Warning: Attempt to read property "post_excerpt" on null in /data/web/virtuals/3737/virtual/www/wp-content/themes/mh-magazine/includes/mh-custom-functions.php on line 392
Warning: Trying to access array offset on value of type bool in /data/web/virtuals/3737/virtual/www/wp-content/themes/mh-magazine/includes/mh-custom-functions.php on line 394
Warning: Attempt to read property "post_title" on null in /data/web/virtuals/3737/virtual/www/wp-content/themes/mh-magazine/includes/mh-custom-functions.php on line 394
ČESKO – Možná jste se již setkali s tvrzením, že „podivné“ bílé linie, které jsou občas viditelné na obloze, rozhodně nejsou tak neškodné, jak se zdají (řečí konspirátorů se jedná o tzv. chemtrails). Nebo vám někdo tvrdil, že společně s očkováním proti covidu-19 je lidem do těla vpravován také mikročip. Podobně by bylo možné pokračovat prakticky do nekonečna, lidská fantazie totiž nezná hranic. A to jak těch pomyslných, tak ani těch reálných – výzkum, který byl realizován ve 26 zemích světa a podílela se na něm i česká Akademie věd, totiž ukázal, že tendence věřit tzv. konspiračním teoriím existují všude a mají také celou řadu shodných charakteristik.
Věčné konspirace
Ačkoliv by se mohlo zdát, že konspirační teorie jsou především otázkou (post)moderní společnosti, faktem je, že existovaly na světě od počátků lidstva. Např. vražda Julia Caesara byla také vysvětlována různými konspiračními teoriemi. Pravdou ale je dnešní moderní komunikační prostředky šíření podobných smyšlenek podporují mnohem více a ty jsou tak rozšířenější než kdy dřív. Zároveň ale postupně konspirace získávají určitý negativní nádech a jejich hodnocení (stejně jako hodnocení těch, kdo jim věří) se v čase také vyvíjí. Co tedy o těch, kdo dnešním konspiracím věří, prozradil rozsáhlý výzkum?
Konspirace = politický extremismus
Hlavním zjištěním celého výzkumu, do nějž se zapojilo přes 100 tisíc respondentů, je, že tzv. konspirační mentalita je spojená s extrémním politickým přesvědčením, kdy spojení s konspiračními teoriemi je výraznější na pravém extrému politického spektra (ve srovnání s extrémním levicovým koncem). V tomto směru byly ale zachyceny určité rozdíly vzhledem ke konkrétní lokalitě, kde odpovídající žijí. „Souvislost konspirační mentality jsme našli ve všech zemích, někde ale byla asociace mezi konspirační mentalitou a pravicovou orientací silnější než jinde. Např. v zemích západní a střední Evropy, tedy ve Švédku, Rakousku, Belgii, vykazovali ti, co věřili konspiracím, spíš přesvědčení extrémně pravicová, zatímco v zemích, jako je Španělsko, Maďarsko či Rumunsko, převládali ti, co zastávali přesvědčení extrémně levicová,“ vysvětlila Sylvie Graf z Psychologického ústavu AV ČR, jež se na výzkumu podílela.
Potvrdilo se také, že příznivci nevládních stran zároveň konspiracím podléhají ve vyšší míře. To již naznačily i výzkumy v minulosti. Lidé, kteří podporují strany, jež ve volbách neuspěly, mají tedy větší tendenci vysvětlovat politické událost skrz konspirační teorie. Vedle toho svou roli v „konspirační rovnici“ sehrává také vzdělání – čím nižší je, tím vyšší je naopak ochota konspiracím věřit (to pak platí jak při srovnání mezi lidmi se vzděláním základním a středoškolským, tak i se vzděláním středoškolským a vysokoškolským).
Ověřovat, ověřovat, ověřovat
Konspirační teorie jsou zároveň považovány za ideologii typickou pro „neúspěšné“ – ne vždy chudé lidi, ale spíše pro ty, kteří cítí, že jejich hlas není slyšet. Právě tito lidé pak častěji inklinují k tomu, že různé události (např. pro ně nevysvětlitelné) přikládají různým typům „spiknutí“. Ačkoliv by se dalo říci, že dnešní doba vedle zahlcení informacemi zároveň nabízí možnosti, jak informace „třídit“ na ty relevantní a na ty, které je třeba přinejmenším ověřit, faktem je, že rychlost informačního toku mnoho možností pro jakékoliv zjišťování pravdivosti nedává. Jak přesně se bude situace vyvíjet, je tedy jen těžké odhadnout, na druhou stranu by ale každý měl přijmout určitou zodpovědnost alespoň za obsah, který sám šíří. A pokud si jeho relevancí není jist (a čas na ověření nemá), raději by od jeho sdílení měl upustit.