Kdo odhalí tajemství rotundy sv. Kateřiny ve Znojmě?

Kaple zasvěcená sv. Kateřině ve Znojmě patří k raně středověkému typu kostelů, kterým říkáme rotundy. Je poslední stojící stavbou zbylou ze středověkého hradu. Z části hradu se stal v průběhu věků barokní zámek, který však v 19. století zabral městský pivovar. Rotunda se stala skladištěm a až díky romantickému zájmu o památky minulosti byla v polovině 19. století doceněna její mimořádná hodnota.

Ne zcela jasná funkce

Jak rotundu dohledáme v dokumentech? Zasvěcení sv. Kateřině bývalo běžné až do doby gotické a některé zprávy hovoří jen o kapli na hradě. Přednější byly tehdy farní kostely, ty určovaly řád církevního života a jedním z jejich hlavních poznávacích znaků byl hřbitov. Ovšem všechny vrstvy, které k rotundě vedou, případný hřbitov zcela pohřbily.

Výzdoba rotundy vedla k mnoha fantastickým interpretacím. Totiž vedle křesťanských obvyklých námětů malby obsahují i rozsáhlý soubor obrazů knížat společně s výjevy z dávné historie (Přemysl Oráč). Již století se vede odborná diskuze okolo výkladu maleb. Alespoň jedno je jisté, byl to hradní kostel (to již bylo uvedeno) a knížecí kaple. Malby byly určeny především knížeti a jeho dvoru. Tak také měly vypovídat o otázkách legitimní vlády a moci.

Otázka vzniku

Sice by ovšem nejasnostem měl předejít nápis, který udává vznik maleb do roku 1134 za knížete Konráda s chotí. Vznikl ale dodatečně, možná až ve 14. století – obsah je tak možná pravdivý, ale zcela věrohodný není.

Jedná se také o dva výklady historie stavby. Buď vznikla najednou roku 1134, nebo šlo o starší rotundu z 11. století, kterou dal Konrád zaklenout a vyzdobit malbami. V tomto případě by se dalo spekulovat i o starším datování maleb v lodi kostela. Je samozřejmé, že ke zjištění byly v naší době použity ty nejnovější a nejpřesnější technologie. Přesto si jejich výsledky odporují. Nejpravděpodobnější z různých názorů je snad jen představa kaple, zasvěcené Panně Marii, kterou dal postavit znojemský údělný kníže Konrád II. se svou manželkou Marií v roce 1134. Snad si pak pozval věhlasné malíře, kterým určil vypovídat nejen o náboženském účelu stavby, ale i o politickém postavení.

Křesťanské prvky jsou bohatě zastoupeny, ale co je nezvyklé a unikátní, jsou dva prostřední pásy maleb, pokrývající horní část stěny lodi a dolní část kupole. Je zde namalována řada stojících mužských postav s praporcem na kopí a se štítem. Celkem je jich 26. Jediný z těchto mužů je korunován a je namalován nad vchodem. Následují další výjevy: za zády Panny Marie přijíždí skupina mužů na koních vstříc volům zapřaženým do pluhu. Zde stojí ústřední postava cyklu, muž v plášti převyšující o hlavu svůj doprovod.

Mytologie a křesťanství?

Malby neobsahují žádné nápisy, jak bylo tehdy obvyklé. Význam však lze podle badatelů výstižně popsat jako jedinou dochovanou ilustraci vyprávění, které známe z Kosmovy kroniky: poslové vyslaní Libuší přicházejí k Přemyslu Oráčovi, aby jej učinili prvním českým knížetem. V sakrálním prostoru kostela tedy nacházíme záznam pohanské mytologie? Někteří badatelé tehdy mínili, že jsem svědky přežívání předkřesťanského náboženského kultu – ale ve 12. století nemůžeme počítat ještě s radikálním oddělováním křesťanství od starších tradic myšlení.

A jsme u základu věci – smyslem umístění výjevů z české mytologie v Konrádově hradní kapli bylo vysvětlit a jasně předvést důvody, proč jsou Přemyslovci legitimními vládci země.

Dále badatelé věnovali značné úsilí otázce, koho přesně přestavuje oněch 26 mužských postav. Muž nesoucí korunu je považován za Vratislava II. – jediného z Přemyslovců, který byl před rokem 1158 nositelem královského titulu. Zkrátka celý soubor měl dát Konrád namalovat jako názorné potvrzení svého postavení v hierarchii vlády v českých zemích: po smrti vládnoucího pražského knížete Soběslava měl největší naději stát se jeho nástupcem. Nakonec se ovšem vše semlelo tak, že panovníkem v Praze se stal Vladislav II., který pak získala i královský titul.

Ovšem: Zkoumání rotundy ve Znojmě ještě zdaleka neodhalilo všechna její tajemství.