ČESKO – Ve světle dění posledního roku, tedy skokové inflace a zdražování, došlo také k bezprecedentnímu navýšení důchodů. Jak se ale ukazuje, v důchodovém systému na něj nejsou dostatečné finanční prostředky. Výplaty penzí přitom i nadále porostou. Je tedy zřejmé, že nakonec bude muset vláda (byť pravděpodobně ne zrovna ta stávající) přistoupit k nepopulárnímu kroku a provést důchodovou reformu…
Penze rostou, zdroje ale nikoliv
Letošní rok velmi jasně poukázal na problém, který se (nebýt covidu a následné války na Ukrajině) mohl projevit až časem – tedy na skutečnost, že stávající důchodový systém naprosto není připraven na plánované valorizace důchodů a postupné stárnutí české populace. Letos na podzim totiž průměrný důchod již přesáhl výši 18 tis. Kč, což je o celé 3 tis. více jak loni a o 7 tis. více jak před sedmi lety. Jen během letošky přitom byly penze navýšeny hned třikrát v řadě: v lednu cca o 805 Kč, v červnu o více jak tisícovku a v září o dalších sedm set. Od nového roku přitom dojde k dalšímu navýšení (valorizaci) a začne být také vypláceno tzv. výchovné. Jak se nyní ukazuje, příjmy důchodového systému přestávají stačit – zatímco loni byl důchodový účet je v mírném dvoumiliardovém schodku, příští rok si musí stát na důchody půjčit z jiných daní téměř 63 mld. Kč, což je nejvíce v novodobé historii. Právě o tolik peněz – jak naznačuje návrh státního rozpočtu – totiž převýší výdaje důchodového systému jeho příjmy.
Ačkoliv ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) příští rok s dalším mimořádným navýšením důchodů nepočítá, celkové výdeje na penze by měly vzrůst o 93 mld. Kč a dál budou růst automaticky i v dalších letech, a to dle inflace a zvyšování mezd. Kvůli prohlubujícímu se schodku penzijního systému tak opět politici začínají hovořit o důchodové reformě, která by měla zajistit penze dnešním třicátníků a čtyřicátníkům. „Musíme hledat v rámci důchodové reformy kroky k tomu, abychom udrželi ten systém stabilnější, tedy aktivovat lidi na trhu práce, kteří nejsou aktivní, např. lidi těsně před důchodem, lidi v důchodu, ale třeba i na rodičovské dovolené, aby aktivní byli,“ uvedl Jurečka.
Vzhledem k tomu, že se jedná o problém, který je velký a dlouhodobý, je samozřejmě třeba najít jasné a systémové řešení. S tím se pak ztotožňuje i současný ministr financí Martin Kupka (ODS). Ten tedy přímo shrnul, že důchodovou reformu je třeba dát dohromady co nejdříve tak, aby nabídla řešení pro další léta a příští generace.
Pozdější odchod do důchodu jako řešení?
S možným návrhem reformy by vláda chtěla přijít již během příštího roku. Ačkoliv zatím není žádný přesný plán, jak zajistit dostatek peněz na udržení současné reálné výše penze, Jurečka již připustil, že Fialův kabinet by mohl debatovat i o změnách v maximálním věku odchodu do důchodu. „Každých pět let je možné upravit tu hranici odchodu věku do důchodu. Myslím, že po roce 2035 to bude téma, které budeme muset velmi zodpovědně zvážit,“ upřesnil s tím, že by však dané téma mohla teoreticky řešit i tato vláda.
Politici přitom v roce 2010 rozhodli, že věk odchodu do penze bude pro většinu lidí růst automaticky a postupně do r. 2030 až na 65 let, následně měl stát zvyšování zastavit. Faktem sice je, že počty seniorů i díky zvyšující se kvalitě medicíny v české populace rostou (zatímco v roce 2000 tato skupina tvořila cca 14 % všech obyvatel, aktuálně se jedná již o pětinu), neznamená to ale, že by každý byl schopen pracovat i po dovršení plánované věkové hranice pro odchod do důchodu, tedy po 65. narozeninách.
