OLOMOUC – Patřila ke koloritu olomoucké zahrady a o mnoho let přežila svého partnera, s nímž zplodila 7 mláďat. Řeč je o 36leté samicí hrošíka liberijského Blance. Ze zoo dnes přišla smutná zpráva: S Blankou jsme se dnes rozloučili.
36letá samice hrošíka liberijského Blanka žijící v Zoo Olomouc se dlouhodobě léčila pro artrózní změny pohybového aparátu. S přihlédnutím k vysokému stáří, bolestivosti, nemožnosti se postavit a jakkoliv se dál pohybovat jí byla dnes v dopoledních hodinách provedena eutanázie. „Blanka patřila ke koloritu olomoucké zahrady drahně let. O mnoho let přežila i svého partnera, s nímž zplodila 7 mláďat. Za svůj dlouhý život jich úspěšně odchovala 6. Její potíže už nebyly slučitelné s tím, aby vedla radostný život. V posledních dnech se jí i krmení muselo podávat přímo k ní, jelikož pohyb se pro ni stal téměř nemožný. Prodlužovat dobu umírání jsme nechtěli, proto jsme volili legitimní a humánní cestu eutanázie,“ uvádí zooložka Jitka Vokurková.
Staňte se členy FB skupiny Život v Olomouckém kraji a žádná zpráva vám neunikne. Sledujte nás na Twitteru, kde pro vás připravujeme plejádu pestrých zpráv.
„Jednalo se o posledního jedince hrošíka liberijského, který byl v naší zoo. Chov těchto z vířat bude aktuálně přerušen. Pavilon čeká s největší pravděpodobností v budoucnu demolice, neboť dnes již neodpovídá standardům moderních chovatelských zařízení. Jelikož ale samice pavilon s venkovním výběhem považovala za svůj domov, byl v jejím vysokém věku přesun nežádoucí. O samici projevilo zájem Národní muzeum v Praze, kde se stane jeho exponátem,“ dodává ředitel Zoo Olomouc Radomír Habáň.
Jeho kůže nesmí vyschnout
Olomoucká zoo se chovem hrošíků zabývala od roku 1987, kdy sem dorazila právě Blanka. Jeho kůže musí být udržována vlhká, jinak popraská. Vlhkost zajišťují speciální podkožní žlázy, které vylučují zvláštní slizkou tekutinu. Mívá 1 mládě, které váží asi 4-5 kilogramů, dospívá ve 2-3 letech. Při fyzické námaze nebo při páření se tato tekutina mění na bílou pěnu.
Hrošík liberijský není hroch
Hrošík liberijský s v zoo chová velmi vzácně. Jeho přežití ve volné přírodě je vážně ohroženo v důsledku kácení tropických deštných pralesů. Nebezpečí mu hrozí i od lovců, kteří ho pronásledují kvůli masu. Jeho existenci se podařilo vědeckému světu prokázat až v 19. století. Žije skrytě, v nepřístupných oblastech pralesů v okolí vody, nikoliv ve vodě jako hroch. Na rozdíl od něj vlézá do vody jenom z důvodu, aby se v ní vykoupal či spíše se zbavil nepříjemných parazitů. Dosahuje váhy 300 koilgramů. (Oproti němu hroch obojživelný dosahuje hmotnosti 1,5 – 2 tuny). Rozmetává exkrementy, čímž si značkují teritorium.. Žaludek je rozdělený na čtyři části, potrava se však jako u přežvýkavců nevrací zpět do tlamy k dalšímu přežvýkání.
