ČESKO – Ačkoliv hojně skloňovaným tématem je zeštíhlování státní správy a snižování počtu státních zaměstnanců, praxe ukazuje, že v některých oborech jich je stále nedostatek. Jak plyne z návrhu státního rozpočtu pro rok 2023, vláda počítá s náborem přibližně 8 tisíc nových státních zaměstnanců a s propuštěním cca sedmi set stávajících. K nejvyššími nárůstu zaměstnanců pak dojde ve školství.
Posily do škol jsou nezbytné
Z návrhu státního rozpočtu vyplývá, že stát chce posílit novými zaměstnanci zejména školství – tam by mělo příští rok přibýt na 6 tisíc nových pracovníků. „Toto zvýšení je dáno tím, že když se podíváte na demografickou křivku, zjistíte, že přibývá dětí a o ty se někdo musí postarat. Musí je mít kdo učit, někdo jim musí připravit prostředí školy, uvařit obědy,“ nastínil pro ČT ministr školství, mládeže a tělovýchovy Vladimír Balaš (STAN). Nové učitele, asistenty pedagogů, ale i školní psychology přitom napříč Českem shání ředitelé tisíců škol – v některých oborech je totiž nedostatek kvalifikovaných sil. „Existují obory, v nichž je nedostatek odborníků větší – a obtížněji se tak shánějí, jedná se o informatiku, matematiku, fyziku,“ shrnul také Balaš. Školy se snaží hledat posily i mezi absolventy, kteří sice nemají žádnou praxi, na druhou stranu disponují řadou jiných dovedností. Jen za poslední čtyři roky vzrostl počet pracovníků v regionálním školství o více jak 30 tisíc lidí, důvodem je pak nejen rostoucí počet žáků, ale i reforma regionální školství jako takového.
I armáda potřebuje podporu
V příštím roce počítá vláda také s přibližně tisícovkou nových vojáků a se stovkami nových policistů a hasičů. Nábor v rámci armády by měl zároveň kabinetu premiéra Fialy (ODS) pomoci plnit jeho klíčovou prioritu – tedy dávat nejpozději v roce 2025 na obranu 2 % HPD. „Kdy jindy, než když na východě od nás zuří válka, kterou rozpoutal agresor Putin na Ukrajině, bychom měli my plnit závazky vzhledem k naší vlastní obranyschopnosti?“ reagovala pak řečnickou otázkou ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Její stanovisko potvrdil i ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) s tím, že vnitřní bezpečnost je pro Českou republiku velkou výzvou a peníze, které mají plynout do zajištění bezpečnosti, lze využít velmi efektivně.
Proč je státních zaměstnanců tolik?
Snižovat počty státních zaměstnanců se v příštím roce budou naopak minimálně – a to o cca 700 míst. Např. organizace spadající pod ministerstvo financí mají snížit počet tabulkových míst o 360, přičemž zhruba polovinu tvoří posty úředníků, kteří vybírali silniční daň. Šéfové jednotlivých resortů se škrty souhlasí a naopak s růstem počtu státních zaměstnanců ve zmiňovaných oborech souhlasí i sněmovní opozice. „Vládu doběhla její vlastní rétorika. Jako opozice nás neustále kritizovali za navyšování počtu úředníků – a já jsem stále opakovala, že jsou to učitelé, hasiči, vojáci a policisté,“ vyjádřila se přímo někdejší ministryně financí Alena Schillerová (ANO).
Růst počtu státních zaměstnanců zvyšuje samozřejmě i výdaje na platy – ty v příštím roce vyjdou stát o 18 mld. dráž než letos. Vláda přitom ve svém programovém prohlášení slíbila, že počty státních úředníků bude snižovat. Plánované zrušení 700 míst se rovná snížení o cca 1 %. V příštím roce tedy bude veřejná sféra nabízet rekordního půl milionu pracovních pozic, což je o desetinu více než před pěti lety. Průměrný plat v celé veřejné sféře se pak pohybuje nad 40 tisíci, příští rok by měl přesáhnout hranici 43 tis. hrubého.