachatelem zločinu

Devět let odsouzení: pobyt v cele smrti, dvě doživotní odsouzení a nakonec svoboda díky DNA. Příběh Kirka Bloodsworthe je tragickým i poučným příkladem justičního omylu, který změnil životy a inspiroval ...
Správná novoroční předsevzetí mohou odstartovat nový životní směr

Správná novoroční předsevzetí mohou odstartovat nový životní směr

Silvestrovský přípitek a půlnoční ohňostroj je podobná tradice jako novoroční předsevzetí. Podle průzkumu si ho dávají spíše mladí lidé a jen zhruba pětina české populace. Alespoň jednou za život si ho prý ...
Skutečná láska po smrti? Příběh, který vyrazil Britům dech

Skutečná láska po smrti? Příběh, který vyrazil Britům dech

Britská veřejnost ztratila na Květnou neděli roku 1875 jednu z nejtišších, ale nejhlubších lásek – a parapsychologie získala příběh, který nedokázaly vysvětlit ani desítky let výzkumu. Případ Květné neděle spojuje ...