Češi pijí méně, mezi ostatními národy se ale stále drží na špici


Warning: Attempt to read property "post_excerpt" on null in /data/web/virtuals/3737/virtual/www/wp-content/themes/mh-magazine/includes/mh-custom-functions.php on line 392

Warning: Trying to access array offset on value of type bool in /data/web/virtuals/3737/virtual/www/wp-content/themes/mh-magazine/includes/mh-custom-functions.php on line 394

Warning: Attempt to read property "post_title" on null in /data/web/virtuals/3737/virtual/www/wp-content/themes/mh-magazine/includes/mh-custom-functions.php on line 394

Ve statistikách mezinárodních organizací se Česká republika dlouhodobě umisťuje na předních příčkách v konzumaci alkoholu. Ačkoliv toto tvrzení může znít nelichotivě, výsledky nedávné studie Centra ekonomických a tržních analýz ukázaly klesající tendenci v objemu zkonzumovaného alkoholu mezi lety 2008 a 2017, a to o necelých šest procent. Za svou mzdu si můžeme dovolit koupit alkoholu často i více, pijeme však zodpovědněji. „Zejména trestná činnost a dopravní nehody pod vlivem alkoholu v uplynulých deseti letech významně poklesly, a to až o padesát procent,“ říká Michael Fanta, analytik CETA.

Hrubá mzda stoupla, dostupnost alkoholu se ale zásadně nezměnila. Zatímco v roce 2008 si mohl průměrný Čech koupit 2 516 lahvových piv, o devět let později to bylo 2 596 piv. I přes stoupající oblibu vína je pivo stále národní jednička. Největší pokles byl zaznamenán v konzumaci lihovin, kterých vypijeme o patnáct procent méně. Zatímco dříve jsme si mohli dovolit koupit 114 lahví tuzemského rumu, v roce 2017 to bylo o dvě lahve méně.

Pod vlivem alkoholu se také dopouštíme méně trestných činů než v minulosti. Zatímco v roce 2008 jich bylo evidováno téměř třiadvacet tisíc, v roce 2017 klesl jejich počet na jedenáct tisíc. Pozor si dáváme i za volantem. Od roku 2009 se snížil počet dopravních nehod pod vlivem alkoholu o šestadvacet procent, u nehod se smrtelnými následky to je dokonce o čtyřicet procent méně.

Pozitivní zjištění v rámci studie přesto nezlepšují pověst našeho národa. V rámci zemí EU, které jsou zároveň členy OECD, se ve spotřebě alkoholu dělíme společně s Francií o druhou příčku. Nelichotivé prvenství drží Litevci s průměrnou roční spotřebou 13,2 litrů čistého alkoholu na osobu oproti našim 11,7 litrům. Nadměrné pití se promítá i do státního rozpočtu. Z důvodů ztráty produktivity, léčby, kriminality a předčasných úmrtí je ročně chudší o 56,6 miliard korun.